Interview: Jindřich Havlík a jeho kniha "Návštěvou ve Svaté zemi" (16. června 2010)

Kategorii Interview odstartoval první post o islámském informačním portálu www.e-islam.cz Alího Větrovce, mezi další přibude Jindřich Havlík a jeho příběh o knize „Návštěvou ve Svaté zemi“ a celkově o jeho pohledu na dění v Palestině.

Kniha je rozdělena do tří částí, dle roků jednotlivých cest (1998, 2000 a 2001). 


Způsob vyprávění kombinuje osobní zážitky s historickými fakty nebo přímé výpovědi Palestinců, které J.Havlík během své cesty potkal. Na celém vyprávění může být překvapivé s jakou pokorou a mírností je vše prezentováno. Kniha se nesnaží zneužít emocí (kterých je jistě dost), aby pak čtenář měl po přečtení pocit, že musí ihned odjet do Izraele a bojovat proti okupantům.

Nechci tímto tvrzením ubírat sílu příběhu a mylně vykládat jeho význam, považuji ale za důležité zdůraznit, že byl použit více „mozek“ a pak „srdce“. Model myšlení, který Palestina potřebuje momentálně nejvíce.

Návštěvou ve Svaté zemi
Autor: Jindřich Havlík
Ilustrace: Jindřich Havlík
Rok vydání: 2002
Nakladatelství: Futura Praha

Jindřich Havlík

1. První zmínka o tobě, která se ke mně dostala byla ve spojitosti s tvou knihou "Návštěvou ve Svaté Zemi", chtěl bych znát trochu ten příběh. Jak tě napadlo vše zaznamenat ?
Při první návštěvě Palestiny a Izraele jsem prožil obrovský šok. Nejen kulturní, ale také – řekněme lidský. To příkoří, které jsem tam viděl nebo o něm slyšel, se mě dotklo. Nechtěl jsem jen tak odjet a nechat si to pro sebe. To, že dnes žijeme ve svobodné zemi ještě neznamená, že můžeme v klidu zapomenout na ty, kteří to štěstí nemají. Povědět alespoň o tom, čím si druzí musejí procházet, je to minimum, které bychom měli udělat. A tak jsem to udělal a napsal zmiňovanou knížku.

2. Je kniha "Návštěvou ve Svaté Zemi" jediná nebo jich je více ?
Máš nějakou v plánu do budoucna ?
O Blízkém východě je jediná. A jestli něco plánuji? V současné době ne. V Palestině jsem dlouho nebyl a nechci psát o něčem čeho nejsem svědkem nebo aktérem. Takových knih tu je spoustu a nemyslím si, že by to bylo dobře.

3. Ilustrace pro svou knihu a pro soubour básní "Přicházím do stínu tvých očí" od legendárního Palestinského básníka Mahmúda Darwíše jsou od tebe, je kresba jen záliba nebo máš ve výtvarném umění vyšší ambice?
Kreslení je pro mě zábavou i relaxací zároveň. Ambice nemám, ale samozřejmě mě potěší, když se moje práce libí, popřípadě někoho osloví. Pokud bych měl v téhle oblasti mluvit o nějakém přání nebo cíli, tak by bylo takové, aby mě výtvarničina stále bavila jako doposud.

4. Mimo práci se ještě věnuješ politice, mohl bys trochu nastínit jak jsi se do této oblasti dostal ? Na tom není nic zvláštního. Jednoduše, podal jsem si přihlášku a vstoupil jsem do politické strany. Nejsem v této oblasti žádný revolucionář, ani jsem se na politiku nedal s odhodláním prorazit hlavou zeď. Pro mě je to spíš pocit odpovědnosti za to, co se děje v mém okolí.
Naši rodiče před rokem 89 takové možnosti neměli, a tak to do jisté míry beru jako povinnost. Ono, je snadné kritizovat a láteřit nad poměry, ale to svede každý. Pokud se mi něco nelíbí, měl bych se to v prvé řadě snažit změnit. Až potom si můžu stěžovat.
Politika je zcela běžnou součástí našeho života, ale většina lidí si to nechce připustit a má k ní velmi rezervovaný až negativní vztah. Do jisté míry to chápu, protože vinu na tom mají přímo její aktéři. Ti si z ní udělali byznys nebo posilovač sebevědomí. Politika je ale o něčem jiném - je to především služba a člověk by měl umět sloužit. Vede ho to k pokoře.

5. Kolikrát jsi Izrael navštívil ?
Přesně už to nedokáži spočítat. Asi osmkrát.

6. Během svých cest se domlouváš anglicky nebo arabsky?
Bohužel, arabsky umím jen zdvořilostí fráze, takže pokaždé jsem se musel spolehnout na angličtinu. Překvapením ale bylo, že někdy jsem si vystačil i s češtinou. Mnoho Palestinců studovalo v Čechách nebo na Slovensku.

7. Jak je reálné dostat se na Palestinská území ? Rovněž mě zajímá jak je obtížné pro Palestince dostat se do Izraele ?
Dřív to takový problém nebyl. Dalo se bez větších obtíží dostat do Gazy, Hebronu a ani pohyb po Západním břehu nebyl komplikovaný. Dnes je situace jiná. Gaza je pod blokádou a West bank je propletený kontrolními stanovišti, přes které se můžete, ale taky nemusíte dostat. Pro Palestince však platí úplně jiná pravidla. Pokud nemají speciální povolení, dostat se na území Izraele je pro ně takřka nemožné.

8. V mnoha dokumentech nebo výpovědích je často použit emotivní tón a způsob vyjadřování, je opravdu chování Izraelců např. Na "checkpointech" vůči Palestincům tak tvrdé?
To, jak se vojáci chovají, je různé. Často záleží na situaci, období, místě kde přechod je, stejně jako na lidském faktoru. Všeobecně je to ale dost ponižující. Člověk si připadá jako ve vězení a není to nic příjemného. Byly případy, kdy některé Palestinky musely porodit před takovým stanovištěm, protože je vojáci nechtěli propustit na druhou stranu, i když tam čekala sanita, která by je odvezla do porodnice. Já jsem naštěstí ničeho takového svědkem nebyl.

9. Osadníci patří v tomto územním sporu k hlavním tématům, dostal jsi se někdy s nimi do kontaktu a mohl poznat jejich názory?

Osadníci jsou poměrně hodně radikální. Kontaktu s nimi jsem se vyhýbal. Myslím, že na jejich straně prostor pro diskusi neexistuje.

10. Jaký je tvůj názor na Hamás a Fatáh? Měl jsi možnost vypozorovat, na které straně dnešní Palestinská společnost stojí a koho si přeje, aby byl její reprezentant?

Situace je určitě jiná v Gaze a jiná na Západním břehu. To je spíš otázka pro Palestince. Rozhodně, obě uskupení mají své početné příznivce i odpůrce. Zatímco jedni Hamás chválí, druzí ho odsuzují a nenávidí. To platí i pro Fatáh. Paradoxní ale je, že zatímco Evropa a zbytek světa před lety volal po demokratických volbách, dnes se od jejich výsledku distancuje. Protože vyhráli ti „zlí a špatní“ je potřeba je bojkotovat a na demokracii na chvíli opět zapomenout. Takovýto přístup pak vnáší o to větší rivalitu mezi obě uskupení, které si navzájem vyčítají, proč je Gaza v izolaci.

11. Poměrně neznámý je pro nás obraz/charakter obyčejného Izraelce, který není horlivý obhájce Sionismu a nemá problém žít s Palestinci v míru. Lze odhadnout kolik Izraelců touží po ukončení konfliktu a je ochotno přistoupit na kompromis (např. ukončení výstavby nelegálních osad, stáhnutí z okupovaných územích) ?

Obávám se, že doba, kdy něco takového chtěla velká část izraelské společnosti, se promarnila. Obě strany se během posledních let hodně radikalizovaly a politici zahodili šanci na uzavření opravdového míru. Jednoduše se přepočítali a vše vrátili tam, kde to bylo. Je logické, že lidi jsou z toho zklamaní, skeptičtí a v mír přestávají věřit.

12. Konflikt na území Palestiny trvá více než 60 let, myslíš si, že je šance na mírový proces nebo současná situace směřuje ke konfliktu?

Dlouhodobě je ta situace neudržitelná. Jediným řešením je dohoda, protože pokud k ní nedojde, hrozí vážný konflikt, který by vzhledem k sílícímu Iránu a Hizballáhu mohl mít zcela jiný rozměr a dopad. Vyhrocení situace je to poslední, co tato oblast potřebuje. Jediné řešení je mírový proces a já stále věřím, že má šanci na úspěch.

Děkuji za rozhovor