* fitra - knihovna *

"Sílu těm, nejlíp snad všem, který moc dobře vědí žít jak a proč..." "Jenom jednou přijde čas, kdy každej natvrdo zjistí, co udělal včas a na co dávno zapomněl... " Richard "Abdulrahman52" Mokráš (Coltcha) * Foto: Christophe Jacrot: Hong Kong in the rain

  foto: Neil Postman, c. 90. léta 05:00 "V této přednášce se snažím postihnout významový rozdíl mezi slovy informace, poznání a moudrost. Je zřejmé, že informace není totéž co poznání a už vůbec se neblíží tomu, co bychom mohli nazvat moudrostí. Informace se skládá z faktických výroků o světě. Ve světě existuje nespočet faktů. Fakta se stávají informací teprve tehdy, když si jich všimneme a mluvíme o nich, nebo – v případě novin – o nich píšeme. Podle této definice fakta nemohou být chybná, jsou taková, jaká jsou. Výroky o faktech, tedy informace, však chybné být mohou – a často jsou. Říci, že žijeme v bezprecedentní éře informací, znamená pouze to, že máme k dispozici více výroků o světě, než jsme měli kdykoli předtím. To ale taky znamená, že máme k dispozici více chybných výroků než kdykoli předtím. Diskutuje vůbec někdo o tom, jak rozlišit pravdu od nepravdy? Kromě škol, které by se tím měly zabývat, ale většinou to ignorují, existuje vůbec nějaká instituce či médium, které se ...

  foto: New York City trip (04/2001) Fantišek Kop + Adam Bezděk + Dj Richard (F.R.A.) - Among The People (2003) "to live among the people and find out just how they lived and..." Art Blakey "Comments On Ritual" album "Ritual", Pacific Jazz (1957) Fantišek Kop - sopransaxofon, tenorsaxofon (Frantisek Kop Quartet, J.A.R.) Adam Bezdek - Produkce Dj Richard - word cuts, scratching Mecca Audio · FRANTISEK KOP - Among The People (2003)

  Lewis Mumford (19. října 1895 – 26. ledna 1990) Americký historik, sociolog, filozof a literární kritik. Byl ovlivněn pracemi Patricka Geddese o moderním městě, sám proslul nejvíce také sociologií velkoměsta, k nejslavnějším patří kniha The City in History z roku 1961, za niž získal National Book Award v kategorii literatury faktu. Definoval zde ideál tzv. organického města. Silně kritizoval rozvoj některých amerických měst, zejména vznik tzv. sídelních kaší, a chyby v urbanistickém rozvoji označil za příčinu řady sociálních problémů. Kritizoval též dehumanizační účinky moderních technologií. Česky vyšla pouze jediná kniha "Technika a civilizace" (Technics and civilization), přeložil Dr. Vlad. Roháček, Práce, 1947    (@wikipedia) "Mechanický světový názor, který se zrodil v 17. století, musí být nyní nahrazen filosofií a metodou, která lépe činí zadost lidské povaze v jejím celku. Abychom zachránili naši vědu a techniku, které obě jsou cennou pomůckou lidského výv...

  Rudolf Ruzicka The High Level Bridge Cleveland (1926) "Štvanci z Evropy, druhové z mých marnotratných poutí, chudáci z podpalubí ahasverských lodí přicházejí ke mně na krátkou návštěvu. „Hello!“ zpívají hned na prahu. Jejich obličeje jsou rudé šťastným rozruchem. Již mluví hantýrkou starých přistěhovalců, zapomínajících mateřštinu. „Mám konečně job, my dear! Báječná země, pojedu do Texasu, sure. Už nadobro se mi začíná kalit rozum. Kam jít, čeho se zachytit, kde zakotvit? Nezměním-li se, zemru! Nejsem z téhož těsta jako mí návštěvníci. Stojím na prahu zaslíbené země a vím, že zde není mé místo. Kde však je mé místo, kde, kde?" "Sedmkrát v hlavní úloze" Egon Hostovský 1. vydání r. 1942 (New York : New Yorský Denník) Egon Hostovský "Sedmkrát v hlavní úloze" (audiokniha, 1992) Jan Kačer, Ilja Racek, Jiřina Třebická, Boris Rösner, Nina Divíšková, Jiří Adamíra, Josef Vinklář, Radan Rusev

  foto: Nebe nad Berlínem (1987), scéna v knihovně "Myslím, že Giacomo Leopardi má ve svých Canti verš o pohledu hvězd - ne tedy o tom, jak vidíme hvězdy my, ale jak ony se dívají na nás. Chci zde psát právě o tomto druhu troufalé imaginace, jež chce jakoby uniknout "antropocentrickým" zvyklostem, aniž se jí to kdy ovšem zcela podaří. Zajímá mne smysl takové úmyslně "marné" imaginace, a také to, jak se jí daří na poli kinematografie. Jde o pohled odjinud - jiný, než je ten, který vysílají běžně lidské oči: kupříkladu o pohledu mrtvých (připomínám Unavenou smrt Fritze Langa či z nejnovější doby Noční hovory s matkou Jana Němce), o pohledu Smrti samé (Bergmanova Sedmá pečeť), pohled zvířete (Bressonovo A co dále, Baltazare) či opravdu také o leopardiovský pohled vzdálené hvězdy (Tarkovského Solaris). V tomto textu se však soustředím na ještě jiný, také velice speciální zrak: na oči andělů z proslulého snímku Wima Wenderse Nebe nad Berlínem (1987). Wendersův film,...

  "A tak jako každý člověk s léty nabývá tváře, jakou si zaslouží (neboť ta se modeluje nejen z jeho masa, ale i ducha, odvahy a zbabělosti, ušlechtilosti i bídy), naše vlast konečně dostává ve své zralosti tvář, jakou měla mít, tvář, kterou jsme jí všichni a každý z nás vtiskli do živého těla: politici či ryzí umělci, kuplíři i počestní otcové rodin, milionáři i nádeníci, ateisté i věřící. Takže můžeme-li se všichni dovolávat jejích ctností, nikdo nemůže tvrdit, leda ničema, že nenese vinu za její neduhy." Ernesto Sabato zdroj: "Spisovatel a jeho přízraky" Ernesto Sabato (1963, česky 2002), s. 121 Audiokniha (120 min), čte Jan Vlasák

  foto: "Understanding Media: The Extensions of Man" Marshall McLuhan (Routledge & Kegan Paul, 1964) ✻ Formativní silou médií jsou média sama ✻ "Arnold Toynbee nemá ani ponětí o tom, jak média utvářejí historii. Jednou zcela vážně tvrdil, že výchova dospělých, jako například práce britského Sdružení pro výchovu dělníků, je užitečnou protiváhou bulvárního tisku. To zní jako hlas literárního člověka, který je zavalen reklamou a přitom se chlubí: „Osobně nevěnuji reklamě žádnou pozornost.“ Duchovní a kulturní výhrady, které mohou mít orientální národy k naší technologii, jim nebudou k ničemu. Technologie nepůsobí na úrovni názorů či pojmů, nýbrž stále a bez jakéhokoli odporu mění vzájemný poměr jednotlivých smyslů a modely vnímání. Vážný umělec je jedinou osobností, která se s technologií dokáže beztrestně střetnout, právě protože si je jako odborník vědom změn, k nimž ve smyslovém vnímání dochází. (...) Peníze reorganizovaly smysl života národů právě proto, že jsou ext...

  Polská fantastika - Fantastika a horor první poloviny 20. století v polské literatuře 21.11.2025, 9.00 – 29.1.2026, 19.00 Klementinum (Národní knihovna ČR) Výstavní chodby - přízemí Výstava přibližuje nepříliš známou, ale fascinující kapitolu polské literatury – fantastiku a horor první poloviny 20. století. Tajemné příběhy plné démonů, smrti, šílenství i okultních sil tehdy silně rezonovaly nejen v Polsku, ale i v českém a německém prostředí. Výstava seznamuje jak s díly předních autorů tohoto žánru, jako byli Jerzy Żuławski, Stefan Grabiński, Władysław Reymont nebo Stanisław Przybyszewski, tak s bohatou výtvarnou kulturou, která jejich texty doprovázela. Výstavu pořádají Národní knihovna ČR – Slovanská knihovna a Polský institut v Praze u příležitosti stého výročí úmrtí spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Władysława Reymonta (1867–1925). Autoři výstavy: Martin Jiroušek a Pierre Van Cutsem zdroj:  Klementinum (Národní knihovna ČR) související: Zlo v západní k...

  foto: John Baldessari (1931–2020) " Vše až na umění je z tohoto obrazu odstraněno. V tomto díle se neuplatnily žádné myšlenky. " (1966) ✻ Dějiny umění (moderna, postmoderna, avantgarda, tradice) ✻ "Ponoříme-li se do literatury o umění, která v 18. století hovořila o umění nejraději jako o ideálu, přičemž jednotlivá díla o tom mohla vždy jen svědčit, zatímco v 19. století vznik „dějin umění“ zase redukoval veškerá díla na doklady, a to průběhu stylu, vývoje atd. V obou případech byla díla spíše sekundárními tématy bádání, zaostávajícími za primárními tématy jako „uměním“ nebo „dějinami. Až později, snad teprve po válce, kdy současné umění stále nemilosrdněji zpochybňovalo pojem díla, se váhavě uznalo, že studium umění získalo svou skutečnou věrohodnost z vlastnictví děl." "Dějiny umění zkoumají, jak víme, díla, jež jsou nositeli ztvárnění. Ztvárňují však i samy sebe, když se objeví na veřejnosti a přitom používají diskurs zvláštního druhu, diskurz dějin umění....

  Vskutku, než přijde Hodina lidé budou zdravit jen ty, které znají. Obchodování bude tak rozšířené, že manželka bude pomáhat svému muži hromadit majetek. Rodinné pouto bude zpřetrháno. Lidé budou křivě přísahat a ti, co znají pravdu, ji budou tajit. Rozšíří se zapomnětlivost a lidé budou nuceni vědomosti zapisovat, aby je uchovali. (Musnad Ahmad, vol. 1 pgs. 407-408; rovněž: Hashiyatus Sindhi, vol. 1 pg. 654) ✻ P ravil prorok, صلى الله عليه وسلم: „Mezi tím, co si lidé osvojili z prvních proroctví, je: Jestliže se nestydíš, dělej si, co chceš.“ Vyprávěl al-Buchárí. s. 510 (hadith č. 1844) ✻ Jeden muž se zeptal posla božího, صلى الله عليه وسلم: Jaký islám je nejlepší? On pravil: „Abys nakrmil nuzného a zdravil, koho znáš i koho neznáš.“ s. 288 (hadith č. 845) ✻ „Jezdec zdraví pěšího a pěší sedícího, menšina většinu a mladý starého.“ s. 290 (hadith č. 857) ✻ Prorok, صلى الله عليه وسلم, šel kolem sněmu, v němž byli pomícháni muslimové a pohani - modloslužebníci  a židé ...

  foto: obálka knihy "Museum Photographs" Thomas Struth, Hans Belting (1993) Diskuse o dějinách umění má své dnešní i budoucí místo v muzeu současného umění. Muzeum, v němž se vede diskuse o sebepochopení umělců a odborníků na umění, se dnes jako se instituce samo stalo místem názorových střetů. Neexistuje debata o muzeu, který by nebyla současně debatou o setrvávající ideji dějin umění. Kde se tato idea stala nejistou, dáváme se na útěk vpřed a terén zanecháváme těm nejrozpornějším tendencím. Kde žádné umění už nevytváří konsensus, tam přístup do muzea může vyžadovat každé umění. Kde žádné muzeum už nemůže dostát všem požadavkům, pomáhá si každé muzeum střídáním výstav, jež takovým neslučitelným očekáváním dávají slovo postupným uváděním všech myslitelných tezí. Instituce sama žije dnes právě z kontroverzí, jež se vedou o obsazích jejích výstavních prostor a jejích aktivit. [...]  Z dnešního muzea se nicméně nestal obchodní dům, ale používá zatím všech postupů „reklamy“, aby...