"Skandál v Káhiře" Nadžíb Mahfúz (Odeon, 1968)

Román současného egyptského spisovatele, pokládaného za jednoho z největších romanopisců dnešního arabského světa. Román z tzv. druhé etapy autorovy tvorby, zaměřený na společenskou problematiku káhirských středních vrstev mezi dvěma válkami. Hrdinou románu je universitní student filosofického směru, který se nedlouho před dokončením studia dostává pro těžké otcovo onemocnění do finanční krize. Když se mu s největším úsilím podaří absolvovat filosofickou fakultu, uvědomuje si svůj materiální stav a za této situace v něm uzrává jeho filosofie cynika a kariéristy, kterému není nic svaté a který se musí dostat nahoru stůj co stůj.


(anotace je převzata z webu NKP.cz)



Analýze překladu tohoto románu se věnuje arabistka Zuzana Kudláčková v knize "Z průpovědí arabských".




%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Název: Skandál v Káhiře
Z arabského orig.: „Al-Káhira-l-džadída“
Autor: Nadžíb Mahfúz (1911-2006)
Překlad a doslov: Jaroslav Oliverius
Vydavatelství: Praha, Odeon
Rok vydání: 1968
Počet stran: 195
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vlasta Kálalová - Di Lotti, česká lékařka v Bagdádu

Obrázek
Osobnost Vlasty Kálalové-Di Lotti, lékařky, která v devětadvaceti letech otevřela československou nemocnici v Bagdádu, je známa hlavně díky knize "Doktorka z domu Trubačů" (1), ale také ve spojitosti s politickým procesem s Miladou Horákovou a spol., kde jako jedna z mála československých osobností napsala dopis (2) prezidentu Gottwaldovi a požádala o zrušení trestu smrti pro obžalované. Ačkoli je kniha autobiografický román, můžeme v ní narazit na zajímavé informace o islámu a hlavně o tehdejších poměrech v muslimské společnosti. Na knize je zajímavý způsob vyprávění a jakýsi nadhled v situacích, kdy se jako Evropanka setkala s Orientem. Z jejích poznámek (Přes Bospor k Tigridu), které bohužel nikdy nevyšly knižně, ale mnohé citace z nich byly použity ve zmíněné autobiografii, vyzařuje inteligence a silná empatie vůči novému světu, který se stal jejím domovem až do roku 1932.
celý text

"Cesty po Africe, Asii a Evropě vykonané v letech 1325 až 1354" Muhammad ibn Abdallah Ibn Battuta (Odeon, 1961)

Obrázek
Na celém Předním východě se ve středověku cestovalo hodně a daleko. Zvláště Arabové jsou vášnivými cestovateli, snad je to pozůstatek jejich kočovného života. Ale Arabové si také libují v popisné literatuře a mají rádi dlouhá vypravování. Je mnoho příčin, proč Arabové a ostatní muslimové tak často a tak rádi cestovali. Jednou z těch příčin je povinnost každého muslima vykonat pouť do Mekky, jiným podnětem k podnikání dalekých cest byly tzv. cesty za věděním, to jest za poznáním a prohloubením znalostí islámských věd. Mezi Córdobou na západě a Buchárou na východě, mezi Halabem a Jemenem putovali neustále mladí i staří, poháněni touhou usednout u nohou některé z významných autorit své doby, aby nabyli příslušného vzdělání a získali diplom.
celý text

David Graeber: Dluh aneb prvních 5000 let (audio)

Obrázek
  Politická literatura (ČRo Plus), 22.4.2013 David Graeber: Dluh aneb prvních 5000 let. Kniha klade provokativní otázky týkající se podstaty a zdrojů naší dnešní krize, ale v historické perspektivě a v širokých společenských a politických souvislostech.    David Graeber @A2larm, podcast Kolaps 03.10.20 Jan Bělíček, Pavel Šplíchal  Na samotném začátku září zcela nečekaně zemřel ve věku 59 let americký antropolog a anarchistický myslitel David Graeber. Patřil mezi nejvýznamnější levicové intelektuály posledních let. Zásadní byla především jeho kniha Dluh: Prvních 5000 let o roli dluhu v lidských dějinách. Významnou roli sehrál ale i v alterglobalizačním hnutí a také třeba při formování hnutí Occupy Wall Street z roku 2011. Je mu přisuzováno i vymyšlení výroku „My jsme těch 99 procent“, který od té doby zlidověl a používal ho i Bernie Sanders ve své prezidentské kampani. Aktuální díl podcastu Kolaps proto představuje jeho hlavní myšlenky a pokouší se zodpovědět, v čem byl Graeber důle
celý text

Dr. Ahmed Osman, súdánský muslim, který v roce 1962 ukázal Malcolmu X skutečný islám a sunnu Proroka Muhammada

Obrázek
    foto: Dr. Ahmed Osman @Sapelo (March 2020) Příběh Malcolma X a jeho setkání se sunnitským islámem se nejčastěji vykládá jeho odchodem z hnutí Národ islámu a následně pak vykonáním pouti do Mekky v dubnu 1964. V téměř půlhodinovém dokumentu dvojice Sophie Schrago a Hishama Aidia nazvaném "Malcolm X a Súdánci" je odvyprávěn příběh, který Malcolmovo setkání se sunnitským islámem datuje o dva roky dříve. Dále je ale nutno podotknout, že potýkání se s muslimskou kritikou vůči vůdci hnut Národa islámu Elihaj Muhammadem bylo již od konce 50. let, kdy jej obviňovali z hereze a z hrubé neznalosti islámské teologie. Oba představitelé hnutí procestovali v roce 1959 Blízký východ a africké státy a tyto cesty otřásly jejich uzavřeným a v mnoha ohledech ahistorickým výkladem světa a historie černých muslimů, že neměli již jinou možnost a sunnitskou tradici začít reflektovat a částečně přijímat. Změna přišla skutečně ihned a samotný Elijah Muhammad přejmenoval své "chrámy" na
celý text