* fitra - knihovna *

Jednou z nejdramatičtějších událostí Blízkého východu posledních let byl útěk statisíců civilistů, kteří v roce 2014 na severu Iráku prchali před postupujícími jednotkami tzv. Islámského státu. Mezi uprchlickými skupinami byli také příslušníci náboženské menšiny jezídů. Publikace právě na této komunitě ukazuje dopady ozbrojených blízkovýchodních konfliktů na civilisty. Kniha přibližuje perspektivu uprchlíků, ukazuje, jak chápou svou situaci a jak uvažují o alternativách (návrat domů, setrvání na území relativně bezpečného iráckého Kurdistánu, odchod za Západ). Roli v rozhodování přitom hrají i z vnějšku nepříliš zřejmé jevy, jako je špatná materiální úroveň či kmenové konflikty v uprchlických táborech, nedůvěra k irácké i kurdské vládě, ale také nedůvěra k vlastním elitám či bývalým arabským sousedům, diskrétně spolupracujícím s Islámským státem. Publikace vychází z terénního výzkumu prováděného na jaře 2016 v severním Iráku. Je sondou do unikátního společenství jezídů, lze ji vš...

Pro fanoušky urban music není jméno hudebního publicisty Karla Veselého žádnou novinkou. V roce 2010 napsal monografii Hudba ohně, která mapuje, jak říká podtitul, " radikální černou hudbu od jazzu po hip hop a dál ". Toto léto se ozval s další knihou, tentokrát románem, kde s vyfabulovaným příběhem zasazeným do doby normalizačního Československa vypráví, jak se funk málem stal novým nástrojem, skrz který by Gustav Husák a další (krypto) fanoušci George Clintona filtrovali svou ideologii českému proletariátu. Více o knize a celé myšlence - Karel Veselý @DVTV Ačkoli se nyní na české scéně zažehly ohně mezi dvěma vydavatelstvími , předkládaný rozhovor s Karlem Veselým směřuje více k hudbě jako tématu, skrze které lze nahlížet na společnost a rovněž v opačném procesu vidět, jak se společenské postoje reflektují v hudbě.

Název knihy je kombinací španělštiny a arabštiny (Yo Soy Muslim = Jsem muslim), jazyků symbolizující multikulturní prostředí jak autora (Mark Gonzales je mexický konvertita), tak i jeho ženy (Soraya Hosni pochází ze severní Afriky) a dcery, pro kterou byla kniha napsána. Podtitul knihy zní: Otcův dopis pro svou dceru; vzhledem k věku čtenářů, kterým je kniha určena, jde ale spíše o rady ve formě aforismů, jimiž se snaží otec reflektovat jak rodinný mikrosvět a jeho kulturně/náboženský obsah, tak i jeho vztah ke světu vnějšímu. Vydavatel uvádí, že kniha je určena dětem ve věku 4-8 let, tedy věku, kdy je díte už schopno rozpoznávat společenské kódy a symboly a jakou roli ve společnosti sehrávají.