* fitra - knihovna *

  Na webu Národní knihovny ČR je v digitalizované podobě časopis Světová literatura, ročníky 1956 - 1995, viz cesta níže a soupis těch nejzajímavějších článků a překladů prózy, poezie nebo esejů afroamerické a africké literatury. V menu " Digitální knihovna " --- > " Díla nedostupná na trhu (DNNT) " --- > " přihlásit knihovním účtem /eduID " --- > zobrazí se vyhledávač " Národní digitální knihovna "; vyhledávat pod "Světová literatura - revue zahraničních literatur".   James Baldwin (1924-1987) „Dopis z jedné oblasti v mém mozku“, Světová literatura, 1965, č. 3, s. 82-110, překlad Jaroslav Schejbal angl. originál "Down at the Cross: Letter from a Region in my Mind" vyšel samostatně v časopise The New Yorker v r. 1962, knižně ve sbírce esejů "The Fire Next Time” (1963) „Vyjdi z temnoty“ Světová literatura, 1970, č. 2, s. 2-16, překlad: Michal Žantovský angl. originál "Come Out the Wildemess” vyšlo samostatně...

  foto: S Langston Hughesem rozmlouvá Eva Corey @WBAI, 13. 6. 1963 Donald-Bogle · Langston Hughes / interviewed by Eve Corey (@WBAI, 13 June 1963) 00:00 Jak žije a pracuje Langston Hughes? 01:30 Jaké dopisy dostává Langston Hughes? 02:20 Život v Harlemu 03:30 Langston Hughes o svých cestách do Evropy a Afriky ve 20. letech 05:00 Langston Hughes o antologii "Poems from Black Africa" (1963) a o jazycích, v kterých Afričané píší a komunikují 06:55 Langston Hughes o svých knihách pro děti (viz odkazy níže) 08:10 Langston Hughes o svých povídkách  10:10 Langston Hughes o své knize "Fight for Freedom: The Story of the NAACP",           příběh o boji za lidská práva a hnutí NAACP 11:40 Langston Hughes o rasismu vůči ostatním etnikům v New Yorku           Langston Hughes o lynčování dnes a 20. a 30 letech. 14:00 Langston Hughes o psaní o hnutí NAACP a svých povídek Knihy Langstona Hughese pro děti: "The First Book of Rhythms" "The F...

  ( Kino Ponrepo, čtvrtek 6. 2. 2025, 18:00 ) Píše se rok 1936. Do věznice je přiváděna mladá černošská žena. Její vzhled prozrazuje, že je pod vlivem narkotik. Když se uklidní, probíhá před jejím zrakem vše, co předcházelo… Billie Holiday, známá pod přezdívku Lady Day, byla jednou z nejosobitějších jazzových zpěvaček třicátých a čtyřicátých let. Billie, vlastním jménem Eleannor Fagan, se narodila 7. dubna 1915 v Baltimoru a zemřela 17. července 1959 v New Yoku. V letech 1931-33 vystupovala v jazzových klubech v Harlemu, kde ji objevili John Hammond a Benny Goodman. Postupně se stávala hvězdou, nedokázala se však vymanit z různých osobních životních problémů, vrcholících konflikty s policií a užíváním drog, když neunesla tíhu přepracování a rasové nenávisti, kterou proti ní rozpoutala americká společnost.. Své pohnuté životní osudy zaznamenala v knize "Lady Sings the Blues" William Dufty (1956), jíž se částečně inspirovali autoři scénáře a režisér tohoto životopisného filmu. ...

"Když jsem v šedesátých letech studoval umění, kouřil jsem trávu, ale ne moc - byl jsem z ní totálně paranoidní. To se mi moc nezamlouvalo. Co se týče LSD, kamarádi, co ho brali, mi řekli, ať se ho ani nedotýkám. Vždycky jsem se sám sebe ptal, proč mě od něj tak odrazovali. Jsem jim ale vděčný, že na mě tak mysleli, a nakonec jsem si ho nikdy nevzal...  Všechny myšlenky už jsou na světě a jsou na dosah - drogy nám můžou pomoct se jich zmocnit, ale můžou je taky zdeformovat nebo můžou jiné myšlenky úplně zadusit. Je tu riziko, že člověk upadne do stavu, kdy své myšlenky není schopen konkretizovat. Pomocí meditace můžete zachytit tytéž myšlenky, navíc do větší nádoby. Drogy ani meditace nevytvářejí nic, co by předtím neexistovalo. Všechno už tu někde je." David Lynch zdroj "Vlastními slovy David Lynch" Helen Donlon , David Lynch (2007 , česky 2009, Volvox Globator), s. 70

    "Skleněná oblaka" (1958), 18 min. Režie: František Vláčil Scénář: František Vláčil Kamera: Josef Vaniš související: Filmový režisér František Vláčil "O dvou živlech" (1968) František Vláčil "Město v bílém" (1972, 15 min)

  Zajímavá publikace přinášející netradiční pohled na umění a vědu pravděpodobně zapadla, protože autor působící dojmem postmoderní "esoterie", ve skutečnosti nahlíží na Západ a jeho akademismus z pozic perennialismu, neboli "věčné filosofie". Dalším důvodem pro obtížné přijetí je autorova obhajoba islámského myšlení, který kriticky hodnotí modernu se svým technickým pokrokem. Švýcarský kunsthistorik Titus Burckhardt (1908-1984) kromě dějin umění studoval orientalistiku v Basileji. Základní školu navštěvoval s Frithjof Schuonem, hlavním představitelem "věčné filosofie" a stal se jeho celoživotním přítelem. Philosophia perennis „věčná filosofie“ (perennialismus, perenniální filosofie) je učení podle kterého náboženské a filosofické tradice lidstva vychází z jednoho univerzálního zdroje, někdy označovaného jako Tradice, a sdílí tak jednu konečnou pravdu. Kromě Tituse Burckhardta tento směr reprezentují osobnosti René Guenon (1886-1951) nebo Julisu Evola (189...