"Zbožnost" Tierno Bokar



Sufíjskou zbožnost provázely etické důrazy i v dobách stagnace a přežívají přes celkovou bídu pokleslé mystiky i v nové době. Z její duchovní půdy vyrůstají vzdálených perifériích islámského světa. Příkladem za víceré může být učitel tidžáníjského řádu z Bandiagary v Mali Tierno Bokar (z.1940), jehož kdysi jeho francouzský přítel označil za islámského Františka z Assisi.



„Kdo snese a promine urážku, podobá se rozložitému stromu, cejbě, který supi, odpočívající na jeho větvích, potřísňují nečistotou. Strom ale působí odpudivě jen část roku. Vždy v době dešťů sešle Bůh lijáky, které jej omyjí od koruny až po kořeny, a pak všude vyrazí nová zeleň.“

z myšlenek Tierno Bokara Salifa, zaznamenali A. Hampate Ba a M. Cardaire



zdroj: "Duchovní cesty islámu" Luboš Kropáček (Vyšehrad, 1998), s.151

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Černí Češi" (2022), @kino Ponrepo, 27. 6. 2025, 17:00

Krátká legenda o Antikristu" Vladimír Solovjov (1900*)

Charles Mingus "Don't Let It Happen Here" (1966)

Holandský historik Hans R. Rookmaaker o moderním umění, osvícenství, racionalismu, gnozeologii, náboženství a jazzu (ukázka z knihy "Moderní umění a smrt kultury", 1970)

Magický ateismus - k románu Miroslava Hlauče "Letnice" (ocenění Magnesia Litera 2025), 12.5.2025

Muslimské debaty III. - Západní islamologie a orientalismus, evropští konvertité k islámu a jejich chápání náboženství, Palestina a židé v islámu (@Debatní klub, 20.5.2025)