* fitra - knihovna *

"Podivný strom ta Svoboda! Pod tlustými kamennými zdmi a klenbami daří se jí nejlépe: tu vyráží větve tak silné, až, rozpřáhlé jako zbrojná ramena, proráží zdi; a roste strom ten nejlépe. Zaléván-li je slzami. Svoboda je rozhodně pojem romantický. Je celá v usilování po něčem, v dychtění po něčem. Svoboda. Jednou bez úsilí nebo s malým úsilím získaná, rychle ti zevšedňuje: její obsah rychle se ztravuje a větrá, není-li předmluvou k Svobodě vyšší, není-li stupněm k novému, dalšímu usilování a vzpínání se mohutnějšímu dechu a silnější vůle. Jako nejkrásnější básně o přírodě a prózy nejintensivnějšího citu přírodního byly napsány romantiky uvězněnými v dusných velkoměstech, tak nejžhavější hymny na Svobodu byly zbásněny lidmi-samotáři, tedy dvojnásobnými vězni, nejen zaklíněními do lidské společnosti, ale nadto ještě zazděnými do svého já. Svoboda darovaná není žádná Svoboda; jen Svoboda, jíž jsi si vydobyl úsilím celé své bytosti a s nebezpečím života, je statek trvalý; jen ta ...

Dne 25. srpna bylo v Moskvě popraveno celkem 16 soudruhů – sedmnáctý unikl soudu i popravě sebevraždou. Mezi těmi popravenými jsou Zinověv, Kameněv, a jiní, vesměs přátelé Leninovi, členové staré leninské gardy, otcové a první vojáci ruské komunistické revoluce. Jako Hitler v Německu 30. června 1934 dal vyvraždit své staré legionáře, protože mu neustále jako strašidla stáli v cestě a připomínali něco, co slíbil a nesplnil, jeho starý původní národně-socialistický program, stejně tak nyní zatočil Stalin se starou revoluční historií ruskou. Jenže způsob, jakým tuto vraždu inscenoval, ta pokrytecká velekomedie „veřejného procesu“, je ještě mnohem odpornější než nahá surová brutalita Hitlerova a musí pobouřit každého, patřiž k tomu nebo k onomu směru ideovému, k tomu nebo onomu táboru, jen když má v hrudi poslední špetku úcty k člověku. Šestnáct starých revolucionářů před soudem poplivalo samo sebe, poplivalo své dílo, svou minulost i přítomnost. Zlomeni v sklepeních dnešního režimu s...

Jan Zrzavý "Umění Josefa Čapka" (PDF) Stať Jana Zrzavého vyšla původně ve sborníku Život 12, v březnu 1954 .................. Václav Černý "První náčrt k studii o Josefu Čapkovi" (PDF) Stať Václava Černého vyšla v Kritickém měsíčníku 8, 1947. Dále pak v jeho dvousvazkové sbírce esejů " Tvorba a osobnost" . . ................. Jan Patočka "Kulhavý poutník Josef Čapek" (PDF) Stať Jana Patočky vyšla v časopise Tváře 1, č.9/10, prosinec 1964. Původně se jednalo o přednášku pod názvem „ Josef Čapek myslitel “ přednesena na vzpomínkovém večeru ve Společnosti bratří Čapků 22.března 1950 v Lékařském domě v Praze k pátému výročí zmizení Josefa Čapka (naposledy spatřen v koncentračním táboře Bergen-Belsen 4.4.1945) . .................

Muslimové jsou v České republice co do počtu takřka zanedbatelnou skupinou, přesto však vzbuzují značné emoce. V televizních zprávách, novinách a internetových diskuzích se témata spojená s muslimy či islámem objevují takřka denně. V rámci výuky ale žáci toto téma probírají povětšinou jen velmi okrajově, a nejsou tak většinou schopni informace podávané médii kriticky hodnotit. Tento stav vede k přejímání a následnému upevňování předsudků a stereotypů, které jsou podpořeny i latentní islamofobií, která se v české společnosti, podle slov Českého helsinského výboru, vyskytuje. Česká muslimská komunita je velmi malá a jak mladá generace, tak ani generace jejích rodičů proto nemají možnost konfrontovat stereotypy s osobní zkušeností. Rádi bychom tímto projektem přispěli ke zlepšení tohoto stavu. Poskytujeme informace, za jejichž faktickou správností stojí nejen autoři, ale i přední čeští odborníci na islám, kteří všechny publikované texty kontrolují, komentují a opravují nedostatky. Krom...

Rudolf Eucken je otcem moderního aktivismu. Naše generace, které vyrostla již v době docela jiného kulturního ladění, která má již za sebou vybojován ten kulturní zápas, který Eucken teprve ohlašoval, a která poznala později myšlenkově původnější a umělecky skvělejší, již docela moderní kritiky života, filosofy, básníky i hrdiny činů, nemůže být ani dosti práva tomu německému profesoru, osamělému mysliteli a horliteli, který vyšel ještě ze staré školy katedrového idealismu a zůstal ve svém působení omezen na jeho výrazové prostředky a celkem také přes ocenění Nobelovou cenou za literaturu z roku 1908, na své národní prostředí.

I like that I like how this one feel Good A yes, yes, yall A freak, freak, yall I feel free, yall And you don't stop A yes, yes, yall A freak, freak, yall I feel free, yall This is hip hop

Kniha měla vyjít v roce 1947 u F. Borového jako pietní publikace k Čapkovým nedožitým šedesátinám. K autorské účasti byli přizváni „ pátečníci “ a lidé z blízkého okruhu Josefa Čapka.