"Manifest radikálního realismu" Dominik Forman

 


foto: Kniha "Krize modernismu" M. A. Lifšic (Odeon, 1975) je ideový zdroj představitelů Manifestu radikálního realismu (2016), text manifestu @Artalk. Stati předního sovětského filosofa a estetika Michaila Aleksandroviče Lifšice a jeho ženy přispívají k prohloubení a obohacení marxisticko-leninské estetiky. Rozebírají ekonomické, společenské, filozofické, ideové i estetické kořeny modernistické tvorby a podávají kritiku úpadkových směrů ve výtvarném umění. Charakteristickým rysem Lifšicových prací je organické sepětí estetiky s problémy života společnosti a důsledná obhajoba socialistického realismu proti revizionistickým názorům vestetice. (anotace Odeon)






Vasil Artamonov, Dominik Forman, Alexey Klyuykov, Lenka Štěpánková

Výstava je výběrem z tvorby dlouhodobě spolupracujících autorů, které v současnosti pojí členství ve Svazu sovětských umělců. Toto širší mezinárodní uskupení založené na podzim roku 2016 se programově obrací k realistické tvorbě druhé poloviny 20. století vznikající převážně v sovětském bloku. Jde mu o hledání smysluplné cesty pro současné umění, která je celistvá (vlastně totální), která dokáže funkčně propojit ideové, formální a společensko-politické roviny. Portréty, zátiší a práce vytvořené v plenéru jsou na výstavě doplněny o politickou satiru a karikatury. Důležitým bodem výstavy je společně vytvořená malba, vedená ideovými nároky a postoji SSU.







Dominik Forman "Orlové napadají přímo aneb pětkrát jiný a přece stále týž…"

Název výstavy cituje filosofa Friedricha Nietzscheho. Je zvolen s ohledem na snahu neobalovat „umění“ nánosy teoretických kokonů a vyšroubovaných instalačních postupů a představit divákovi malby „pouze“ tak, jak skutečně jsou.
 






Populární příspěvky z tohoto blogu

"Černí Češi" (2022), @kino Ponrepo, 27. 6. 2025, 17:00

Obrázek
  foto: Namibijské děti c. 80. léta (archív Obecního úřadu Bartošovice) "Černí Češi" (2022) kino Ponrepo, 27. 6. 2025, 17:00, vstup volný Minutáž: 71 min Režie: Martin Müller Dokumentární film Černí Češi odhaluje příběh 56 namibijských dětí, jež byly v osmdesátých letech minulého století přesídleny z uprchlických vojenských táborů v Angole do Československa v rámci internacionální pomoci levicově orientovanému osvobozeneckému hnutí SWAPO bojujícímu za nezávislost Namibie. Děti, převážně potomci prominentních vojenských hodnostářů, byly ze dne na den přemístěny z válečné zóny na zámek v poklidné vesnici v moravských Bartošovicích, kde měly být vzdělávány a převychovány v novou polickou elitu nezávislého státu. Po pádu komunistického režimu v Československu a vzniku nezávislé Namibie byly děti v roce 1991 urychleně repatriovány. Tento nucený odchod představoval pro většinu z nich životní trauma a kulturní šok, z něhož se dodnes nevzpamatovaly. Díky výzkumu antropoložky Kateřiny...
celý text

Krátká legenda o Antikristu" Vladimír Solovjov (1900*)

Obrázek
  foto: "Satan na sněmu"; jedna z celkem 50 ilustrací Gustava Dorého z roku 1868, které byly použity pro básen "Paradise Lost" (první vydání 1667) od Johna Miltona (1608–1674) Předmluva  Je zlo pouze přirozený nedostatek, je to nedokonalost, která s růstem dobra sama od sebe mizí, anebo to je skutečná síla, jež pomocí různých pokušení ovládá náš svět tak, že pro úspěšný boj proti ní musíme mít opěrný bod v jiném řádu bytí? [...] Jestliže tito lidé pociťují třeba jen z lidské slabosti neodolatelnou potřebu opřít své názory kromě vlastního „rozumu“ ještě o nějakou dějinnou autoritu, proč tedy ne­hledají v dějinách někoho jiného, který jim víc vyhovuje? Takový už tu přece dávno je: je to zakladatel velice rozšířeného buddhistického náboženství. Ten přece doopravdy hlásal to, co požadují oni: neodporování /zlu/, pasivní lho­stejnost, nečinnost, střídmost atd. A svému náboženství úspěšně „otevřel skvělou kariéru“ i bez mučednictví. Posvátné knihy buddhismu skutečně zvěst...
celý text

Charles Mingus "Don't Let It Happen Here" (1966)

Obrázek
  "Don't Let It Happen Here"  Charles Mingus One day they came and they took the communists  and I said nothing because I was not a communist. Then one day they came and they took the people of the Jewish faith  and I said nothing because I had no faith left. One day they came and they took the unionists  and I said nothing because I was not a unionist. One day they burned the Catholic churches  and I said nothing because I was born a Protestant. Then one day they came and they took me,  and I could say nothing because I was as guilty as they were for not speaking out  and saying that all men have a right to freedom, on any land. I was as guilty of genocide as you.  All of you.  For you know when a man is free,  and when to set him free from his slavery. album: Charles Mingus "Music Written For Monterey 1965 - Not Heard, Played In Its Entirety At UCLA" (Jazz Workshop, 1966) https://www.discogs.com/release/4250272-Charles-Mingus-Musi...
celý text

Holandský historik Hans R. Rookmaaker o moderním umění, osvícenství, racionalismu, gnozeologii, náboženství a jazzu (ukázka z knihy "Moderní umění a smrt kultury", 1970)

Obrázek
  foto: Picasso, Nude (1910) Náboženství "Mezi krásou a pravdou je těsný vztah. To, co oceňujeme jako krásu, spočívá v pravdivém zobrazení démonického jako démonické." "Dobré umění je však vždy výsledkem usilovné práce. Žádné velké umění by nikdy nevzniklo, nebýt umělce, který nejen že má talent a představivost, ale také charakter, sílu v práci vytrvat, přemýšlet a namáhat se, aby svých cílů dosáhl. Nesmírně důležitý je zde charakter umělce. Normy umělce se neliší od norem platných v životě vůbec." "Bůh stvořil nebe a zemi, celý vesmír. V tomto vesmíru přebývají andělé a zlé mocnosti, lidé, zvířata, rostliny a věci. Ale především je tu mnohem víc, než co lze spatřit pouhým okem. Jsou tu principy a normy či zákony, a proto je možné rozlišovat mezi dobrým a zlým, správným a špatným. Bůh dal světu vnitřní uspořádání, v němž má všechno své konkrétní místo. Všechny věci nabývají svého významu právě v této uspořádanosti. Stvoření je harmonické a dobré, i když je zneč...
celý text

Magický ateismus - k románu Miroslava Hlauče "Letnice" (ocenění Magnesia Litera 2025), 12.5.2025

Obrázek
Slovenský spisovatel Miroslav Hlaučo, pětatřicet let žijící v Čechách, byl oceněn Magnesii Literou za svůj román Letnice (1) jako kniha a debut roku 2025. Vítězství to je oprávněné, protože kniha se nesnaží být pseudorebelsky "houellebecqovská" jako u Davida Zábranského, manýristická v případě Jáchyma Topola nebo otravně bodrá jako u Hartla a Viewegha. Ještě více nás tyto dva vavříny překvapí, když vezmeme v potaz, že autor je oborově farmaceut (ale s vystudovanou režií na DAMU). Potud je vše jak má být, umění se nesnaží dělat ze sebe víc než je; Letnice ale nemusí být tak neproblematický příběh, když se na knihu (a autora) podíváme očima věřícího, který spíše ocení stejnojmennou povídku od Jana Čepa napsanou před 90 lety. Tento text nemá ambice hodnotit esteticky Hlaučův román, tam mu skutečně nelze asi moc vytknout, spíše bude kritikou, která ve veřejném prostoru nezní často a mohla by opět ateistům připomenout jejich vlastní kořeny a dávno zapomenuté tradice. Bůh a pojetí...
celý text

Muslimské debaty III. - Západní islamologie a orientalismus, evropští konvertité k islámu a jejich chápání náboženství, Palestina a židé v islámu (@Debatní klub, 20.5.2025)

Obrázek
  foto: The Nusretiye Mosque (turkish Nusretiye Camii), 1826, Istanbul, Turkey Západní islamologie a orientalismus 00:00 úvod 02:30 Hakimovo dětství, čeština/arabština a vztah k islamologii 09:00 Korán, český překlad od Ivana Ahmada Hrbka (1923-1993) "Korán" překlad Ignáce Veselého (Praha, 1913) https://meccaaudio.blogspot.com/2011/09/krn-ignac-vesely-1913.html 11:59 Lukáš Větrovec a jeho vztah k islamologii a překladům Koránu (Veselý, Nykl, Hrbek) 18:00 Kde je hranice v islamologii dezinterpretace, ideologická propaganda 19:15 Ivan Hrbek muslim, více v knize "Islám v srdci Evropy" Miloš Mendel, Tomáš Rataj, Bronislav Ostřanský (Academia, 2007) https://meccaaudio.blogspot.com/2012/02/islam-v-srdci-evropy-milos-mendel-tomas.html 23:40 Překlad Koránu Ivanem Hrbekm od 60. let, více v Novém Orientu: "Rozhovor s dr. Ivanem Hrbkem nad jeho překladem Koránu (Luboš Kropáček)", 1969, č. 2, s. 33 https://meccaaudio.blogspot.com/2016/11/novy-orient-na-tema-muslimov...
celý text