* fitra - knihovna *

  foto: "Understanding Media: The Extensions of Man" Marshall McLuhan (Routledge & Kegan Paul, 1964) ✻ Formativní silou médií jsou média sama ✻ "Arnold Toynbee nemá ani ponětí o tom, jak média utvářejí historii. Jednou zcela vážně tvrdil, že výchova dospělých, jako například práce britského Sdružení pro výchovu dělníků, je užitečnou protiváhou bulvárního tisku. To zní jako hlas literárního člověka, který je zavalen reklamou a přitom se chlubí: „Osobně nevěnuji reklamě žádnou pozornost.“ Duchovní a kulturní výhrady, které mohou mít orientální národy k naší technologii, jim nebudou k ničemu. Technologie nepůsobí na úrovni názorů či pojmů, nýbrž stále a bez jakéhokoli odporu mění vzájemný poměr jednotlivých smyslů a modely vnímání. Vážný umělec je jedinou osobností, která se s technologií dokáže beztrestně střetnout, právě protože si je jako odborník vědom změn, k nimž ve smyslovém vnímání dochází. (...) Peníze reorganizovaly smysl života národů právě proto, že jsou ext...

"If you are weak of heart, stay away from me,  For my song drips blood" source: "Tulip in The Desert" Muhammad Iqbal Foto: Martha Cooper "street play"

  Polská fantastika - Fantastika a horor první poloviny 20. století v polské literatuře 21.11.2025, 9.00 – 29.1.2026, 19.00 Klementinum (Národní knihovna ČR) Výstavní chodby - přízemí Výstava přibližuje nepříliš známou, ale fascinující kapitolu polské literatury – fantastiku a horor první poloviny 20. století. Tajemné příběhy plné démonů, smrti, šílenství i okultních sil tehdy silně rezonovaly nejen v Polsku, ale i v českém a německém prostředí. Výstava seznamuje jak s díly předních autorů tohoto žánru, jako byli Jerzy Żuławski, Stefan Grabiński, Władysław Reymont nebo Stanisław Przybyszewski, tak s bohatou výtvarnou kulturou, která jejich texty doprovázela. Výstavu pořádají Národní knihovna ČR – Slovanská knihovna a Polský institut v Praze u příležitosti stého výročí úmrtí spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Władysława Reymonta (1867–1925). Autoři výstavy: Martin Jiroušek a Pierre Van Cutsem zdroj:  Klementinum (Národní knihovna ČR) související: Zlo v západní k...

  foto: John Baldessari (1931–2020) " Vše až na umění je z tohoto obrazu odstraněno. V tomto díle se neuplatnily žádné myšlenky. " (1966) ✻ Dějiny umění (moderna, postmoderna, avantgarda, tradice) ✻ "Ponoříme-li se do literatury o umění, která v 18. století hovořila o umění nejraději jako o ideálu, přičemž jednotlivá díla o tom mohla vždy jen svědčit, zatímco v 19. století vznik „dějin umění“ zase redukoval veškerá díla na doklady, a to průběhu stylu, vývoje atd. V obou případech byla díla spíše sekundárními tématy bádání, zaostávajícími za primárními tématy jako „uměním“ nebo „dějinami. Až později, snad teprve po válce, kdy současné umění stále nemilosrdněji zpochybňovalo pojem díla, se váhavě uznalo, že studium umění získalo svou skutečnou věrohodnost z vlastnictví děl." "Dějiny umění zkoumají, jak víme, díla, jež jsou nositeli ztvárnění. Ztvárňují však i samy sebe, když se objeví na veřejnosti a přitom používají diskurs zvláštního druhu, diskurz dějin umění....

  „Člověk není jen tělo, neboť skrze ně patříme nanejvýš do zoologické říše; není ani pouhý duch,  který je spíše naší božskou aspirací: specificky lidské, to, co je třeba zachránit z této všeobecné hekatomby, je duše, rozervaná, nejednoznačná krajina, sídlo věčného boje mezi tělesností a čistotou, mezi prvkem nočním a světelným.  Prostřednictvím čistého ducha, skrze metafyziku a filozofii se člověk pokoušel zkoumat platonický svět, nezranitelný mocí Času; a možná se mu to mohlo i podařit, máme-li věřit Platonovi a jeho vzpomínce na prvotní bratrství s bohy. Ale skutečnou vlastí člověka není tento čistý duch, nýbrž hraniční, pozemská krajina, dvojaké a rozervané území, z něhož se noří přízraky románové fikce.  Lidé píší fikce, protože jsou tělesní, protože jsou nedokonalí. Bůh romány nepíše.“ zdroj: "Spisovatel a jeho přízraky" Ernesto Sabato (Mladá fronta, 2002), s. 184-185 Originální název: El escritor y sus fantasmas, 1963 Překlad: Vít Urban, Anežka Charvátová ...

  Vskutku, než přijde Hodina lidé budou zdravit jen ty, které znají. Obchodování bude tak rozšířené, že manželka bude pomáhat svému muži hromadit majetek. Rodinné pouto bude zpřetrháno. Lidé budou křivě přísahat a ti, co znají pravdu, ji budou tajit. Rozšíří se zapomnětlivost a lidé budou nuceni vědomosti zapisovat, aby je uchovali. (Musnad Ahmad, vol. 1 pgs. 407-408; rovněž: Hashiyatus Sindhi, vol. 1 pg. 654) ✻ P ravil prorok, صلى الله عليه وسلم: „Mezi tím, co si lidé osvojili z prvních proroctví, je: Jestliže se nestydíš, dělej si, co chceš.“ Vyprávěl al-Buchárí. s. 510 (hadith č. 1844) ✻ Jeden muž se zeptal posla božího, صلى الله عليه وسلم: Jaký islám je nejlepší? On pravil: „Abys nakrmil nuzného a zdravil, koho znáš i koho neznáš.“ s. 288 (hadith č. 845) ✻ „Jezdec zdraví pěšího a pěší sedícího, menšina většinu a mladý starého.“ s. 290 (hadith č. 857) ✻ Prorok, صلى الله عليه وسلم, šel kolem sněmu, v němž byli pomícháni muslimové a pohani - modloslužebníci  a židé ...