* fitra - knihovna *

  První svazek publicistiky Jiřího Weila představuje práce od autorových počátků až po odjezd do Moskvy v létě 1933, kam byl Weil v pověření Komunistické strany Československa vyslán, aby tam pracoval jako překladatel a lektor základních děl marxismu-leninismu. Ve Spisech Jiřího Weila, které tímto svazkem zahajujeme, jsou publicistice vyhrazeny tři svazky. Svým záběrem usilují postihnout veškeré polohy původního autorství Weilova novinového působení. Stranou tohoto obsáhlého výboru zůstaly pouze texty, v nichž převažuje zřetel zpravodajský a referentský. Zbylé díly publicistiky Jiřího Weila vyjdou v edici pod názvy: "Reportáže a stati 1933–1937" a "Stati a reportáže 1938–1956" (více na webu nakl. Triáda ) (text nakladatel) více o Jiřím Weilovi @ 3 x Jiří Weil: "Život s hvězdou" (1949), "Moskva–hranice" (1937), "Na střeše je Mendelssohn" (1960) ....................... "Reportáže a stati 1920–1933" (díl I.)  Jiří Weil (Triáda, ...

  Nadčasové (audio-blog) · Jevgenij Zamjatin "My" (1920), esej Ivany Ryčlové (Ruske dilema, 2006)

    foto: Dr. Ahmed Osman @Sapelo (March 2020) Příběh Malcolma X a jeho setkání se sunnitským islámem se nejčastěji vykládá jeho odchodem z hnutí Národ islámu a následně pak vykonáním pouti do Mekky v dubnu 1964. V téměř půlhodinovém dokumentu dvojice Sophie Schrago a Hishama Aidia nazvaném "Malcolm X a Súdánci" je odvyprávěn příběh, který Malcolmovo setkání se sunnitským islámem datuje o dva roky dříve. Dále je ale nutno podotknout, že potýkání se s muslimskou kritikou vůči vůdci hnut Národa islámu Elihaj Muhammadem bylo již od konce 50. let, kdy jej obviňovali z hereze a z hrubé neznalosti islámské teologie. Oba představitelé hnutí procestovali v roce 1959 Blízký východ a africké státy a tyto cesty otřásly jejich uzavřeným a v mnoha ohledech ahistorickým výkladem světa a historie černých muslimů, že neměli již jinou možnost a sunnitskou tradici začít reflektovat a částečně přijímat. Změna přišla skutečně ihned a samotný Elijah Muhammad přejmenoval své "chrámy" na ...

 

Tématem tohoto čísla Tvaru je strach. Rovnou se tedy zeptám: Je strach filosofické téma? Určitě. Já chápu filosofii v souvislosti umění a náboženství a strach je přirozená reakce na pocit nezajištěnosti – je to snaha najít orientaci, řád. A řád může mít podobu filosofických, racionálních nebo náboženských úvah. Takže filosofii bych chápala jako odpověď na lidské úzkosti tváří v tvář světu, na úzkosti, které jsou dobře doložitelné odjakživa a jsou přirozené. Byť samozřejmě třeba antická filosofie nechápe strach jako primární popud k filosofii. To se objevuje až ve dvacátém století, kdy Camus říká, že dnes už máme jediný popud k filosofii, a tím je právě strach – ze sebe a z druhého. Ale vidíme už od novověku, že strach nově získává filosofickou relevanci. Nemůžeme říct, že by teprve tehdy získal relevanci lidskou, ale filosoficky je více tematizován. Čím to je? Proč se v novověku vytvořilo pole pro tematizování strachu? To by mě taky zajímalo, ale mám takový tip: Bude to souviset s tím,...

foto: History of the Negro People 1. (Episode "Heritage of the Negro")

" Nineteen Eighty-Four" (1984) ,  director: Michael Radford; stars: John Hurt, Suzanna Hamilton