tag:blogger.com,1999:blog-13076910702309743682024-03-18T22:57:20.620+01:00* fitra - knihovna *databáze knih islámských, afroamerických a afrických literatur (v letech 2009-2018 blog Mecca Audio)Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comBlogger1371125tag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-66725283555880755602024-03-16T18:01:00.002+01:002024-03-16T19:57:34.780+01:00Joseph Conrad "Srdce temnoty" (audiokniha, čte Jan Vlasák & Jiří Plachý)<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjN_1vhn62UNmj4cyvyFYrr-1FmDv1Sa7qs96CbZ2LR7p4hUXQj6tGyvg001XHWd68c8WtpiSww57rOIukwONMaUJxGLqDBaTEEtHDB0pj5754OG1lG2OMVFhn07IeMWIu2G6pvRCb6lpewuNV56D2f6-38s4NHeID0nY-uKQf-xIRPI3DKPNUZioIDA3s/s1108/congo%20conrad_1.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="870" data-original-width="1108" height="502" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjN_1vhn62UNmj4cyvyFYrr-1FmDv1Sa7qs96CbZ2LR7p4hUXQj6tGyvg001XHWd68c8WtpiSww57rOIukwONMaUJxGLqDBaTEEtHDB0pj5754OG1lG2OMVFhn07IeMWIu2G6pvRCb6lpewuNV56D2f6-38s4NHeID0nY-uKQf-xIRPI3DKPNUZioIDA3s/w640-h502/congo%20conrad_1.jpg" width="640" /></a></div><br /><p></p><p><b>Joseph Conrad "Srdce temnoty" (audiokniha, čte Jan Vlasák & Jiří Plachý)</b></p><p>Novela Srdce temnoty – jedno ze stěžejních děl literatury 20. století – vyšla již v roce 1902 (1899 3dílný seriál v Blackwood's Magazine), do češtiny však byla poprvé přeložena až v roce 1980. Joseph Conrad při vyprávění čerpal z osobních zkušeností z Belgického Konga. Příběh začíná jako klasický dobrodružný román. Vypravěč, anglický kapitán Marlow, popisuje svou dramatickou cestu parníkem proti proudu řeky do nitra Afriky, kam ho poslala obchodní společnost, aby převzal kontrolu nad zásilkou slonoviny a především aby vyhledal a ochránil pana Kurtze, jejího nejschopnějšího zástupce. Kurtze doslova předchází jeho pověst – Marlow slyší ze všech stran o jeho schopnostech, velkém duchu i heroických činech. Když však dorazí k cíli, nachází Kurtze v krajně zbědovaném stavu, otřeseného, zděšeného a na pokraji šílenství. <br />Originální název: Heart of Darkness, 1899</p><p>Překlad Jan Zábrana<br />Připravil Jan Petrásek<br />Režie Petr Adler<br />Čte: Jan Vlasák a Jiří Plachý<br />Natočeno 1997 (8 x cca 29 min.)</p><div><div>související: Chinua Achebe <a href="https://meccaaudio.blogspot.com/2021/02/chinua-achebe-obraz-afriky-rasismus-v.html" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">"Obraz Afriky: Rasismus v Conradově Srdci temnoty" (1988)</span></b></a></div></div><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div>
<iframe allow="autoplay" frameborder="no" height="166" scrolling="no" src="https://w.soundcloud.com/player/?url=https%3A//api.soundcloud.com/tracks/1776541497&color=%23ff5500&auto_play=false&hide_related=false&show_comments=true&show_user=true&show_reposts=false&show_teaser=true" width="100%"></iframe><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><a href="https://soundcloud.com/jaroslav-seifert-646470178" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="Jaroslav-Seifert">Jaroslav-Seifert</a> · <a href="https://soundcloud.com/jaroslav-seifert-646470178/01-joseph-conrad-srdce-temnoty" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="01. Joseph Conrad "Srdce temnoty"">01. Joseph Conrad "Srdce temnoty"</a></div>
<iframe allow="autoplay" frameborder="no" height="166" scrolling="no" src="https://w.soundcloud.com/player/?url=https%3A//api.soundcloud.com/tracks/1776519264&color=%23ff5500&auto_play=false&hide_related=false&show_comments=true&show_user=true&show_reposts=false&show_teaser=true" width="100%"></iframe><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><a href="https://soundcloud.com/joseph-conrad-810863267" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="Joseph-Conrad">Joseph-Conrad</a> · <a href="https://soundcloud.com/joseph-conrad-810863267/02-joseph-conrad-srdce-temnoty" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="02. Joseph Conrad "Srdce temnoty"">02. Joseph Conrad "Srdce temnoty"</a></div>
<iframe allow="autoplay" frameborder="no" height="166" scrolling="no" src="https://w.soundcloud.com/player/?url=https%3A//api.soundcloud.com/tracks/1776518604&color=%23ff5500&auto_play=false&hide_related=false&show_comments=true&show_user=true&show_reposts=false&show_teaser=true" width="100%"></iframe><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><a href="https://soundcloud.com/joseph-conrad-810863267" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="Joseph-Conrad">Joseph-Conrad</a> · <a href="https://soundcloud.com/joseph-conrad-810863267/03-joseph-conrad-srdce-temnoty" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="03. Joseph Conrad "Srdce temnoty"">03. Joseph Conrad "Srdce temnoty"</a></div>
<iframe allow="autoplay" frameborder="no" height="166" scrolling="no" src="https://w.soundcloud.com/player/?url=https%3A//api.soundcloud.com/tracks/1776516714&color=%23ff5500&auto_play=false&hide_related=false&show_comments=true&show_user=true&show_reposts=false&show_teaser=true" width="100%"></iframe><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><a href="https://soundcloud.com/joseph-conrad-810863267" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="Joseph-Conrad">Joseph-Conrad</a> · <a href="https://soundcloud.com/joseph-conrad-810863267/04-joseph-conrad-srdce-temnoty" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="04. Joseph Conrad "Srdce temnoty"">04. Joseph Conrad "Srdce temnoty"</a></div>
<iframe allow="autoplay" frameborder="no" height="166" scrolling="no" src="https://w.soundcloud.com/player/?url=https%3A//api.soundcloud.com/tracks/1776515454&color=%23ff5500&auto_play=false&hide_related=false&show_comments=true&show_user=true&show_reposts=false&show_teaser=true" width="100%"></iframe><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><a href="https://soundcloud.com/joseph-conrad-810863267" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="Joseph-Conrad">Joseph-Conrad</a> · <a href="https://soundcloud.com/joseph-conrad-810863267/05-joseph-conrad-srdce-temnoty" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="05. Joseph Conrad "Srdce temnoty"">05. Joseph Conrad "Srdce temnoty"</a></div>
<iframe allow="autoplay" frameborder="no" height="166" scrolling="no" src="https://w.soundcloud.com/player/?url=https%3A//api.soundcloud.com/tracks/1776514752&color=%23ff5500&auto_play=false&hide_related=false&show_comments=true&show_user=true&show_reposts=false&show_teaser=true" width="100%"></iframe><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><a href="https://soundcloud.com/joseph-conrad-810863267" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="Joseph-Conrad">Joseph-Conrad</a> · <a href="https://soundcloud.com/joseph-conrad-810863267/06-joseph-conrad-srdce-temnoty" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="06. Joseph Conrad "Srdce temnoty"">06. Joseph Conrad "Srdce temnoty"</a></div>
<iframe allow="autoplay" frameborder="no" height="166" scrolling="no" src="https://w.soundcloud.com/player/?url=https%3A//api.soundcloud.com/tracks/1776510555&color=%23ff5500&auto_play=false&hide_related=false&show_comments=true&show_user=true&show_reposts=false&show_teaser=true" width="100%"></iframe><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><a href="https://soundcloud.com/joseph-conrad-810863267" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="Joseph-Conrad">Joseph-Conrad</a> · <a href="https://soundcloud.com/joseph-conrad-810863267/07-joseph-conrad-srdce-temnoty" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="07. Joseph Conrad "Srdce temnoty"">07. Joseph Conrad "Srdce temnoty"</a></div>
<iframe allow="autoplay" frameborder="no" height="166" scrolling="no" src="https://w.soundcloud.com/player/?url=https%3A//api.soundcloud.com/tracks/1776509163&color=%23ff5500&auto_play=false&hide_related=false&show_comments=true&show_user=true&show_reposts=false&show_teaser=true" width="100%"></iframe><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><a href="https://soundcloud.com/joseph-conrad-810863267" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="Joseph-Conrad">Joseph-Conrad</a> · <a href="https://soundcloud.com/joseph-conrad-810863267/08-joseph-conrad-srdce-temnoty" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="08. Joseph Conrad "Srdce temnoty"">08. Joseph Conrad "Srdce temnoty"</a></div>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-53755578392852078872024-03-16T00:55:00.010+01:002024-03-16T20:03:45.120+01:00Uctívání zla v západní společnosti VIII. - @Elusive Truths<p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjSQWnm-GeuUN1fHOKplDsms6CVzg8sQh7Zu9LZLZOqpIDyOigXXIBedkP_QPJoEvhJizYYaTYKUFKvj57C5rcWMJYm6q4UiwMETdRIV7QsWDcn8uqIEgNCFgbTvWLOYuScPyGPscTWijFGnOdJghPBCRxHUTYnMqONvpx17pLCUTTMVhiPH-yi9G8N17A/s1000/8df91e02-fcd8-4587-9ab3-51165815e2e3-large.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="563" data-original-width="1000" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjSQWnm-GeuUN1fHOKplDsms6CVzg8sQh7Zu9LZLZOqpIDyOigXXIBedkP_QPJoEvhJizYYaTYKUFKvj57C5rcWMJYm6q4UiwMETdRIV7QsWDcn8uqIEgNCFgbTvWLOYuScPyGPscTWijFGnOdJghPBCRxHUTYnMqONvpx17pLCUTTMVhiPH-yi9G8N17A/w640-h360/8df91e02-fcd8-4587-9ab3-51165815e2e3-large.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpa2piKlUGYkvpr9z18CbaHmoXYlQbL4lEnGYq_tPq5gG7s0pOThHi_gf_qKpIAiSx76ci7_56Z4x3cJlK5ZCuDJJ7sqYDoXEnZHXsNLqOrD0o8L6RtJfQHBK3sSW3JhA6wu5hBJzFeG4Ali3sjqft4lzgSjlwm1tSUGwkyUMig5SgcuqdWANJoGqLJ5M/s768/evil_00.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="675" data-original-width="768" height="562" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpa2piKlUGYkvpr9z18CbaHmoXYlQbL4lEnGYq_tPq5gG7s0pOThHi_gf_qKpIAiSx76ci7_56Z4x3cJlK5ZCuDJJ7sqYDoXEnZHXsNLqOrD0o8L6RtJfQHBK3sSW3JhA6wu5hBJzFeG4Ali3sjqft4lzgSjlwm1tSUGwkyUMig5SgcuqdWANJoGqLJ5M/w640-h562/evil_00.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYqkNcXRZO1A7uhmTrv5a3IKczV3Otu9bpJ7DxsvqIO9CvAcy2VIDmGWMUQbSDGW3tAvqg6c5E2R297Hu6_s1e4kED147CGLUorZt3IcQvJ1vr3HQCNg9aqxTYMSCBbdjKyrUk83yPHnnnRtFMXj58k_rn2PsW9uYtRZh0w8p8AKJ0gCy_pQ4ardIwgxY/s822/evil_01.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="615" data-original-width="822" height="478" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYqkNcXRZO1A7uhmTrv5a3IKczV3Otu9bpJ7DxsvqIO9CvAcy2VIDmGWMUQbSDGW3tAvqg6c5E2R297Hu6_s1e4kED147CGLUorZt3IcQvJ1vr3HQCNg9aqxTYMSCBbdjKyrUk83yPHnnnRtFMXj58k_rn2PsW9uYtRZh0w8p8AKJ0gCy_pQ4ardIwgxY/w640-h478/evil_01.jpg" width="640" /></a></div><div><br /></div><div><br /></div>Další posty ze série <a href="https://meccaaudio.blogspot.com/search/label/U.Z.Z.S." target="_blank"><b><span style="color: #990000;">U.Z.Z.S.</span></b></a><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div>
<div style="text-align: center;"><iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/ZeQcxPk41D4?si=Ao1Z1TlJ-WP72aM9" title="YouTube video player" width="560"></iframe></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/eAAWuUbTb7s?si=GChXbyL1n9APj_5v" title="YouTube video player" width="560"></iframe></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;"><iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/2VOasltIftI?si=xEo4_ZXRgcJSunPk" title="YouTube video player" width="560"></iframe></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/gFoBqiJOBR4?si=_t4x6uTUPK0GlnTl" title="YouTube video player" width="560"></iframe></div><div style="text-align: center;"><br /></div>
<div style="text-align: center;"><iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/WWnqW5zDZFQ?si=bJr-VCMXxciR5z_2" title="YouTube video player" width="560"></iframe></div>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-59156614643866159252024-03-15T23:43:00.008+01:002024-03-16T23:45:07.224+01:00Obálka časopisu The Economist z roku 2012 a komentář JREShow<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHOpsA4xrCZwQcVJYmTH2KpANq4rji2xVflRK1v81oO1ycMeX8Yz_99RgSBKZDQf_a18iZO2xWJbjbUzmjMJOBRMwBjzdav0uJT6SIIkwMZYgYQA0AcRjhlgh8XGVzv-29r17ojmBEkAD2FE0KzAkXUQZxtFRS1XddJ5NgAlIK2zXxK4sGWJV8SFxVKD4/s1080/the%20economist_cover%202012.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="961" data-original-width="1080" height="570" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHOpsA4xrCZwQcVJYmTH2KpANq4rji2xVflRK1v81oO1ycMeX8Yz_99RgSBKZDQf_a18iZO2xWJbjbUzmjMJOBRMwBjzdav0uJT6SIIkwMZYgYQA0AcRjhlgh8XGVzv-29r17ojmBEkAD2FE0KzAkXUQZxtFRS1XddJ5NgAlIK2zXxK4sGWJV8SFxVKD4/w640-h570/the%20economist_cover%202012.jpg" width="640" /></a></div><p style="text-align: center;"><br /></p>
<div style="text-align: center;"><iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/zYew2nDH5aw?si=PjiFxgcTpRuirS79" title="YouTube video player" width="560"></iframe></div>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-33522528316733667082024-03-14T17:27:00.007+01:002024-03-15T09:02:27.953+01:00"Manifest radikálního realismu" Dominik Forman<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBBtJF3L6Sy4xp7ey-ljD2UGu5IAMt5h9jhXYi7vhedYzWmLZ_3T2mXFyBxen1hKG_G_dVgE8Tgf6UebJzazJ_xpfLEaI6jYvoTzMzy2eSkg77QPPdfQLVk8Gg9GungHMvsO6z9D4HgFKEUS5cxqYCi6RXVh0E_gutAEWLdU8s6t8FSs1Hh_N-yLTGuqQ/s733/Krize%20modernismus_lifsic_1975_01.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="667" data-original-width="733" height="582" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBBtJF3L6Sy4xp7ey-ljD2UGu5IAMt5h9jhXYi7vhedYzWmLZ_3T2mXFyBxen1hKG_G_dVgE8Tgf6UebJzazJ_xpfLEaI6jYvoTzMzy2eSkg77QPPdfQLVk8Gg9GungHMvsO6z9D4HgFKEUS5cxqYCi6RXVh0E_gutAEWLdU8s6t8FSs1Hh_N-yLTGuqQ/w640-h582/Krize%20modernismus_lifsic_1975_01.jpg" width="640" /></a></div><br /><p></p><p>foto: Kniha "<i>Krize modernismu</i>" M. A. Lifšic (Odeon, 1975) je ideový zdroj představitelů Manifestu radikálního realismu (2016). Stati předního sovětského filozofa a estetika Michaila Aleksandroviče Lifšice a jeho ženy přispívají k prohloubení a obohacení marxisticko-leninské estetiky. Rozebírají ekonomické, společenské, filozofické, ideové i estetické kořeny modernistické tvorby a podávají kritiku úpadkových směrů ve výtvarném umění. Charakteristickým rysem Lifšicových prací je organické sepětí estetiky s problémy života společnosti a důsledná obhajoba socialistického realismu proti revizionistickým názorům vestetice. (anotace Odeon)</p><p><br /></p>
<div style="text-align: center;"><iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/-HZPTXcKQPY?si=NCYVfX8X5ihiHg6K" title="YouTube video player" width="560"></iframe></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/s2uo7Tua7vI?si=xm-_Dsp8ckkgyUHZ" title="YouTube video player" width="560"></iframe>
</div><div style="text-align: center;"><br /></div><div><br /></div><div><div>Kdo se bojí červené? <br /><a href="https://galerie-tic.cz/cs/kdo-se-boji-cervene" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">13. 2. 2017 - 13. 3. 2017 @Galerie mladých</span></b></a></div><div><br /></div><div>Vasil Artamonov, Dominik Forman, Alexey Klyuykov, Lenka Štěpánková</div><div><br /></div><div>Výstava je výběrem z tvorby dlouhodobě spolupracujících autorů, které v současnosti pojí členství ve Svazu sovětských umělců. Toto širší mezinárodní uskupení založené na podzim roku 2016 se programově obrací k realistické tvorbě druhé poloviny 20. století vznikající převážně v sovětském bloku. Jde mu o hledání smysluplné cesty pro současné umění, která je celistvá (vlastně totální), která dokáže funkčně propojit ideové, formální a společensko-politické roviny. Portréty, zátiší a práce vytvořené v plenéru jsou na výstavě doplněny o politickou satiru a karikatury. Důležitým bodem výstavy je společně vytvořená malba, vedená ideovými nároky a postoji SSU.</div></div><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHBYvhZnbKf540dWkb5kY5PQ_WG4kcBzIC8B8v7ZYk61oJjn7HNjCx5V__ZicpgSSQ0lHEG7fdx5DjVFE_vLp-Tm19YLLsc7vphsvrM6dpBBJBiQuY9kJdx6FE2ZQqZuH2xCxh-QS5BLODoqtmu6-vltFOKMenoOmEcpbSBUwalTFNyn4m5LilRjhzLEA/s937/Whos%20afraid%20of%20red%20(2017)_01.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="937" data-original-width="747" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHBYvhZnbKf540dWkb5kY5PQ_WG4kcBzIC8B8v7ZYk61oJjn7HNjCx5V__ZicpgSSQ0lHEG7fdx5DjVFE_vLp-Tm19YLLsc7vphsvrM6dpBBJBiQuY9kJdx6FE2ZQqZuH2xCxh-QS5BLODoqtmu6-vltFOKMenoOmEcpbSBUwalTFNyn4m5LilRjhzLEA/w510-h640/Whos%20afraid%20of%20red%20(2017)_01.jpg" width="510" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOdn4JKrjf4xLTO47jdeWtA5OgnhSg54UwHV_c3Oq1ZPbufzbthsFQm-yGyNzurGk7N2MA5OAX83Mx51cvP62ZsAJdGwQLgbqeBbvXlpsM8av4Zfbcp3Qk0Z5zAZLM__lGAEuiueeAx48vVSS0WaPLEVk1g_uUiUbjK2dQiGewAkqxGP9M64hpUyBZLaM/s1048/Whos%20afraid%20of%20red%20(2017)_02.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1048" data-original-width="855" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOdn4JKrjf4xLTO47jdeWtA5OgnhSg54UwHV_c3Oq1ZPbufzbthsFQm-yGyNzurGk7N2MA5OAX83Mx51cvP62ZsAJdGwQLgbqeBbvXlpsM8av4Zfbcp3Qk0Z5zAZLM__lGAEuiueeAx48vVSS0WaPLEVk1g_uUiUbjK2dQiGewAkqxGP9M64hpUyBZLaM/w522-h640/Whos%20afraid%20of%20red%20(2017)_02.jpg" width="522" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiH8OMWXfMR4lM6_g56dFrzaVezrwUs4xy98IK2OfVAO9Nbxvbp3nm_-K-mVUx1FSDbeEIJK99Wi733rGGyL3tv_POl6gDUSTL60Nks65MTlP94cK3imMcOd_oL1iE6FNr4SOj4I3s6zmX7f58f-fsz3klTih9INiD1I5NGjGAFH0aEKkROaEfMaFw4DBM/s1138/Whos%20afraid%20of%20red%20(2017)_03.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="801" data-original-width="1138" height="450" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiH8OMWXfMR4lM6_g56dFrzaVezrwUs4xy98IK2OfVAO9Nbxvbp3nm_-K-mVUx1FSDbeEIJK99Wi733rGGyL3tv_POl6gDUSTL60Nks65MTlP94cK3imMcOd_oL1iE6FNr4SOj4I3s6zmX7f58f-fsz3klTih9INiD1I5NGjGAFH0aEKkROaEfMaFw4DBM/w640-h450/Whos%20afraid%20of%20red%20(2017)_03.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3O47vbNZSqlUvw58UYpi3pBoOimwvki05L0SMtySHODFDYwQ6QXtX0NZGon-N3Q0E7Z-0hL0CesI7CPTpH1HQo7E6SZ1OFfyuBX6u7KkP0y_Fa7pGauUaz2QoKhhS0wMQkgD4ql0-WuIcW9Rdd96SaptKwhtOySH0fmshGZ1yS8bgLv5JZZx_hHgNLUo/s1280/Whos%20afraid%20of%20red%20(2017)_04.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="854" data-original-width="1280" height="428" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3O47vbNZSqlUvw58UYpi3pBoOimwvki05L0SMtySHODFDYwQ6QXtX0NZGon-N3Q0E7Z-0hL0CesI7CPTpH1HQo7E6SZ1OFfyuBX6u7KkP0y_Fa7pGauUaz2QoKhhS0wMQkgD4ql0-WuIcW9Rdd96SaptKwhtOySH0fmshGZ1yS8bgLv5JZZx_hHgNLUo/w640-h428/Whos%20afraid%20of%20red%20(2017)_04.jpg" width="640" /></a></div><br /><div><br /></div><div><br /></div><div><div><b>Dominik Forman "Orlové napadají přímo aneb pětkrát jiný a přece stále týž…"<br /></b><br />Název výstavy cituje filosofa Friedricha Nietzscheho. Je zvolen s ohledem na snahu neobalovat „umění“ nánosy teoretických kokonů a vyšroubovaných instalačních postupů a představit divákovi malby „pouze“ tak, jak skutečně jsou.</div><div> </div><div><a href="https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/dominik-forman-orlove-napadaji-primo-aneb-petkrat-jiny-a-prece-stale-tyz/" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">(9. 1. - 26. 1. 2023, @Výstavní síň Antonína Navrátila)</span></b></a></div><div><br /></div></div><div><br /></div><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEimGVEAYHTHxxJJn8eBc6IJMJsnZBiH8sXzjfUx8xUAQlKccCgO66uelCmIr6uQXKftDwmj7mB39KZOv_IjxZj1ZuVoRzJBNu_KlPa7CVlQFJW-7aYMxtUdL2isIK_E24uhuehkVEofr7O35ho6XUQAeuQta4v0yRfod6uIroCaMBauJ76L-dNRHQWXsLk/s896/dominik%20forman_orlove%20(2023)_01.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="753" data-original-width="896" height="538" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEimGVEAYHTHxxJJn8eBc6IJMJsnZBiH8sXzjfUx8xUAQlKccCgO66uelCmIr6uQXKftDwmj7mB39KZOv_IjxZj1ZuVoRzJBNu_KlPa7CVlQFJW-7aYMxtUdL2isIK_E24uhuehkVEofr7O35ho6XUQAeuQta4v0yRfod6uIroCaMBauJ76L-dNRHQWXsLk/w640-h538/dominik%20forman_orlove%20(2023)_01.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGueP5IrncFJUv9xBMAf7wegIRaG9N-MAFASlsctQe1MZ0XBrexD295JyvOTdc0YRkmPMTTLNA2ZCvB-MTa-h5FGkQijaVpFlCBPf9magNOXPFMhuWw40VudpobLSDBPr5qafjncvraw-bLSVHLa7r0bVxwnfaPjyzwStHWiAvAYpJxSSM2Xg2JSYGJVA/s1036/dominik%20forman_orlove%20(2023)_02.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="771" data-original-width="1036" height="476" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGueP5IrncFJUv9xBMAf7wegIRaG9N-MAFASlsctQe1MZ0XBrexD295JyvOTdc0YRkmPMTTLNA2ZCvB-MTa-h5FGkQijaVpFlCBPf9magNOXPFMhuWw40VudpobLSDBPr5qafjncvraw-bLSVHLa7r0bVxwnfaPjyzwStHWiAvAYpJxSSM2Xg2JSYGJVA/w640-h476/dominik%20forman_orlove%20(2023)_02.jpg" width="640" /></a></div><br /><div><br /></div>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-39471024867076251272024-03-08T15:29:00.001+01:002024-03-08T21:20:10.277+01:00Nový orient na téma: muslimové ve světě svém i cizím (články od 50. let do současnosti)<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2ajMJqEqqgMIgq3gFG0rXb9LnDEp4GIDtHragcEQRCYyOkyUKPRv9Ajh0PNn2WLESA3hSmCjIQU_rp0fy4smXgzIi1ieTXIukib8xWLomf_sJfDuYfR77jdGWBvTOPljhNy6HhR-Nrck/s1600/muslim+world_19.+cebtury_01.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2ajMJqEqqgMIgq3gFG0rXb9LnDEp4GIDtHragcEQRCYyOkyUKPRv9Ajh0PNn2WLESA3hSmCjIQU_rp0fy4smXgzIi1ieTXIukib8xWLomf_sJfDuYfR77jdGWBvTOPljhNy6HhR-Nrck/s640/muslim+world_19.+cebtury_01.jpg" width="460" /></a></div>
<br />
<div><br /></div><div><span style="font-size: x-small;">foto: mědirytina Louise Haghe podle ilustrací Davida Robertse z cest po Egyptě, Libanonu, Palestině a Sýrii v letech 1838 až 1840 vydaných knižně pod názvem <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/The_Holy_Land,_Syria,_Idumea,_Arabia,_Egypt,_and_Nubia" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">"The Holy Land, Syria, Idumea, Arabia, Egypt and Nubia" (1842-1846) a "Egypt and Nubia" (1846-1849)</span></b></a>.</span></div><div><br /></div>Vybrané články z Nového Orientu poukazují na ty významné od 50. let do současnosti; kromě témat teologických, politických a historických je možné narazit na recenze tehdy vydaných překladů (Ibn Battúta, Ibn Chaldún, Ibn Tufajl nebo Ibn Sína). Rovněž jsou zde uvedeny dva rozhovory s Ivanem Hrbkem; jeden z doby, kdy překládal Korán (1971) a další, kdy pracoval na dvoudílných Dějinách Afriky (1966) nebo rozhovor s prof. Lubošem Kropáčkem z cesty do Lambaréné v r. 1968. K aktuálnímu dění v Evropě by mohly přispět články "<i>Američtí muslimové: Relevantní inspirace pro Evropu?</i>" nebo <i>"Mladí evropští muslimové a jejich pohled na spravedlnost ve školách i společnosti"</i>.<br /><span face=""trebuchet ms" , sans-serif"><br style="background-color: white; color: #191919;" /><span style="background-color: white; color: #191919;"><br /></span><br /></span>
<div><span face=""trebuchet ms" , sans-serif"><div><a href="https://www.digitalniknihovna.cz/knav/periodical/uuid:844ee080-4c6a-11e1-997c-005056a60003" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">Nový Orient (archív článků z let 1945 -2018) v PDF</span></b></a> </div><div><br /></div><div><br /><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové a české země</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div></div><div>"Komenský sultánovi", 1954, č. 2. s. 20</div><div>"Arabské zprávy o Slovanech", Ivan Hrbek, 1955, č. 4. s. 52</div><div>"Slované v arabských zemích" Ivan Hrbek, 1956, č. 3. s. 44</div><div>"Arabové a my" Karel Petráček, 1957, č. 6., s. 83</div><div>"Komenský a Indie", 1958, č. 8, s. 146</div><div>"Význam tureckých válek v 16. století pro české země", 1959, č. 3., s.53</div><div>"Velký ohlas na arabské vysílání z Prahy", 1960, č. 2, s. 27</div><div>"Orient o nás", 1964, č. 1, s. 28</div><div>"Jan Ámos Komenský - překlad od urdštiny (Džán Ámas Komínijas)", 1964 (celý ročník), s. 170</div><div>"Čs. hospodářské vztahy s arabskými zeměmi", 1984, č. 6, s. 161</div><div>"České cestování na Blízký východ v 15.-17. století" ", 1990, č. 5, s. 150</div><div>"Komenský a překlad Bible do turečtiny" Jozef Beaun, 1971, č. 8. s. 250</div><div>"Český mediální obraz islámu a jeho proměny" Bronislav Ostřanský, 2007, č. 1. s. 7</div><div>"Solimanovo tažení podél slovenských hranic k Vídni roku 1529" Felix Tauer, 1956, č. 10., s. 147</div><div><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové - literatura, umění, kultura</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div><br /></div><div>"Hudba v Avicennově díle", 1952, č. 7, s. 109</div><div>"O knize v zemích islámu I." Vera Kubíčková, , 1953, č. 3. s. 46</div><div>"O knize v zemích islámu II." Vera Kubíčková, , 1954, č. 1. s. 6</div><div>"O knize v zemích islámu III." Vera Kubíčková, , 1954, č. 8. s. 122</div><div>"Islámská keramika", 1956, č. 1. s. 10</div><div>"Al-Džáhiz - O umění slova", 1959, č. 3., s. 53, 54</div><div>"Arabská hudba", 1958, č. 3, s. 57</div><div>"Afghánistán a jeho kultura" Jiří Bečka, 1958, č. 5., s. 81 </div><div>"Marocká lidová vyprávění", 1960, č. 7, s. 166</div><div>"Co si vyprávěli staří Arabové", 1960, č. 8, s. 182</div><div>"Setkání s Azízem Šerífem", 1961, č. 10, s. 232 </div><div>"Da´vat al-hakk - marocký časopis o literatuře a islámu (recenze)" Karel Petráček, 1961, č. 3, s. 71 </div><div>"Počátky islámského ornamentu ve Střední Asii ", 1963, č. 3, s. 81</div><div>"Tuniská literatura I." Svetozár Pantůček, 1968, č. 9, s. 280</div><div>"Tuniská literatura II." Svetozár Pantůček, 1968, č. 10, s. 303</div><div>"Jubileum Tahá Husaina" Jaroslav Oliverius, 1969, č. 6, s. </div><div>"Krasopisné podoby arabského písma" Věra Kubíčková, 1969, č. 9, s. 264</div><div>"Z nejnovější etiopistické literatury" Karel Petráček, 1969, č. 9, s. 286</div><div>"Literatury černé Afriky (recenze Luboš Kropáček)", 1973, č. 2, s. 64</div><div>"Pákistánský malíř Šákir Alí - rozhovor", 1974, č. 4, s. 119</div><div>"Moderní výtvarné umění Súdánu a tradice", 1978, č. 1, s. 22</div><div>"Islám a výtvarné umění" Bohumil Amjad Procházka, 1978, č. 9, s. 264</div><div>"Vývoj tradičního školství v islámu" Miloš Mendel, 1979, č. 1, s. 21</div><div>"Nová teorie vzniku písma", 1982, č. 1, s. 18</div><div>"O odlišnostech jazyků evropských a orientálních I.", 1982, č. 3, s. 84</div><div>"O odlišnostech jazyků evropských a orientálních II.", 1982, č. 4, s. 109</div><div>"Africká literatura pro děti", 1986, č. 7, s. 209</div><div>"Ve světle lampy zelené aneb meditace o arabské poezii" Zdeněk Müller, 1987, č. 4, s. 114</div><div>"Jazyková situace v Tunisku", 1987, č. 5, s. 139</div><div>"Kulturní procesy v rozvojových zemích", 1987, č. 5, s. 129</div><div>"Setkání s Achebem [nigerijský spisovatel Chinua Achebe]" Vladimír Klíma, 1990, č. 4, s. 102</div><div>"Islámská numismatika", 1991, č. 1, s. 22</div><div>"Barmské dny George Orwella" Jiří Bečka, 1991, č. 7, s. 203</div><div>"Arabové a kulturní dědictví" Miloš Mendel, 1991, č. 10, s. 307</div><div>"Za egyptským spisovatelem Júsifem Idrísem" Jaroslav Oliverius, 1992, č. 3, s. 82</div><div>"Rozhovor s konžským spisovatelem Cayou Makhele - Mé texty jsou vlastně...", 2003, č. 3, s. 97</div><div>"Setkání s Abdassalámem al-Udžajlím (syrský spisovatel)" Svetozár Pantůček, 2001, č. 7, s. 249</div><div><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové - poezie</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Arabská lidová poesie", Karel Petráček 1953, č. 3. s. 43</div><div>"O vzniku arabské poesie", Karel Petráček 1954, č. 5. s. 74</div><div>"Arabská poesie za Umajjovců", Karel Petráček 1954, č. 7. s. 97</div><div>"Arabská lidová poesie", Karel Petráček 1953, č. 3. s. 43</div><div>"Stará doba íránských literatur", 1955, č. 8. s. 115</div><div>"Muhammad Ikbál", Jan Marek, 1955, č. 9. s. 141</div><div>"Muhammad Ikbál - Zkouška [báseň]", 1956, č. 1. s. 9</div><div>"Ze staroarabské poesie" Karel Petráček, 1958, č. 10, s. 191</div><div>"Muhammad Ikbál - Knižní mol (poezie)", 1959, č. 9., s. 170</div><div>"Abdalwahháb al-Bajáti - básník Iráku", 1960, č. 8, s. 183</div><div>"Muhammad Ikbál - Poselství z Východu (recenze)", 1961, č. 10, s. 239 </div><div>"Průkopník arabské moderní poezie", 1962, č. 6, s. 141</div><div>"Z arabské poezie" Karel Petráček, 1972, č. 4, s. 108</div><div>"Z veršů Muhammada Ikbála" Jan Marek, 1977, č. 1, s. 27</div><div>"Muhammad Ikbál - z cyklu Nekonečné víno", 1977, č. 2, s. 52, 53</div><div>"Muhammad Ikbál - Obraz bolesti", 1977, č. 5, s. 131</div><div>"Muhammad Ikbál - ukázka z poezie", 1977, č. 6, s. 176, 182, 183, 186, 189</div><div>"Muhammad Ikbál - básník revolučního romantismu" Jan Marek, 1977, č. 9, s. 272</div><div>"Andaluská arabská poezie a její vliv na trubadúrskou lyriku", 1986, č. 6, s. 184</div><div>"Andaluská poezie" Karel Petráček, 1972, č. 4, s. 78</div><div><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové - překlady (povídky)</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Mahmúd Tajmúr - Cestovatel [povídka]", 1956, č. 5. s. 74</div><div>"Ibrahím Abdalhalím - Místečko na zemi [povídka]", 1958, č. 3. s. 49</div><div>"Taufík al-Hakím - Můj osel a zlato [povídka]", 1958, č. 4. s.67</div><div>"Abd al-Masíh al-Haddád - V nebožtíkově domě [povídka]", 1959, č. 4., s. 65</div><div>"Abdarrahmán aš-Šarkáwí - Sny mládí (povídka, překl. Svetozár Pantůček)", 1960, č. 1, s. 4</div><div>"Abdalmadžíd ibn Džalún - Jahja ibn Júsuf", 1960, č. 5, s. 116</div><div>"Muhammad Ibrahím Dakrúb - Pšenice (povídka)", 1961, č. 8, s. 174 </div><div>"Abdelmalik Núri - Za noci (povídka)", 1962, č. 1, s. 5</div><div>"Mohammad Ali Džamálzáde - Jaký pán, taký krám (povídka)", 1962, č. 2, s. 41</div><div>"Muhammad Ibrahím Dakrúb - Než nastane ráno (povídka)", 1962, č. 3, s. 57</div><div>"al-Ghazzálí - Napomenutí králům (přel. Věra Kubíčková)", 1969, č. 2, s. 55</div><div>"Salim bin Abakari - Africký cestopis naruby" Luboš Kropáček, 1969, č. 5, s. 138</div><div>"Román o Antarovi (překl. K. Petráček), Skandál v Káhiře Nagib Mahfúz (překl. J. Oliverius), recenzuje Luboš Kropáček", 1969, č. 5, s. 159</div><div>"Vzpomínky súfího Bišra al-Hárithe Bosaka (přel. Karel Petráček)", 1970, č. 4, s. 125</div><div>"Saláh al-Garmádí - Čistič bot", 1972, č. 6, s. </div><div>"Ghassán Kanafání - Hámid přestal slyšet povídání starých strýčků (povídka)", 1975, č. 5, s. 156</div><div>"Chadžá Ahmad Abbás - Bouřka (povídka indického spisovatele a režiséra)" 1980, č. 10, s. 316</div><div>"Abdulkarím Mišák - Zachránil čest domu (přel. Jiří Bečka)", 1980, č. 8, s. 251</div><div>"Muzaffer Abajhan - Jak jsme si podobní (povídka tureckého spisovatele)", 1986, č. 3, s. 91</div><div>"Mahmúd al-Bajátí - Dvojník (překl. Karel Petráček)", 1987, č. 7, s. 218</div><div>"Abd ar-Rahmán al-Mahdí muž, který věděl, co chce" Blanka Říchová, 1991, č. 6, s. 172</div><div>"Tahá Husajn: Zkouška" (překl. Karel Petráček), 1950, č. 11, s. 249</div><div>"Nesnáze venkovského soudce" Taufík al-Hakím (povídka, překl- Karel Petráček), 1952, č. 5. s. 83</div><div>"Abd al-Wahháb al-Bajáti - Tobě, Evropo, spílám (přel. Karel Petráček)", 1970, č. 4, s. 111</div><div><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové - filosofie/věda</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Arabská věda a filosofie", Karel Petráček 1953, č. 9. s. 144</div><div>"K dějinám indické matematiky", 1955, č. 2. s. 25</div><div>"Ibn Rušd - filosof ateista", 1959, č. 3., s. 51</div><div>"Racionalismus v teorii a praxi (recenze)" Karel Petráček, 1961, č. 1, s. 24</div><div>"Islám a Dantova Boží komedie" Karel Petráček, 1961, č. 1, s. 18 </div><div>"Abů Bakr ibn Tufajl - filosof a kritik", 1961, č. 5, s. 112 </div><div>"Arabské léčitelství", 1961, č. 3, s. 63</div><div>"Ateistický proud a arabská filosofie", 1962, č. 9, s. 198</div><div>"Zurvánité a dahrité - první materialistické filosofické směry v Íránu", 1963, č. 4, s. 118</div><div>"Zrod materialistického životního názoru", 1963, č. 5, s. 145</div><div>"Dialektika obsahu ideologií arabského světa", 1965, č. 5, s. 155</div><div>"O dualismu v předislámském Íránu" Otakar Klíma, 1970, č. 6, s. 164</div><div>"Abú Alí ibn Sína - učenec a básník", 1981, č. 1, s. 18</div><div>"Předchůdci arabské filosofie" Vladimír Sadek, 1965, č. 5, s. 145</div><div>"Ibn Sína (Avicenna): Živý, syn bdícího" Magdaléna Vitásková, 2011, č. 3, s. 36</div><div>"Ibn Rušd a jeho odkaz dnešku" Zdeněk Müller, 1995, č. 4, s. 136</div><div>„Ibn Rušdův Bůh mezi metafyzikou a fyzikou“ Marek Otisk, 2007, č. 2, s. 28</div><div>"Bůh v Ibn Sínově božské vědě“ Marek Otisk, 2005, č. 2, s. 43</div><div>"Metafyzická podstata islámu" Zdeněk Müller, 1997, č. 9, s. 338<br /><div><br /></div></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islamologie - arabistika - afrikanistika - recenze</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>Kniha v islámském Orientě, Felix Tauer, 1948-1949, c. 1, s. 2-5</div><div>"Naše orientalistika v roce 1955" Ivan Hrbek, 1956, č. 2. s. 30</div><div>"Afrikanistika na FF UK", 1963, č. 9, s. 287</div><div>"Orientalistika a sociologie", 1964 (celý ročník), s. 283</div><div>"Orientalistika a společnosti Asie a Afriky [poznámky k článku Orientalistika a sociologie]", 1964 (celý ročník), s. 316</div><div>"Rozhovor s dr. Ivanem Hrbkem nad jeho překladem Koránu (Luboš Kropáček)", 1969, č. 2, s. 33</div><div>"Srpen na osamělém mysu [setkání s Albertem Camusem]" Karel Petráček, 1969, č. 3, s. 81</div><div>"O orientalistice na universitě - rozhovor s Karlem Petráčkem", 1969, č. 4, s. 97</div><div>"Nad knihou akademika Jána Bakoše [recenze překladu "Knihy uzdravení (arab. Kitab aš-Šifa) Ibn Sína (Avicenna)]", 1958, č. 3, s. 59</div><div>"Rozhovor s akademikem Janem Rybkou hlavně na téma učitel a žáci (V. Kubíčková, Z. Veselá)", 1969, č. 5, s. 129</div><div>"Rozhovor s kuloárů IX. Orientalistické konference" Luboš Kropáček, 1969, č. 7, s. 193</div><div>"Deset let práce University Karlovy v Egyptě - s prof. Z. Žábou rozmlouval Luboš Kropáček", 1969, č. 10, s. 289</div><div>"Učiteli orientalistiky v zahraničí" Luboš Kropáček, 1970, č. 1, s. 1</div><div>"Hrst poznatků z cesty do Lambaréné (Rozhovor s dr. Lubošem Kropáčkem)", 1971, č. 2, s. 33</div><div>"O mezinárodním projektu "Všeobecných dějin Afriky" - rozhovor s dr. Ivanem Hrbkem, 1971, č. 1, s. 1</div><div>"Vzpomínka na MUDr. Vlastu Kálalovou-Di Lottiovou", 1971, č. 9, s. 284</div><div>"Dänikenovy Vzpomínky na budoucnost a Starý zákon", 1971, č. 10, s. 308</div><div>"Korán v překl. Ivana Hrbka (recenze Jaroslav Oliverius)", 1972, č. 8, s. 256</div><div>"Jiří Bečka šedesátiletý", 1975, č. 8, s. 238</div><div>"Bohumil Procházka (český odborník na muslimskou architekturu)", 1978, č. 6, s. 185</div><div>"Šedesát let profesora Karla Petráčka", 1986, č. 2, s. 53</div><div>"Jiří Weil o Střední Asie" Jiří Bečka, 1986, č. 8, s. 245</div><div>"Za Karlem Petráčkem [K. Petráček zemřel 1.7.1987]", 1987, č. 7, s. 207</div><div>"Orientální ústav - střídavě oblačno" (rozhovor s ředitelkou OÚ Janou Pečírkovou), 1993, č. 7, s. 211</div><div>"Orientalista srdcem" (rozhovor se sinologem Agustinem Palátem), 1994, č. 1, s. 32</div><div>"Nad překladem Koránu: rozhovor s Ivanem Hrbkem" Luboš Kropáček, 1969, č. 2, s. 33</div><div>"Odešel Ivan Hrbek" Luboš Kropáček, 1993, č. 7, s. 216</div><div>"Orientalismus a historizující beletrie aneb antikvární toulky po Orientu" B. Ostřanský, 2008, č. 3, s. 53</div><div>"Zemřel Svetozár Pantůček", 2000, č. 7, s. 243</div><div>"Muhammad ibn Abdalláh Battúta - Cesty po Africe Asii a Evropě vykonané v letech 1325 - 1354 (recenze)", 1962, č. 3, s. 71</div><div>"Dějiny Afriky" Ivan Hrbek, 1962, č. 6, s. 122</div><div>"O nové pojetí afrických dějin" Ivan Hrbek, 1963, č. 3, s. 77</div><div>"O francouzsko-africkém společenství (recenze Ivan Hrbek)", 1963, č. 8, s. 256</div><div>"Ibn Chaldún - Čas království a říší - Mukkadima (recenze Ivan Hrbek)", 1972, č. 10, s. 319</div><div>"Basil Davidson - Africká minulost (recenze O. Hulec)", 1973, č. 3, s. 95</div><div>"Al-Džáhiz - Kniha lakomců (recenze Jaroslav Oliverius", 1977, č. 5, s. 160</div><div>"Abdulah Vakhabov - Muslimové v SSSR (recenze)", 1981, č. 1, s. 32</div><div>"Filosofický román Ibn Tufajla - ŽIVÝ SYN BDÍCÍHO [recenze překladu Ivana Hrbka]" Karel Petráček, 1957, č. 5, s. 79</div><div>"Dějiny islámského světa ve 20. století - Reinhard Schulze" recenze Jan Zouplna, 2007, č. 2, s. 56</div><div>"Alžírsko - nultá hodina (recenze)" Svetozár Pantůček, 1961, č. 6, s. 143 </div><div>"Náboženství a ateismus ve středověku (recenze)", 1961, č. 3, s. 72 </div><div>"Počátky vědecké kritiky Bible", 1961, č. 7, s. 160 </div><div>"Umění černé Afriky (recenze)", 1970, č. 4, s. 127</div><div>"V. A. Subbotin - Francouzský kolonialismus v Černé Africe (recenze)", 1974, č. 9, s. 288</div><div>"Dva překlady z palestinské literatury (recenze Jaroslav Oliverius)", 1986, č. 10., s. 320</div><div>"Sionismus a stát Izrael - historický nástin" recenze B. Hruška, 1999, č. 7, s. 277</div><div><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Politika Spojených států a Evropy, vietnamská válka, Jižní Amerika</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Dolarová expanse a Turecko", 1952, č. 9, s. 143</div><div>"Boj o Irák", 1952, č. 10, s. 159</div><div>"Američané ve Vietnamu - kořeny intervence", 1973, č. 5, s. 145</div><div>"Spojené státy ve Vietnamu - Francouzi odcházejí", 1973, č. 6, s. 161</div><div>"Spojené státy ve Vietnamu - Diemův zázrak", 1973, č. 7, s. 196</div><div>"Spojené státy ve Vietnamu - Diemův pád", 1973, č. 8, s. 253</div><div>"Náboženství a maoismus", 1973, č. 8, s. 251</div><div>"Spojené státy ve Vietnamu - Bludné kruhy eskalace", 1973, č. 9, s. 278</div><div>"Spojené státy ve Vietnamu - Američané odcházejí", 1973, č. 10, s. 314</div><div>"Cena za Pearl Harbor", 1974, č. 2, s. 49</div><div>"Tajná válka Spojených států proti Laosu", 1974, č. 4, s. 105</div><div>"USA a protiimperialistické hnutí v rozvojových zemích", 1977, č. 3, s. 65</div><div>"Imperialismus a Latinská Amerika", 1977, č. 4, s. 97</div><div>"Mexiko na rozcestí", 1977, č. 9, s. 265</div><div>"Putování po svobodném Vietnamu", 1978, č. 1, s. 7</div><div>"Rozdělení Koreje 1945-1948", 1978, č. 2, s. 57</div><div>"Nové přístupy USA k Latinské Americe", 1978, č. 10, s. 297</div><div>"Nepřátelská politika Pekingu vůči Vietnamu", 1978, č. 10, s. 300</div><div>"Spojené státy a Blízký východ", 1979, č. 10, s.289</div><div>"První světová válka - mezník hospodářských dějin jihovýchodní Asie", 1980, č. 3, s. 85</div><div>"Ovlivní mexická ropa situaci "braceros" v USA?", 1980, č. 4, s. 106</div><div>"Ekonomické aspekty americké politiky v rozvojovém světě", 1980, č. 6, s. 165</div><div>"Současná americká politika vůči rozvojovému světu", 1980, č. 9, s. 257</div><div>"Americké vojenské základny na Okinavě", 1981, č. 6, s. 161</div><div>"Spojené státy a Střední Amerika", 1981, č. 9, s. 257</div><div>"Trilaterální strategie Spojených států na Dálném východě", 1981, č. 10, s. 289</div><div>"Jižní Asie v globální strategii USA", 1982, č. 1, s. 1</div><div>"Subsaharská Afrika v zahraniční politice USA", 1982, č. 2, s. 33</div><div>"Politika USA v oblasti Perského zálivu", 1982, č. 4, s. 97</div><div>"Politika Reaganovy vlády na Blízkém východě", 1982, č. 5, s. 129</div><div>"Imperialistická politika konfrontace v subsaharské Africe", 1982, č. 6, s. 161</div><div>"Program "Proácool" - východisko z energetické krize?", 1982, č. 6, s. 163</div><div>"Energetická krize kapitalistického světa a rozvojové země", 1982, č. 9, s. 266</div><div>"Arabský svět v politice Spojených států" Josef Muzikář, 1983, č. 8, příloha (zcela na konci čísla)</div><div>"Americké zbraně a Izrael", 1984, č. 1, s. 13</div><div>"USA a koloniální otázka", 1984, č. 3, s. 65</div><div>"Americká vojenská základna na Kubě", 1985, č. 3, s. 67</div><div>"Drážďanská konference o předkapitalistických formacích", 1985, č. 3, s. 87</div><div>"Evropané a Osmanská říše na přelomu 18. a 19. století I.", 1985, č. 3, s. 72</div><div>"Evropané a Osmanská říše na přelomu 18. a 19. století II.", 1985, č. 4, s. 113</div><div>"95. výročí vzniku Panamerické unie", 1985, č. 4, s. 100</div><div>"Politika Německa v arabském světě 1939 - 1945 I.", 1985, č. 4, s.1</div><div>"Politika Německa v arabském světě 1939 - 1945 II.", 1985, č. 5, s.1</div><div>"Současná politika Reaganovy vlády v Africe", 1985, č. 9, s. 257</div><div>"Ohlas vietnamské války v americkém politickém životě", 1986, č. 2, s. 33</div><div>"USA - Japonsko: rozporuplné partnerství", 1986, č. 4, s. 97</div><div>"USA a libanonská krize (1982-1984) I.", 1986, č. 5, s. 129</div><div>"USA a libanonská krize (1982-1984) II.", 1986, č. 6, s. 173</div><div>"Agrese proti Libyi a mezinárodní právo", 1986, č. 7, s. 193</div><div>"Expanzionistické rysy zahraniční politiky USA", 1986, č. 8, s. 225</div><div>"Latinská Amerika - krize zadluženosti", 1986, č. 9., s. 257</div><div>"Mexičané ve Spojených státech", 1986, č. 10., s. 293</div><div>"USA: tavící kotel či etnický pluralismus?", 1987, č. 7, s. 202</div><div>"Menšiny v USA: rovné možnosti vzdělávání?", 1987, č. 9, s. 282</div><div>"Ženevské protokoly z roku 1977 a rozvojové země", 1987, č. 10, s. 289</div><div>"Čtyřicet let Organizace amerických států", 1988, č. 4, s. 99</div><div>"Bílý muž nebude nikdy sám" [článek o amerických Indiánech], 1988, č. 4, s. 108</div><div>"USA a obchod s africkými otroky v 19. století", 1988, č. 5, s. 140</div><div>"USA: Libye - nepřítel číslo jedna?", 1989, č. 5, s. 150</div><div>"Američtí muslimové: Relevantní inspirace pro Evropu?" Karel Černý, 2010, č. 1, s. 2</div><div>"Írán očima američanky" Adéla Křikavová, 1993, č.9, s. 257</div><div>"Huntingtonova diagnoza. Islám jako nový obraz nepřítele?" Pavel Barša, 1996, č. 2, s. 41</div><div>"Obraz nepřítele je cestou do pekel I. - myšlenka konfliktu civilizací mezi Západem a světem islámu..." V. Machálek, 1997, č. 8, s. 293</div><div>"Obraz nepřítele je cestou do pekel II. - myšlenka konfliktu civilizací mezi Západem a světem islámu..." V. Machálek, 1997, č. 9, s. 328</div><div>"Politika Spojených států amerických v Africe (1945-1964) I.", 1978, č. 7, s. 197</div><div>"Politika Spojených států amerických v Africe (1945-1964) II.", 1978, č. 8, s. 240</div><div><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Palestina, sionismus, izraelská politika, západní politika na Blízkém východě</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Palestinsky uzel [clanek o vzniku Izraele 14.5.1948]", L. J. Krusina - Černý, 1948, č. 2-3, s. 69</div><div>"Stát Izrael", Zdeněk Kubeš, 1953, č. 4. s. 67</div><div>"Sionismus, Izrael a Arabové", 1968, č. 2, s. 41</div><div>"Výročí arabsko-izraelského konfliktu", 1968, č. 5, s. 129</div><div>"Od pádu k porážce [Arabsko-izraelský konflikt]" Karel Petráček, 1968, č. 7, s. 209</div><div>"Sionismus - ideologie a politika vládců Izraele", 1973, č. 6, s. 175</div><div>"Válka bez konce" [konflikt v Palestině], 1973, č. 7, s. 201</div><div>"Čtvrtá arabsko-izraelská válka", 1974, č. 1, s. 15</div><div>"Expanzní plány sionistů" Ivan Hrbek, 1975, č. 1, s. 10</div><div>"K pozadí Balfourovy deklarace" Ivan Hrbek, 1975, č. 9, s. 284</div><div>"Palestinské hnutí odporu na počátku 80. let" Zdeněk Müller, 1981, č. 1, s. 11</div><div>"Ekonomika a politika státu Izrael", 1984, č. 7, s. 196</div><div>"Křižovatky palestinské revoluce" Miloš Mendel, 1987, č. 3, s. 65</div><div>"Palestina v období britského mandátu", 1988, č. 3, s. příloha, zcela na konci čísla </div><div>"Palestinská otázka: hledání východisek" Zdeněk Müller, 1988, č. 10, s. 289</div><div>"Palestinci a Izraelci za intifády", 1990, č. 1, s. 3</div><div>"Pásmo Gazy, dnes ghetto, zítra Singapur" Miloš Mendel, 1994, č. 7, s. 221</div><div>"Palestinské jaro v paříži" Zdeněk Müller, 1997, č. 8, s. 284</div><div>"Je možný "helsinský process" na Blízkém východě?" Miloš Mendel, 1997, č. 8, s. 281</div><div>"Sionismus a stát Izrael - historický nástin" recenze B. Hruška, 1999, č. 7, s. 277</div><div>"Menora - symbol lidu Izraele", 1999, č. 8, s. 313</div><div>"Arabsko-izraelský konflikt trochu jinak" Miloš Mendel, 2011, č. 3, s. 58</div><div>"Guš Emunin - náboženství a politika [sionismus v praxi]", 1980, č. 6, s. 178</div><div>"Arabové v Izraeli", 1989, č. 6, s. 165</div><div>"Hamás v kontextu izraelskej operácie Liate olovo" Nataša Kubíková, 2009, č. 1, s. 5</div><div>"Blízký východ v éře „politického liberalismu“ Miloš Mendel, 2009, č. 3, s. 60</div><div>"Izrael a Západ v první polovině 50. let 20. století – synergie zájmů na Blízkém východě?", 2018, č. 4, s. 2</div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové - vztahy s křesťany/židy/Evropou/Západem</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Křesťanství jako únik z kastovního systému", 1990, č. 9, s. 270</div><div>"Křesťansko-islámské vztahy" Luboš Kropáček, 1991, č. 7, s. 213</div><div>"Židé a muslimové: je možný ekumenický dialog?" Miloš Mendel, 1995, č. 3, s. 92</div><div>"O vztahu křesťanů k islámu" Vít Machálek, 1994, č. 7, s. 235</div><div>"Dialog abrahamovských náboženství v 11.–13. století" Vít Machálek, 2010, č. 3, s. 34</div><div>"Pohled na židovskou vědu očima Sá´ída al-Andalusího" Daniel Boušek, 2010, č. 2, s. 28</div><div>"Umlčení Židů od Samaw´ala al-Maghribího a středověká islámská polemika s judaismem" Daniel Boušek, 2011, č. 2, s. 21</div><div>"Křesťané a muslimové v Belgii - opatrní symbióza" Kateřina Děkanovská, 2010, č. 3, s. 9</div><div>"Islám a vztahy mezi muslimya křesťany v Etiopii", 2016, č. 1, s. 2</div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové - architektura</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Islámská modlitebna ve svém architektonickém a liturgickém vývoji", 1949-1950, č. 7-8, s. 160</div><div>"Mešity a paláce starého Istanbulu", 1959, č. 9., s. 170</div><div>"Velká mešita v Karjuvánu" Bohumil Amjad Procházka, 1962, č. 8, s. 182</div><div>"Nástin typologie islámského stavitelství" Bohumil Amjad Procházka, 1963, č. 8, s. 239</div><div>"Qibla" Bohumil Amjad Procházka, 1970, č. 5, s. 137</div><div>"Architektura severoafrických měst" Bohumil Amjad Procházka, 1973, č. 1, s. 22</div><div>"Muslimský obytný dům" Bohumil Amjad Procházka, 1976, č. 2, s. 46</div><div>"Muslimské město" Bohumil Amjad Procházka, 1977, č. 4, s. 120</div><div>"Sváteční mešity v muslimské architektuře" Bohumil Amjad Priocházka, 1978, č. 2, s. 51</div><div>"Minaret" Bohumil Amjad Procházka, 1964 (sken celého ročníku), s. 176</div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové - marxismus, socialismus, komunismus</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div><div><i>Polemika Karla Petráčka se Svetozárem Pantůčkem na téma "arabský socialismus" v letech 1964-1965</i></div><div><br />"Některé společné rysy teorií arabského národního socialismu" Karel Petráček, 1964 (celý ročník), s. 161</div><div>"Množina zvaná arabský socialismus", Karel Petráček, 1964 (celý ročník), s. 306-308</div><div>"Alžírská cesta k socialismu" Svetozár Pantůček, 1965, č. 4, s. 124</div><div>"Dialektika obsahu ideologií arabského světa", 1965, č. 5, s. 155</div><div>"Ještě jednou o arabském socialismu", 1965, č. 6, s. 186</div><div>"Arabský nacionalismus, socialismus, islám" Karel Petráček, 1965, č. 9, s. 283</div><div><br /></div><div>"Islám a socialismus", 1967, č. 2, s. 33</div><div>"Cesta Egypta k socialistické kooperativní společnosti" , 1966, celý ročník , s. 294</div><div>"Náboženství a maoismus", 1973, č. 8, s. 251</div><div>"O dělnické osvětě v Egyptě a Sýrii", 1974, č. 4, s. 115</div><div>"Hospodářské styky ČSSR se zeměmi Latinské Ameriky", 1975, č. 3, s. 65</div><div>"Arabský socialistický svaz v Egyptské arabské republice", 1975, č. 7, s. 221</div><div>"Vývoj názorů Gamála Abdan Násira k revolučně demokratickému pojetí socialismu" Josef Muzikář, 1976, č. 8, s. 225</div><div>"Počátky marxismu v Barmě", 1977, č. 1, s. 5</div><div>"Abdulah Vakhabov - Muslimové v SSSR (recenze)", 1981, č. 1, s. 32</div><div>"Rozvojové země a cesta k socialismu I.", 1982, č. 9, s. 257</div><div>"Rozvojové země a cesta k socialismu II.", 1982, č. 10, s. 289</div><div>"Karl Marx v Indii", 1983, č. 5, s. 129</div><div>"Hospodářská spolupráce arabských zemí", 1983, č. 5, s. 132</div><div>"Drážďanská konference o předkapitalistických formacích", 1985, č. 3, s. 87</div><div>"Chile 1973 - americký imperialismus proti lidové jednotě", 1988, č. 8, s. 229</div><div>"Manilský pakt proti jihovýchodní Asii" Jan Marek, 1974, č. 10, s. 292</div></div><div><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové - teologie (šaría)</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Islámské sekty", Ivan Hrbek, 1954, č. 4. s. 55</div><div>"Něco o mnohoženství", 1956, č. 3. s. 37</div><div>"Muhammad - Posel Boží" Ivan Hrbek, 1958, č. 1. s. 10</div><div>"Z moudrých výroků chalífy Alího" 1958, č. 5., s. 82</div><div>"Islám a Dantova Boží komedie" Karel Petráček, 1961, č. 1, s. 18 </div><div>"Arabské léčitelství", 1961, č. 3, s. 63</div><div>"Náboženství a ateismus ve středověku (recenze)", 1961, č. 3, s. 72 </div><div>"Počátky vědecké kritiky Bible", 1961, č. 7, s. 160 </div><div>"Ateistický proud a arabská filosofie", 1962, č. 9, s. 198</div><div>"Islámská ortodoxie a její poměr k vědě" Karel Petráček, 1964 (celý ročník), s. 89</div><div>"Islám - opravdu moderní?" Karel Petráček, 1964 (celý ročník), s. 139</div><div>"Islám a problémy pojištění" Karel Petráček, 1968, č. 10, s. 293</div><div>"Regulace porodnosti a moderní právní myšlení v islámu" Luboš Kropáček, 1969, č. 2, s. 52</div><div>"Co je to takíja?", 1970, č. 1, s. 15</div><div>"Islám - přísný monoteismus" Luboš Kropáček, 1970, č. 7, s. 200</div><div>"Ochránce islámu al-Ghazzálí", 1971, č. 1, s. 4</div><div>"Islám moderní doby" Luboš Kropáček, 1971, č. 2, s. 41</div><div>"Smutný bůh" Karel Petráček, 1971, č. 10, s. 297</div><div>"Žárlivý bůh" Karel Petráček, 1969, č. 5, s. 158</div><div>"Myšlenky islámské mystiky", 1971, č. , s. 7, 10, 14, 18, 19, 23</div><div>"Jak vzniká prorok?" Karel Petráček, 1972, č. 6, s. 173</div><div>"Rozhodnutí nejvyššího imáma" Karel Petráček, 1968, č. 3, s. 86</div><div>"Islám a výtvarné umění" Bohumil Amjad Procházka, 1978, č. 9, s. 264</div><div>"Vývoj tradičního školství v islámu" Miloš Mendel, 1979, č. 1, s. 21</div><div>"Korán v překl. Ivana Hrbka (recenze Jaroslav Oliverius)", 1972, č. 8, s. 256</div><div>"Nad překladem Koránu: rozhovor s Ivanem Hrbkem" Luboš Kropáček, 1969, č. 2, s. 33</div><div>"O dualismu v předislámském Íránu" Otakar Klíma, 1970, č. 6, s. 164</div><div>"Zelená knížka Muammara al- Kaddáfího I." Josef Muzikář, 1980, č. 8, s. 235</div><div>"Zelená knížka Muammara al- Kaddáfího II." Josef Muzikář, 1980, č. 9, s. 274</div><div>"Jak je tomu vlastně s islámským kalendářem?" Ivan Hrbek, 1976, č. 1, s. 17</div><div>"Pouť do Mekky" Miloš Mendel, 1977, č. 1, s. 14</div><div>"Renesance islámu: ano, či ne?" Zdeněk Müller, 1982, č. 7, s. 206</div><div>"Vzhůru do Mekky... ?", 1983, č. 3, s. 72</div><div>"Současná islámská ekonomie", 1987, č. 3, s. 77</div><div>"Islám a lásky hry šálivé" Miloš Mendel, 1988, č. 9, s. 278</div><div>"Rozměry islámského reformismu v arabských zemí, 1989, č. 1, s. 11</div><div>"Islám a sekularizace v Egyptě" Josef Muzikář, 1989, č. 7, s. 5 (chybně označené jako 1)</div><div>"Mír s vámi a milost boží" MIloš Mendel, 1992, č. 5, s. 140</div><div>"Tak jako prorok Muhammad" Miloš Mendel, 1993, č. 10, s. 289</div><div>"Islám jaký je" Ivan Hrbek, 1948, č. 7, s. 162</div><div>"Islám v Indii" Ivan Hrbek, 1950, č. 6, s. 155</div><div>"Stvořil jsem vás z kapky přilnavé" Luboš Kropáček, 1992, č. 7, s. 203</div><div>"Osmanský džihád a I. světová válka" Miloš Mendel, 1996, č. 6, s. 214</div><div>"Šíitský islám a záliba v mučednictví" Zdeněk Müller, 1996, č. 7, s. 247</div><div>"Pouť ke Ká´bě - duchovnímu středu islámu" Miloš Mendel, 1997, č. 4, s. 133</div><div>"Po stopách jiného islámu" Zdeněk Müller, 1997, č. 5, s. 196</div><div>"Metafyzická podstata islámu" Zdeněk Müller, 1997, č. 9, s. 338</div><div>"Nesnesitelná lehkost muslimského šátku" Zdeněk Müller, 2004, č. 1, s. 8</div><div>"Zázraky v islámu" Bronislav Ostřanský, 2006, č. 2, s. 46</div><div>"Počátky hnutí ismá‘ílíja v kontextu ší‘itského islámu" Jan Dítko, 2009, č. 2, s. 22</div><div>"Džihád – termím islámského práva, nebo prázdné ideologické klišé?" Miloš Mendel, 2010, č. 2, s. 2</div><div>"Oslavy narozenin proroka Muhammada v sunnitském islámu – mawlid an-nabí v Arbílu 13. století" Miroslav Melčák, 2014, č. 4, s. 13</div><div>"Popravte všechny čarodějnice –islám, politika, Saúdská Arábiea evropské paralely", 2015, č. 2, s. 2</div><div>"Neplodnost, asistované reprodukční technologie a islám", 2017, č. 1, s. 2</div><div>"Mezi tradičním islámem a salafismem – současné podoby islámu na severním Kavkaze", 2019, č. 3, s. 2</div><div>"Zkrocená apokalypsa? Instrumentalizace apokalyptické rétoriky ze strany ISIS a její proměny" Bronislav Ostřanský, 2018, č. 2, s. 2</div><div>"Jak sekulární je indická televize?", 1989, č. 5, s. 140</div><div><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám - muslimské osobnosti</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Abú Alí ibn Sína", 1952, č. 7. s. 107</div><div>"Ibn Rušd - filosof ateista", 1959, č. 3., s. 51</div><div>"Hárún ar-Rašíd - chalífa pohádek 1001 noci", 1960, č. 2, s. 40</div><div>"Abbás Velký - perský imperátor", 1960, č. 5, s. 108</div><div>"Setkání s Azízem Šerífem", 1961, č. 10, s. 232 </div><div>"Abů Bakr ibn Tufajl - filosof a kritik", 1961, č. 5, s. 112 </div><div>"Abd al-Karím - hrdina rifského povstání", 1961, č. 6, s. 132 </div><div>"Akbar Veliký - panovník a reformátor", 1961, č. 7, s. 158 </div><div>"Samori Ture - africký hrdina" Ivan Hrbek, 1962, č. 1, s. 16 </div><div>"Nezámolmolk a "řád říše" Saldžúkovců", 1962, č. 6, s. 132</div><div>"Abd al-Kádir [alžírský bojovník proti Francouzům]", 1968, č. 6, s. 178</div><div>"Salim bin Abakari - Africký cestopis naruby" Luboš Kropáček, 1969, č. 5, s. 138</div><div>"Káhira" Rudolf Veselý, 1970, č. 3, s. 72</div><div>"Abú Alí ibn Sína - učenec a básník", 1981, č. 1, s. 18</div><div>"Ibn Rušd a jeho odkaz dnešku" Zdeněk Müller, 1995, č. 4, s. 136</div><div>„Ibn Rušdův Bůh mezi metafyzikou a fyzikou“ Marek Otisk, 2007, č. 2, s. 28</div><div>"Bůh v Ibn Sínově božské vědě“ Marek Otisk, 2005, č. 2, s. 43</div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Kauza Salman Rushdie</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Vzteklý čaroděj a černý šíp smrti" Miloš Mendel, 1991, č. 1, s. 16</div><div>"Romány Salmana Rushdieho", 2000, č. 1, s. 1</div><div>"Hříchy Annerie Schimmelové (německá orientalistka o kauze Rushdie), 1995, č. 9, s. 321</div><div><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové - politika, kolonialismus</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Egypt proti Británii", 1952, c. 4, s. 57</div><div>"Boj o království Hášimovců" [situace v Jordánsku 50. let], 1952, c. 7, 101</div><div>"Význam událostí v Íránu a v Egyptě", 1952, č. 8, s. 117</div><div>"Dolarová expanse a Turecko", 1952, č. 9, s. 143</div><div>"Boj o Irák", 1952, č. 10, s. 159</div><div>"Kolonizátoři v Barmě I.", 1953, č. 6. s. 88</div><div>"Kolonizátoři v Barmě II.", 1953, č. 7. s. 103</div><div>"Boje v Íránu pokračují", 1954, č. 10. s. 145</div><div>"Barma a rok 1955", 1955, č. 3. s. 46</div><div>"Arabská liga" Ivan Hrbek, 1956, č. 10. s. 145</div><div>"Solimanovo tažení podél slovenských hranic k Vídni roku 1529" Felix Tauer, 1956, č. 10., s. 147</div><div>"Arabové a my" Karel Petráček, 1957, č. 6., s. 83</div><div>"O jednotný stát Arabů" Karel Petráček, 1958, č. 5, s. 89</div><div>"Několik poznámek ke vzniku Sjednocené arabské republice" Ivan Hrbek, 1958, č. 7, s. 121</div><div>"Peští dějepisci doby Tímúrovské" Felix Tauer, 1958, č. 9, s. 174</div><div>"Muhammad Ahmad - súdánský Mahdí" Ivan Hrbek, 1959, č. 6., s. 114</div><div>"Marocké hospodářství" Svetozár Pantůček, 1959, č. 8., s. 153</div><div>"Politické poměry v jižní a východní Arábii I." Ivan Hrbek, 1960, č. 1, s. 18</div><div>"Politické poměry v jižní a východní Arábii II." Ivan Hrbek, 1960, č. 2, s. 42</div><div>"Velký ohlas na arabské vysílání z Prahy", 1960, č. 2, s. 27</div><div>"Jemen pod nohama", 1960, č. 10, s. 236</div><div>"O slavném městě chalífů", 1960, č. 1, s. 15</div><div>"Plameny v Iráku", 1960, č. 3, s. 56</div><div>"Zurvánité a dahrité - první materialistické filosofické směry v Íránu", 1963, č. 4, s. 118</div><div>"Orient o nás", 1964, č. 1, s. 28</div><div>"V Tindžubu do Rotschildovy banky", 1964 (celý ročník), s. 186</div><div>"Setkání s Damaškem", 1964 (celý ročník), s. 294</div><div>"Dobytí Beninu", 1964 (celý ročník), s. 296</div><div>"Třetí rok Jemenské arabské republiky", 1965, č. 4, s. 106</div><div>"Co udělalo UNESCO pro Afriku a Arabský svět", 1967, č. 1, s. 18</div><div>"Afrikanistika v SAR (Sjednocená arabská republika*)" Luboš Kropáček, 1968, č. 3, s. 93</div><div>*Sjednocená arabská republika (SAR, arab. الجمهورية العربية المتحدة, al-Gumhūrīyah al-‘Arabīyah al-Muttaḥidah)</div><div>byl název krátkodobého federativního státu zformovaného unií Egypta a Sýrie</div><div>(Jemenské království připojení nerealizovalo) v roce 1958.</div><div>Po vystoupení Sýrie z unie v roce 1961 si tento název ponechal Egypt až do roku 1971,</div><div>kdy se přejmenoval na Egyptskou arabskou republiku.</div><div>"Trnitá cesta Jižního Súdánu" Luboš Kropáček, 1965, č. 8, s. 250</div><div>"Islámský nacionalismus v Indonésii", 1966, celý ročník , s. 154</div><div>"Jak bude Egypt řešit populační explozi?" Jaroslav Oliverius, 1966, celý ročník , s. 161</div><div>"Plány Velké Sýrie a Úrodného půlměsíce" Josef Muzikář, 1966, celý ročník , s. 218<br />"Muslimští bratři - čtyřicet let svaté války", 1966, celý ročník , s. 298 </div><div>"Konflikt na Středním východě", 1967, č. 7, s. 193</div><div>"Impakt Západu na Východ" Karel Petráček, 1968, č. 2, s. 38</div><div>"Imperialistická politika konfrontace v subsaharské Africe", 1982, č. 6, s. 161</div><div>"Indický muslim a sekulární stát", 1981, č. 5, s. 151</div><div>"Indický muslim a národní povědomí", 1982, č. 2, s. 50</div><div>"Rozdílné cesty arabských zemí I." Josef Muzikář, 1983, č. 6, s. 163</div><div>"Rozdílné cesty arabských zemí II." Josef Muzikář, 1983, č. 7, s. 205</div><div>"Sté narozeniny Suezského průplavu" Luboš Kropáček, 1969, č. 6, s. 184</div><div>"Jemenská revoluce na rozcestí" Josef Muzikář, 1970, č. 3, s. 89</div><div>"Libye - nejmladší republika v severní Africe", 1971, č. 1, s. 12</div><div>"Indonéské proměny 1945 - 1972", 1972, č. 6, s. 161</div><div>"Tři mezinárodní teorie plukovníka Kaddáfího" Josef Muzikář, 1973, č. 10, s. 289</div><div>"Zápas o Panamský průplav", 1975, č. 2, s. 37</div><div>"Třicet let bojů proti imperialismu a kolonialismu", 1975, č. 5, s. 129</div><div>"Úsilí muslimských států on spolupráci a společný postup" J. Kovář, 1976, č. 4, s. 107</div><div>"Muhammad Alí Džinnáh (1876-1948), muslimský aktivista" Jan Marek, 1976, č. 9, s. 268</div><div>"Zelená revoluce a její problémy", 1976, č. 10, s. 292</div><div>"V Damašku o surovinách arabských zemí", 1980, č. 8, s. 254</div><div>"Indické islámské společenství", 1981, č. 2, s. 44</div><div>"Islám ve společnosti arabských zemí" Josef Muzikář, 1984, č. 4, s. 100</div><div>"Arabský svět v politice Spojených států" Josef Muzikář, 1983, č. 8, příloha (zcela na konci čísla)</div><div>"Ekonomické důsledky irácko-íránského konfliktu", 1989, č. 2, s. 40</div><div>"Hlavní rysy hospodářského vývoje arabských zemí", 1984, č. 5, s. 129</div><div>"Čs. hospodářské vztahy s arabskými zeměmi", 1984, č. 6, s. 161</div><div>"Ropná monarchie Arábie - problémy hospodářského rozvoje", 1985, č. 1, s. 1</div><div>"Politika Německa v arabském světě 1939 - 1945 I.", 1985, č. 4, s.1</div><div>"Politika Německa v arabském světě 1939 - 1945 II.", 1985, č. 5, s.1</div><div>"Blízký východ a ochrana přírody", 1987, č. 1, s. 12</div><div>"Zelená a vyprahlá Sahara", 1987, č. 2, s. 46</div><div>"VŘSR a arabské země" Miloš Mendel, 1987, č. 8, s. příloha, zcela na konci čísla</div><div>"Ženevské protokoly z roku 1977 a rozvojové země", 1987, č. 10, s. 289</div><div>"Liga arabských států a hospodářská integrace", 1990, č. 7, s. 193</div><div>"Barmské dny George Orwella" Jiří Bečka, 1991, č. 7, s. 203</div><div>"Nafta a arabské země", 1974, č. 5, s. 129</div><div>"Arabský svět" Jaroslav Oliverius, 1975, č. 5, s. 135</div><div>"Podzim zuřivosti aneb druhá vražda Anvara Sádáta" Miloš Mendel, 1985, č. 7, s. 196</div><div>"Mahdí - otec nezávislosti [súdánský bojovník Muhammad Ahmad al-Mahdí]", 1985, č. 10, s. 304</div><div>"Maroko a spor o Zapadni Saharu" Miloš Mendel, 1986, č. 1, s. 4</div><div>"Agrese proti Libyi a mezinárodní právo", 1986, č. 7, s. 193</div><div>"Třicet let nezávislého Tuniska", 1986, č. 7, s. 200</div><div>"Fundamentalizmus v Egyptě - sposob resenia problémov v krajině?", 1989, č. 2, s. 33</div><div>"Bojíte se do muslimské čtvrti? Dagmar Marková, 1995, č. 3, s. 85</div><div>"Hasan al-Banná - inspirující vůdce"Miloš Mendel, 1991, č. 9, s. 278</div><div>"Ohrožuje islám Evropu?" Miloš Mendel, 1994, č. 4, s. 113</div><div>"Reflexe soudobého islámu: Od "papírového tygra" k reálným problémům" Miloš Mendel, 2010, č. 4, s. 2 </div><div>"Džamáluddín al-Afghání - nestor islámského reformismu" Martina Panáková, 2005, č. 1, s. 27</div><div>"Barma nebo Myanmar?" Jan Bečka, 1993, č. 7, s. 196</div><div>"Jordánsko - příklad integrace křesťanské menšiny do muslimské společnosti" Artur Boháč, 2011, č. 1, s. 8</div><div>"Mladí evropští muslimové a jejich pohled na spravedlnost ve školách i společnosti" David Greger, Karel Černý, 2010, č. 3, s. 2 </div><div>"Reformní úsilí sultána Mahmuta II." Miroslav Šedivý, 2009, č. 2, s. 26</div><div>"Reformní snahy islámu" Vladimír Matějček, 1945, č. 5-6, s. 26</div><div>"Islamofobie, pozůstatek staletých rozepří? Současná situace vztahu Evropanů k islámu" Klára Popovová, 2012, č. 4, s. 12</div><div>"Alexandrijská knihovna a islám" Ivan Hrbek, 1949, č. 2-3, s. 63</div><div>"Zmrtvýchvstání alexandrijské knihovny" Luboš Kropáček, 1995, č. 9, s.328</div><div>"Almoravidé - fundamentalisté 11. století" Ivan Hrbek, 1993, č. 6, s. 171</div><div>"Hitlerovy orientální jednotky" Jaroslav Hrbek, 1995, č. 4, s. 141</div><div>"Povstání sekty Hazamitů v 16. století" Karel Petráček, 1965, č. 10, s. 305</div><div>"Problémy arabského myšlení" Zdeněk Müller, 1995, č. 6, s. 205</div><div>"Muslimové v západní společnosti: občané nebo komunita?" Zdeněk Müller, 1995, č. 7, s. 249</div><div>"Kdo jsou Berbeři?" Svetozár Pantůček, 1995, č. 1, s. 17</div><div>"Mýtus islámského fundamentalismu" Zdeněk Müller, 1996, č. 3, s. 81</div><div>"Proměnit klid zbraní v mír duši" Zdeněk Müller, 1996, č. 4, s. 125</div><div>"O islámském radikalismu vícestranně a rozvážně" Luboš Kropáček, 1996, č. 4, s. 124</div><div>"Islám jako zdroj konfrontace?" Zdeněk Müller, 1997, č. 3, s. 116</div><div>"Ideologická rétorika a "realpolitik" na Blízkém východě I." Miloš Mendel, 1997, č. 4, s. 125</div><div>"Ideologická rétorika a "realpolitik" na Blízkém východě II." Miloš Mendel, 1997, č. 5, s. 168</div><div>"Obraz nepřítele je cestou do pekel I. - myšlenka konfliktu civilizací mezi Západem a světem islámu..." V. Machálek, 1997, č. 8, s. 293</div><div>"Obraz nepřítele je cestou do pekel II. - myšlenka konfliktu civilizací mezi Západem a světem islámu..." V. Machálek, 1997, č. 9, s. 328</div><div>"Euro-islám nebo ghetto-islám" I. Karlsson (přel. S. Pantůček), 1999, č. 4, s. 125</div><div>"Islám a lidská práva", 2000, č. 6, s. 201</div><div>"Fašismus a islám", 2002, č. 3, s. 100</div><div>"Který islám, která demokracie?" Miloš Mendel, 2004, č. 2, s. 2</div><div>"Islámští radikálové na internetu", 2004, č. 2, s. 8</div><div>"Islám a dedictví minulosti - Hasan al-Hanafí a jeho zamyšlení nad odkazem islámského středověku" Bronislav Ostřanský, 2004, č. 3, s. 10</div><div>"Počátky islamizace Bedžů", 2004, č. 4, s. 18</div><div>"Život a smrt Alího Šarí´atího", 2004, č. 4, s. 25</div><div>"Súdán za vlády Muhammada Alího" Miroslav Šedivý, 2006, č. 4, s. 17</div><div>"Džamáhíríja – třetí cesta Mu’ammara Kaddáfího" Miloš Mendel, 2007, č. 4, s. 2</div><div>"Asimilace nebo občanská integrace? Muslimští přistěhovalci a dilema integračních politik ve Velké Británii a Francii" Jaroslav Fiala, 2008, č. 4, s. 2</div><div>"Z dějin vztahů německých zemí s islámem" Martin Klapetek, 2010, č. 1, s. 14</div><div>"Cesta Abū Bakra ku kalifátu - Problém nástupníctva v islame" Jozef Hyrja, 2011, č. 3, s. 18</div><div>"Islám vo verejnom živote – – AKP a politika „umierneného“ sekularizmu" Gabriel Pirický, 2013, č. 3, s. 25</div><div>"Muslimští bratři v egyptském národním hnutí" Miloš Mendel, 1987, č. 1, s. příloha, zcela na konci čísla</div><div>"Islám v Kosovu" Patrik Girgle, 2008, č. 2, s. 16 a</div><div>"Islámský stát – mezi radikální náboženskou ideologií a účinnou mocenskou strategií", 2016, č. 1, s. 11</div><div>"Al-Džurdžáního Kniha definic" Bronislav Ostřanský, 2007, č. 2, s. 32</div><div>"Na okraji středověké arabské společnosti" Bronislav Ostřanský, 2007, č. 4, s. 17</div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám - muslimská společnost</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Staří Arabové", Karel Petráček, 1954, č. 2. s. 24</div><div>"Marocká lidová vyprávění", 1960, č. 7, s. 166</div><div>"Co si vyprávěli staří Arabové", 1960, č. 8, s. 182</div><div>"Zápisky z egyptské vesnice" Jaroslav Oliverius, 1960, č. 7, s. 158</div><div>"O pákistánské kuchyni" Jan Marek, 1964 (celý ročník), s. 240</div><div>"Racionalismus v teorii a praxi (recenze)" Karel Petráček, 1961, č. 1, s. 24</div><div>"Beduíni dnes", 1963, č. 1, s. 22✻ ✻ ✻</div><div>"Mekka - pupek světa", 1972, č. 2, s. 54</div><div>"Galantní průvodce po arabském světě", 1969, č. 1, s. 30</div><div>"Můj kamarád Mohammed", 1971, č. 4/5, s. 155</div><div>"Páteční mešita a její lidé" Dagmar Marková, 1989, č. 10, s. 295</div><div>"Páteční mešita"Dagmar Marková, 1996, č. 1, s. 18</div><div>"Hroby na muslimských odděleních německých komunálních hřbitovů" Martin Klepetek, 2016, č. 3, s. 2</div><div>"Muslimská mládež ve městě novádů", 1983, č. 1, s. 23</div><div>"Syrská svatba", 1990, č. 2, s. 55</div><div>"Podzim beudinů" MIloš Mendel, 1992, č. 4, s. 104</div><div><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové - Bosna (Balkán)</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Povstání bosenské muslimské sekty Hamzavitů v 16. století", 1965, č. 10, s. 305</div><div>"O muslimské Bosně", 1966, celý ročník , s. 216</div><div>"Ze správ úředních lékařek o muslimské klientele v Bosně a Hercegovině", 1986, č. 5, s. 147</div><div>"Na okraji bosenského dramatu" rozhovor s turkoložkou Zdenkou Veselou, 1993, č. 7, s. 193</div><div>"Islám po bosensku", 1997, č. 10, s. 366</div><div>"Islamizácia Bosny a Hercegoviny v 15. a 16. storočí" Maroš Melichárek, 2012, č. 4, s. 10</div><div><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové - Írán</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Írán očima američanky" Adéla Křikavová, 1993, č.9, s. 257</div><div>"Mohammed Reza Pahlaví - šáh Íránu", 1968, č. 10, s. 299</div><div>"Konec monarchie v Íránu", 1979, č. 5, s.133</div><div>"Šíismus a íránské národní hnutí", 1980, č. 1, s. 1</div><div>"Írán a problém negramotnosti v rozvojových zemích", 1978, č. 8, s. 237</div><div>"Politické metody dynastie Pahlaví v Íránu", 1980, č. 3, s. 88</div><div>"Kulturní politika Íránu", 1973, č. 4, s. 97</div><div>"Ajatolláh Ruholláh Chomejní", 1981, č. 1, s. 29</div><div>"Rozvoj íránsko-sovětských ekonomických vztahů", 1976, č. 1, s. 28</div><div><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové - Turecko</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Islám v Atatürkově Turecku", 1965, č. 8, s. 245</div><div>"Turecko - země mezi Evropou a Asií", 1968, č. 7, s. 218</div><div>"Osmanská říše kolonizátorský stát?", 1968, č. 8, s. 234</div><div>"Nová turecká politika na Předním východě", 1973, č. 8, s. 225</div><div>"Republika tureckého národa", 1973, č. 9, s. 261</div><div>"Mustafa Kamal Atatürk a anatolská revoluce", 1976, č. 5, s. 133</div><div>"Cesta tureckého odborového hnutí", 1977, č. 4, s. 124</div><div>"Evropané a Osmanská říše na přelomu 18. a 19. století I.", 1985, č. 3, s. 72</div><div>"Evropané a Osmanská říše na přelomu 18. a 19. století II.", 1985, č. 4, s. 113</div><div>"Utopický socialismus a komunismus a společenské myšlení v Turecku", 1985, č. 6, s. 170</div><div>"Cesta k turectví", 1988, č. 3, s. 78</div><div>"Probuzení turecké ženy", 1988, č. 8, s. 241</div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové - Pákistán/Afghánistán/Indie</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Jak žije dnešní Pákistán", 1953, č. 9. s. 148</div><div>“Afghánistán a jeho kultura" Jiří Bečka, 1958, č. 5., s. 81 </div><div>"V metropoli Východního Pákistánu", 1963, č. 7, s. 200</div><div>"V pákistánské cementárně a textilce", 1964 (celý ročník), s. 33</div><div>"Jak vznikl kašmírský problém", 1964 (celý ročník), s. 146</div><div>"Pachtunistán - Afghánistan kontra Pákistán" Jiří Bečka, 1964 (celý ročník), s. 225</div><div>"O pákistánské kuchyni" Jan Marek, 1964 (celý ročník), s. 240</div><div>"Indická škola před 100 lety", 1964 (celý ročník), s. 269</div><div>"Pákistánská krize" Jan Marek, 1969, č. 10, s. 314</div><div>"Pákistán 1971", 1971, č. 6, s. 185</div><div>"Pákistán bez Východního Bengálska", 1973, č. 8, s. 229</div><div>"Muhammad Bachtijár - zakladatel muslimského panství v Bengálsku", 1972, č. 1, s. 11</div><div>"Nová barmská ústava" Jiří Bečka, 1975, č. 1, s. 1</div><div>"Pákistán po volbách 1977" Jan Marek, 1977, č. 6, s. 168</div><div>"Barma v boji proti negramotnosti", 1977, č. 8, s. 241</div><div>"Převrat v Afghánistánu", 1978, č. 7, s. </div><div>"Afghánistán po dubnové revoluci" Jiří Bečka, 1979, č. 6, s.161</div><div>"Armáda a politická moc v Pákistánu II." Jan Marek, 1980, č. 1, s. 13</div><div>"Iislámské zákony v Pákistánu" Jan Marek, 1979, č. 8, s. 232</div><div>"Britská koloniální expanze na Sumatře 1685-1824", 1978, č. 1, s. 19</div><div>"První světová válka - mezník hospodářských dějin jihovýchodní Asie", 1980, č. 3, s. 85</div><div>"Šejch Muhammad Abdulláh [Indický politik]", 1983, č. 1, s. 29</div><div>"Neklid v Pákistánu" Jan Marek, 1984, č. 1, s. 4</div><div>"Ústavní vývoj Afghánistánu I.", 1985, č. 9, s. 266</div><div>"Ústavní vývoj Afghánistánu II.", 1985, č. 10, s. 297</div><div>"Za "indizaci" Indie: bojovná tvář hinduismu", 1986, č. 5, s. 139</div><div>"Některé podoby afghánské kontrarevoluce", 1986, č. 9., s. 265</div><div>"Politika národního usmíření v Afghánistánu" Jan Marek, 1989, č. 7, s. 195</div><div>"Strach z Talibanu", 2001, č. 3, s. 86</div><div><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové - Saúdská Arábie, Katar, Jemen</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Současná Saúdská Arábie", 1964, č. 1, s. 15</div><div>"Katar - země, kde je voda vzácnější než nafta", 1964 (celý ročník), s. 179</div><div>"Saúdská Arábie - super velmoc?", 1978, č. 4, s. 97</div><div><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové - Úrodný půlměsíc (Irák, Sýrie, Libanon, Jordánsko...)</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Návštěvou v Libanonu", 1963, č. 4, s. 120</div><div>"Neklidné vody Jordánu", 1964 (celý ročník), s. 163</div><div>"Libanon na křižovatce" Josef Muzikář, 1982, č. 10, s. 291</div><div><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové - Severní Afrika</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Španělské kolonie na marockém území", 1960, č. 2, s. 41</div><div>"Alžírsko a Francie" Svetozár Pantůček, 1960, č. 3, s. 63</div><div>"Ifni je součástí Maroka", 1961, č. 6, s. 128</div><div>"Alžírsko - nultá hodina (recenze)" Svetozár Pantůček, 1961, č. 6, s. 143 </div><div>"Túnis, Tunisko a Tunisané", 1963, č. 6, s. 175</div><div>"Kdo jsou Tuarégové?", 1964 (celý ročník), s. 268</div><div>"Kdo byli Tuarégové?" Karel Petráček, 1968, č. 5, s. 155</div><div>"Alžírsko roku 5", 1967, č. 5, s. 129</div><div>"Maghrib - problémy a hranice jednoty", 1967, č. 9, s. 257</div><div>"Alžírská agrární revoluce", 1987, č. 4, s. 100</div><div><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové - postavení žen</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Muslimským ženám se otvírá svět", 1966, celý ročník , s. 35</div><div>"Arabská žena - příběh stokrát obehraný" Miloš Mendel, 1982, č. 8, s. 241 </div><div>"Bénazír Bhuttová . první premiérka muslimské země" Jan Marek, 1989, č. 6, s. 168</div><div>"Ženy v Saúdské Arábii", 1999, č. 1, s. </div><div>"Ženy v politice osmanské říše", 2001, č. 5, s. 178</div><div><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové - Čína a další asijské / postsovětské země</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Ujguři a další národy čínského severozápadu", 1982, č. 9, s. 260</div><div>"Taoismus - čínské náboženství", 1989, č. 3, s. 80</div><div>"Muslimové v ČLR - návrat k víře otců?" Lubica Obuchová, 1996, č. 8, s. 282</div><div>"Čínský islám a (neo)konfuciánství - Podivuhodná syntéza dvou systémů za dynastií Ming a Čching" Vladimír Liščák, 2011, č. 2, s. 32</div><div>"Mezi politikou a islámem – Islámská strana obrody Tádžikistánu" Věra Veselá, 2014, č. 4, s. 7</div><div><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Islám, muslimové - Španělsko (Andalusie)</b></div><div><div style="text-align: center;"><br /></div>"Po stopách islámu na pyrenejském poloostrově" Felix Tauer, 1953, č. 6. s. 93</div><div>"Córdoba - Mekka Západu" Jan Marek, 1993, č. 6, s. 167</div><div>"Vůně al-Andalusu", 1983, č. 9, s. 280</div><div>"Muslimské Španělsko a Sicílie: podobnosti a rozdíly" Jana Břeská, 2007, č. 3, s. 22</div><div style="text-align: center;"><br /></div><div><br /></div><div style="text-align: center;"><b>✻ ✻ ✻</b></div><div style="text-align: center;"><b><br /></b></div><div style="text-align: center;"><b>Afrika, Afričané - politika, kolonialismus</b></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div>"Středoafrická federace - nové dominum britského impéria", 1953, č. 5. s. 70</div><div>"Afrika se probouzí", 1959, č. 4., s. 63</div><div>"Probuzená Afrika", 1960, č. 10, s. 219</div><div>"Afrika 1960", 1960, č. 10, s. 228</div><div>"K hospodářským problémům černé Afriky", 1961, č. 6, s. 140 </div><div>"Bojující Afrika", 1961, č. 10, s. 219 </div><div>"Africké konference", 1962, č. 1, s. 3</div><div>"Afrika - sjednocení nebo rozkol?", 1962, č. 2, s. 27</div><div>"Mezi Saharou a Nigérem", 1962, č. 4, s. 92</div><div>"Dějiny Afriky" Ivan Hrbek, 1962, č. 6, s. 122</div><div>"Odkud pochází jméno Afrika", 1962, č. 8, s. 176</div><div>"Súdánský trh", 1962, č. 8, s. 178</div><div>"Jižní Rhodesie - země bílého muže v srdci černé Afriky", 1963, č. 2, s. 42</div><div>"Rodí se keňská svoboda", 1963, č. 3, s. 75</div><div>"O nové pojetí afrických dějin" Ivan Hrbek, 1963, č. 3, s. 77</div><div>"Budoucnost afrických vysokých škol", 1963, č. 5, s. 135</div><div>"Núbijci na křižovatce dějin", 1963, č. 5, s. 136</div><div>"Zrod materialistického životního názoru", 1963, č. 5, s. 145</div><div>"Zánik Středoafrické federace", 1963, č. 6, s. 161</div><div>"Mytologie jihoafrického rasismu" Ivan Hrbek, 1963, č. 7, s. 211</div><div>"Africká jednota", 1963, č. 8, s. 225</div><div>"Za profesorem W. E. B Duboisem", 1963, č. 8, s. 242</div><div>"Útěk z Rwandy", 1963, č. 8, s. 244</div><div>"O francouzsko-africkém společenství (recenze Ivan Hrbek)", 1963, č. 8, s. 256</div><div>"Tragédie Jižní Afriky", 1964, č. 1, s. 1</div><div>"V Angole končí středověk", 1964 (celý ročník), s. 33</div><div>"Spor o hranice [Somálsko a Etiopie]" Karel Petráček, 1964 (celý ročník), s. 107</div><div>"Evropané 16. století o černé Africe", 1964 (celý ročník), s.111</div><div>"Tragédie Konga", 1964 (celý ročník), s. 289</div><div>"Nigerie mezi dneškem a zítřkem", 1965, č. 5, s. 142</div><div>"Komu slouží rozvoj Pobřeží slonoviny?", 1965, č. 10, s. 299</div><div>"Nigerijská mozaika znovu v pohybu", 1966, celý ročník , s. 270</div><div>"Dvě nezávislosti - zatím bez nezávislosti", 1966, celý ročník , s. 289</div><div>"Africká jednota v krizi", 1967, č. 1, s. 1</div><div>"Třetí svět - jeho problémy a jak je sledovat", 1968, č. 1, s. 1</div><div>"Nigerijská armáda v minulosti a dnes I.", 1968, č. 3, s. 65</div><div>"Nigerijská armáda v minulosti a dnes II.", 1968, č. 4, s. 106</div><div>"Nigerijská armáda v minulosti a dnes III.", 1968, č. 5, s. 157</div><div>"Osmanští Turci a černá Afrika", 1968, č. 3, s. 70</div><div>"Několik problémů Ghany", 1968, č. 5, s. 154</div><div>"Nad alfabetizací v Nigeru", 1968, č. 7, s. 211</div><div>"Na súdánském trhu", 1968, č. 7, s. 216</div><div>"Ali Migeyo - portrét afrického nacionalisty", 1971, č. 9, s. 272</div><div>"Černá Afrika v boji proti apharteidu", 1973, č. 6, s. 180</div><div>"Africké demokratické sdružení a současnost černé Afriky", 1973, č. 8, s. 234</div><div>"Postavení rozvojových zemí ve světové ekonomice", 1974, č. 2, s. 33</div><div>"Problémy současné Etiopie", 1974, č. 3, s. 74</div><div>"Tropická Afrika - jedna strana ve státě?" Vladimír Klíma, 1974, č. 6, s. 171</div><div>"Soumrak portugalského kolonialismu v Africe", 1974, č. 9, s. 259</div><div>"Nigerský uran a Francie", 1974, č. 9, s. 270</div><div>"Nový hospodářský řád a rozvojové země", 1974, č. 10, s. 289</div><div>"Bulharská monografie o sociálním vývoji západní Afriky", 1974, č. 10, s. 319</div><div>"Senghorův postoj k socialismu" Vladimír Klíma, 1975, č. 1, s. 21</div><div>"Jazykový Babylón podsaharské Afriky", 1975, č. 1, s. 13</div><div>"Akční plán pro Afriku", 1975, č. 2, s. 33</div><div>"Zdravotnictví v rozvojových zemích", 1975, č. 3, s. 93</div><div>"Afrika v životě i dnešní škole", 1975, č. 3, s. 71</div><div>"Jazyková otázka v africké politice", 1975, č. 4, s. 115</div><div>"Integrace rozvojových zemí a socialistické společenství", 1975, č. 6, s. 172</div><div>"Hybrete sebawinnet znamená v Etiopii socialismus", 1976, č. 3, s. 78</div><div>"Socialismus a revoluční boj národů rozvojových zemí", 1976, č. 4, s. 97</div><div>"Národně osvobozenecké hnutí Namibie a Zimbabwe v boji proti apartheidu", 1976, č. 5, s. 148</div><div>"Jazyk, výchova a školství v subsaharské Africe", 1976, č. 7, s. 207</div><div>"Africké školství a kvalifikace" Vladimír Klíma, 1976, č. 8, s. 230</div><div>"Rozvojové země a nový ekonomický řád", 1976, č. 9, s. 257</div><div>"Africké sjednocovací snahy" Vladimír Klíma, 1976, č. 9, s. 274</div><div>"Kritické období panafrikanismu" Vladimír Klíma, 1977, č. 1, s. 28</div><div>"Politika socialistické internacionály a ideologický boj v Africe", 1977, č. 2, s. 44</div><div>"Vývoj afrických politických stran-sekcí RDA I.", 1977, č. 7, s.220</div><div>"Vývoj afrických politických stran-sekcí RDA II.", 1977, č. 8, s. 254</div><div>"Černá matka Angola", 1977, č. 9, s. 277</div><div>"Vznik Somálské republiky, pansomalismus a problematiky hranic v Africe ", 1977, č. 10, s. 294</div><div>"Nový nezávislý stát v Africe - Džibutská republika", 1978, č. 4, s. 101</div><div>"Politický program a ideologie Afrického demokratického sdružení", 1978, č. 4, s. 122</div><div>"Rozvoj revoluční demokracie v černé Africe", 1978, č. 5, s. 129</div><div>"Soudobý neokolonialismus a Afrika", 1978, č. 6, s. 161</div><div>"Vojenská vláda a budoucnost Nigerie" Vladimír Klíma, 1979, č. 1, s. 6</div><div>"Kulturní determinismus a poznávání Afriky" Vladimír Klíma, 1979, č. 2, s. 43</div><div>"Nkrumahismus - africká revolučně demokratická ideologie" Vladimír Klíma, 1979, č. 3, s. 68</div><div>"Role Jihoafrické republiky ve strategických plánech Západu", 1979, č. 5, s. 129</div><div>"Uspokojování základních potřeb - nový rozvojový všelék", 1979, č. 5, s.139</div><div>"Venkov v etiopské revoluci", 1979, č. 7, s.201</div><div>"Vojenský faktor v politice imperialismu vůči svobodné Africe", 1979, č. 9, s.266</div><div>"Zrození protikoloniálního protestu v Angole", 1980, č. 1, s. 7</div><div>"Využívání sluneční energie v rozvojových zemích", 1980, č. 2, s. 60</div><div>"Současnost a budoucnost afrických lesů", 1980, č. 4, s. 124</div><div>"Dvacet let svobodné Afriky", 1980, č. 5, s. 134</div><div>"Ropa, ropa, ... z Afriky", 1980, č. 7, s. 222</div><div>"Ideologie a politiky apartheidu v Jižní Africe", 1980, č. 8, s. 225</div><div>"První rok Zimbabwe" Vladimír Klíma, 1980, č. 9, s. 278</div><div>"Alkohol a rozvojové země", 1981, č. 2, s. 60</div><div>"Od mýtů k novodobé historii [O historii afrických států]", 1981, č. 3, s. 84</div><div>"Muhammadových dvě stě dní [Nigerie a osobnost Murtala Muhammad]" Vladimír Klíma, 1981, č. 4, s. 100</div></span></div>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-25062085742551429532024-03-07T20:46:00.004+01:002024-03-16T20:04:05.436+01:00Uctívání zla v západní společnosti VII. - české umění a kultura<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpuVHkbp3Z5vJPYA5H_Kxu0xOqRNDEg4VW7hbnj6iH76AuboEmb5KTWCe8YClJNKt5Nx6R0D3zk1IKnH7_yY6m7WExGegMMen6EIgCS3rfp8GD9hjqbP07OOmDpzL9-8uIgQf385VriSa_Ary6CCm57SCe7kBGm-aY3RJQh1PV_jjk3KWz7JzAVXqPIpU/s919/Grand%20Czech%20Design_29.2.2024%20@Um%C4%9Bleckopr%C5%AFmyslov%C3%A9%20muzeum%20v%20Brn%C4%9B_00.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="683" data-original-width="919" height="476" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpuVHkbp3Z5vJPYA5H_Kxu0xOqRNDEg4VW7hbnj6iH76AuboEmb5KTWCe8YClJNKt5Nx6R0D3zk1IKnH7_yY6m7WExGegMMen6EIgCS3rfp8GD9hjqbP07OOmDpzL9-8uIgQf385VriSa_Ary6CCm57SCe7kBGm-aY3RJQh1PV_jjk3KWz7JzAVXqPIpU/w640-h476/Grand%20Czech%20Design_29.2.2024%20@Um%C4%9Bleckopr%C5%AFmyslov%C3%A9%20muzeum%20v%20Brn%C4%9B_00.jpg" width="640" /></a></div> <br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjx25KMYSsQSGwJrABKCnhT504sIqbZMQOwY0sRtHp0hYuuengelbrAtL7DGk4-fNjrD3RIwxWmKB0t-gL7jEN0hNW4B77nMYJBZ6Q89PheAvozGIDY2YwXaLWbHJcE8O2_Vnay0SxMLpz7z2gEtUzhm3GQ-HBpjX7o6xe7XLbNSgGJPUo2hby2CaS5w0c/s816/Grand%20Czech%20Design_29.2.2024%20@Um%C4%9Bleckopr%C5%AFmyslov%C3%A9%20muzeum%20v%20Brn%C4%9B_01.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="816" data-original-width="612" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjx25KMYSsQSGwJrABKCnhT504sIqbZMQOwY0sRtHp0hYuuengelbrAtL7DGk4-fNjrD3RIwxWmKB0t-gL7jEN0hNW4B77nMYJBZ6Q89PheAvozGIDY2YwXaLWbHJcE8O2_Vnay0SxMLpz7z2gEtUzhm3GQ-HBpjX7o6xe7XLbNSgGJPUo2hby2CaS5w0c/w480-h640/Grand%20Czech%20Design_29.2.2024%20@Um%C4%9Bleckopr%C5%AFmyslov%C3%A9%20muzeum%20v%20Brn%C4%9B_01.jpg" width="480" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">Czech Grand Design 2023 (29.2.2024 @Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně) <br />Dekorace z představení "Bakchantky" Eurípidés <br />(premiéra @Stavovské divadlo, 16. únor 2023)<br /><a href="https://vltava.rozhlas.cz/nove-poradky-podle-euripida-narodni-divadlo-nasazuje-pozdni-anticke-drama-8932380?_gl=1*kej4cw*_ga*MTUxMjg0ODEwOC4xNjQ1Mjg5ODM0*_ga_NHXTP7RWNV*MTcwOTgzOTE2My4xODguMS4xNzA5ODM5NDc3LjAuMC4w" target="_blank"><span style="color: #990000;"><b>Info o představení @Vltava</b></span></a><br /><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_CGTRaGDa9nPXSjAlJFhHwrN_l6nGtq74NEYoa7ST3dvLA61RPQUIsgbqFcNZPso7tlC_y010QbgAQhLYwtXaqfQOAq5Sbmpjub86tKTmQc0RQUlcuTaOECgQXHlKavKwOxen6um3VzVf4y2iiyheRf1HF1BeqTqh_WRynCEqxd4T_pjaEQSLRTmGBFo/s850/Satan_Heilung,%20Gaahls%20Wyrd_Praha%20Forum%20Karlin_4.11.2022.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="640" data-original-width="850" height="482" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_CGTRaGDa9nPXSjAlJFhHwrN_l6nGtq74NEYoa7ST3dvLA61RPQUIsgbqFcNZPso7tlC_y010QbgAQhLYwtXaqfQOAq5Sbmpjub86tKTmQc0RQUlcuTaOECgQXHlKavKwOxen6um3VzVf4y2iiyheRf1HF1BeqTqh_WRynCEqxd4T_pjaEQSLRTmGBFo/w640-h482/Satan_Heilung,%20Gaahls%20Wyrd_Praha%20Forum%20Karlin_4.11.2022.jpg" width="640" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">Heilung, Gaahls Wyrd (Praha Forum Karlin, 4.11.2022)</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9hsjS7NaSkSkAcZFzmzSVogz620LuXpJ9wJBEJ0YQimuzunHhyphenhyphenYo3yg7g9MNZS3wMnrxsbT-0lMPO3h5VGCaPxu0Xmw9E9ubSyI-1vbv6eHLzXqj7wsXp522TOUFz2dNEuBgHJfnxqGLE1jkp9ghyphenhyphenvdJB755OxYK2fZDAcy1Sy8hd5_HM-BVmR4pEXmw/s1413/Satan_Slavne%20balety%20ve%20filmu_forum%20karlin_2021.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="737" data-original-width="1413" height="334" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9hsjS7NaSkSkAcZFzmzSVogz620LuXpJ9wJBEJ0YQimuzunHhyphenhyphenYo3yg7g9MNZS3wMnrxsbT-0lMPO3h5VGCaPxu0Xmw9E9ubSyI-1vbv6eHLzXqj7wsXp522TOUFz2dNEuBgHJfnxqGLE1jkp9ghyphenhyphenvdJB755OxYK2fZDAcy1Sy8hd5_HM-BVmR4pEXmw/w640-h334/Satan_Slavne%20balety%20ve%20filmu_forum%20karlin_2021.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiF5sMWhAmPOXfWgb75xy6ENzHAUVfHKfxmMr_zHCTlqevt9m7U6eGcrfzqXY7GeB_f2B23ov2A3o5pEv6sARmfGBPFug7XiI5lBXfWzLRvgNbbTDclF3wBKe9AYdMTjh8Mn93RlKjVlNN-S1tb4H5cJXbAgOG6bGZUoEwlaP-L-OfMrOJzpmTTYL-CA1k/s1369/Screenshot_20231031_073017.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1369" data-original-width="720" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiF5sMWhAmPOXfWgb75xy6ENzHAUVfHKfxmMr_zHCTlqevt9m7U6eGcrfzqXY7GeB_f2B23ov2A3o5pEv6sARmfGBPFug7XiI5lBXfWzLRvgNbbTDclF3wBKe9AYdMTjh8Mn93RlKjVlNN-S1tb4H5cJXbAgOG6bGZUoEwlaP-L-OfMrOJzpmTTYL-CA1k/w336-h640/Screenshot_20231031_073017.jpg" width="336" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-im-xGevy5wY9BqLsvr8ltgeKeQzN-aBiMZI_Os9LYRgIjadzrkVntQt9tWRib-KRS_1DSw7PQdK6gIVVM8ntejb-ykv6oPJZhKnet-Y5GL6QTi7kN820-BW4spMaA42RnTq9i1ZT-Os38cxl8tjIvEnnUQ819E3RVg_1-7JEWc0QSn1yuNfCvcagpLg/s1048/13.%20rocnik%20PRAGUE%20PHOTO%2011-2021.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1048" data-original-width="700" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-im-xGevy5wY9BqLsvr8ltgeKeQzN-aBiMZI_Os9LYRgIjadzrkVntQt9tWRib-KRS_1DSw7PQdK6gIVVM8ntejb-ykv6oPJZhKnet-Y5GL6QTi7kN820-BW4spMaA42RnTq9i1ZT-Os38cxl8tjIvEnnUQ819E3RVg_1-7JEWc0QSn1yuNfCvcagpLg/w428-h640/13.%20rocnik%20PRAGUE%20PHOTO%2011-2021.jpg" width="428" /></a></div><div><br /></div><div><br /></div>Další posty ze série <a href="https://meccaaudio.blogspot.com/search/label/U.Z.Z.S." target="_blank"><b><span style="color: #990000;">U.Z.Z.S.</span></b></a><div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div></div>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-21613677302606269542024-03-04T20:47:00.005+01:002024-03-04T20:49:54.048+01:003 x audio o Skupině 42, malíři Janu Smetanovi a teoretiku Jindřichu Chalupeckém
<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjXhgibn3lNEDOU4CX-05dy5ZLS64rGZEEPn6moR2xWnDEe6ZflIgNKdqQJJKkYb_P2YESLLeTeixrEabEAtb9McNNRl88-OtAndr4Eo5o3GahZHwnoql1OGZctxgUB-Kwtesfwg0crkrdBZEZaMPVob36tqeveExRrPFoT0Zu-FZBGBBOz2U7hzAdg2Xtl/s696/Frantisek-Hudecek_2.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="636" data-original-width="696" height="584" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjXhgibn3lNEDOU4CX-05dy5ZLS64rGZEEPn6moR2xWnDEe6ZflIgNKdqQJJKkYb_P2YESLLeTeixrEabEAtb9McNNRl88-OtAndr4Eo5o3GahZHwnoql1OGZctxgUB-Kwtesfwg0crkrdBZEZaMPVob36tqeveExRrPFoT0Zu-FZBGBBOz2U7hzAdg2Xtl/w640-h584/Frantisek-Hudecek_2.jpg" width="640" /></a></div><br /><p></p><p><span style="font-size: x-small;">foto: "František Hudeček" Jiří Machalický, Martin Zeman (Galerie Moderna, 2011)</span></p><div><br /></div><div><br /></div><b>
Mám raději umělce než umění...Dokument o Jindřichu Chalupeckém (Vltava, 2010, 55 min.)
</b><br /><br />Dokument Romana Štětiny a Michala Pěchoučka Mám raději umělce než umění vznikl v roce 2010 jako příspěvek ke stému výročí narození Jindřicha Chalupeckého (1910 – 1990) a také jako zamyšlení nad významem prestižní ceny pro mladé české výtvarné umělce. Ta vznikla z podnětu Václava Havla, Theodora Pištěka a Jiřího Koláře a nese jméno významného českého teoretika a kritika. "Zvukové nahrávky, které pořad provázejí, pocházejí z projektu NEJMILEJŠÍ ZVUKY PRAHY. Poděkování patří Miloši Vojtěchovskému a dalším autorům". <div><br /></div><div><i>"Co je to kritika? Je to vůbec nešťastné slovo… kritika. Zní to jako psaní rozsudků a hlavně odsudků. Ale psát rozsudky a odsudky, to je to nejsnadnější, nejúspěšnější, nejneplodnější a dokonce nejnebezpečnější, co se v umění dá dělat. Nebo se myslívá, že kritika, to je něco jako kvalitativní přejímka zboží, že kritik je něco jako technický kontrolor nebo „kvalitář“… prostě člověk, který má veliké znalosti a veliké zkušenosti a který, abychom tak řekli, jménem společnosti přejímá umění, které právě vzniká. Taková funkce by jistě byla užitečná, ale pochybuju, že je vůbec možná."<br /></i><br />Jindřich Chalupecký
<br /><br /> Tvůrce pořadu zajímá především postava Jindřicha Chalupeckého, osudově spjatá s nedávnou historií českého umění. Navštívili řadu osobností, které o Jindřichovi Chalupeckém mohly podat důvěrná či zasvěcená svědectví: Mahulenu Nešlehovou, Věru Janouškovou, Charlottu Kotík, Milenu Slavickou, Milana Knížáka, Olbrama Zoubka, Jiřího Šetlíka, Tomáše Pospiszyla, Viktora Pivovarova a Vladimíra Kokolju. Z archivního záznamu promluví i sám Jindřich Chalupecký.</div><div>
<iframe allow="autoplay" frameborder="no" height="166" scrolling="no" src="https://w.soundcloud.com/player/?url=https%3A//api.soundcloud.com/tracks/1764871521&color=%23ff5500&auto_play=false&hide_related=false&show_comments=true&show_user=true&show_reposts=false&show_teaser=true" width="100%"></iframe><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><a href="https://soundcloud.com/skupina-42" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="Skupina 42">Skupina 42</a> · <a href="https://soundcloud.com/skupina-42/mam-radeji-umelce-nez-umenidokument-o-jindrichu-chalupeckem-vltava-2010" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="Mám raději umělce než umění...Dokument o Jindřichu Chalupeckém (Vltava, 2010)">Mám raději umělce než umění...Dokument o Jindřichu Chalupeckém (Vltava, 2010)</a></div><br /><b>Jan Smetana - Z deníků (2018, Vltava, pořad Souzvuk, 57 min.)</b><div><br /></div><div>český malíř, grafik a pedagog, člen skupiny 42. V letošním roce si připomínáme sto let od jeho narození 3. října 1918 v Praze a 20 let od jeho úmrtí 6. dubna 1998 tamtéž.
Smetanovy rukopisné deníky jsou neobyčejně obsáhlé, zahrnují zhruba třicet let zápisů v linkovaných sešitech formátu A4 v pevných deskách, uložených v archivu Národní galerie. Prakticky s každodenní pravidelností v nich zachycuje věci všední, společenský a politický rámec, události školní a zejména obsáhle komentuje svoji malířskou práci. Ve všech směrech jsou to zápisky neobyčejně otevřené, dávají nahlédnout do velmi interních oblastí jeho uvažování a osobních životních reálií, často s překvapivou otevřeností a do jisté míry s odzbrojující upřímností…
<br /><br /> Střídají se poznámky o setkáních (například s Bohumilem Hrabalem, se kterým se osobně znal od roku 1974), píše o svých malířských hledáních, objevech a strategiích, až bolestně vnímá limity vlastní i dobové, sumarizuje svoje záměry, nezdary i úspěchy. Relativně málo píše o konkrétních situacích se svými žáky, ve vztahu ke škole se spíše věnuje vztahům s kolegy, napětí z politických tlaků. Smetanovy deníky jsou tak svědectvím nejen o životě umělce, malíře v době tvůrčí nesvobody (byl v podstatě abstraktním malířem), ale prostřednictvím něj a jeho prožitků kopírují přímo i nepřímo dějinné události celého století od vzniku republiky.
<br /><br /> Ve vzpomínkách se vrací i k období 2. světové války (Smetana byl 17. listopadu 1939 zatčen gestapem a několik měsíců vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen) nebo k iniciačním okamžikům provázejícím vznik Skupiny 42 (např. malíři František Gross, František Hudeček, Jan Kotík, Kamil Lhoták, sochař Ladislav Zívr, fotograf Miroslav Hák, básníci Ivan Blatný, Jan Hanč, Jiřina Hauková, Josef Kainar a Jiří Kolář, teoretici Jindřich Chalupecký a Jiří Kotalík). Tak jako Smetana systematicky propracovával jednotlivé obrazy, jak se často vracel k již v určité fázi dokončeným (mnohdy i vystaveným) obrazům, aby je dopracovával, tak cílevědomě a snad i kontroverzně vlastně utvářel celé svoje malířské dílo.
<br /><br /> Účinkují: Vladimír Krátký, Táňa Hlostová a Vladimír Hauser
<br />Připravil: Petr Veselý
Spolupráce: Eva Neumannová
<br />Dramaturgie: Alena Blažejovská
<br />Režie a výběr hudby: Lukáš Kopecký
<br />Natočeno v brněnském studiu Českého rozhlasu (7. říjen 2018, Vltava, pořad Souzvuk)
<br /><br /></div><div><iframe allow="autoplay" frameborder="no" height="166" scrolling="no" src="https://w.soundcloud.com/player/?url=https%3A//api.soundcloud.com/tracks/1764863997&color=%23ff5500&auto_play=false&hide_related=false&show_comments=true&show_user=true&show_reposts=false&show_teaser=true" width="100%"></iframe><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><a href="https://soundcloud.com/skupina-42" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="Skupina 42">Skupina 42</a> · <a href="https://soundcloud.com/skupina-42/z-deniku-jan-smetana-cesky-malir-grafik-a-pedagog-clen-skupiny-42" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title=""Z deníků" Jan Smetana, český malíř, grafik a pedagog, člen skupiny 42">"Z deníků" Jan Smetana, český malíř, grafik a pedagog, člen skupiny 42</a></div><br /><b>Věci. Tyto věci - Skupina 42 v úryvcích z deníků, ve vzpomínkách, v poezii jejích členů a komentářích <br />(2019,</b> <b>Vltava, pořad Souzvuk, 57 min.)</b></div><div><br /></div><div><br /> Zakládající člen Skupiny 42, malíř Jan Smetana, si 2. dubna 1974 zapsal do deníku: „V posledních dnech jsem si opakoval výrok z Chalupeckého stati: Věci, tyto věci... Má to přesný význam, kterému asi mohou rozumět jen členové bývalé Skupiny. Jedno z tajemství dávného zážitku spočívá v určitém použití světla, které se snáší na věci, dělá je existující, probouzí je k tajemnému životu, ozřejmuje je, nebo naopak pokrývá tajemstvím.“ Obrat „Věci. Tyto věci“, který jsme převzali do titulu našeho pořadu, pochází ze stati Jindřicha Chalupeckého Svět, v němž žijeme, která vznikla v roce 1940:
<br /><br /><i>"Věci. Tyto věci. Ne umrtvené, standardizované, typizované výrobky abstrahující paměti, ale věci živé, nepochybné, jsoucí, jedinečné, nepochybné pro svou vzdorovitou ne-známost, pro svou neredukovatelnou reálnost..." <br /></i><br />Jindřich Chalupecký
<br /><br />Tyto staré záznamy nás přivádějí k podstatě uměleckého vnímání a tvorby členů Skupiny 42. Ta byla podle svědectví deníku malíře Františka Grosse založena přesně 27. listopadu 1942. Ten den se u Jana Smetany sešli Blatný, Gross, Chalupecký, Kolář, Kotalík, Kotík, Lhoták, Míčko a Smetana.
Hudeček nepřišel, zapisuje si Gross.<br /><br />A jak si fungování Skupiny 42 představoval básník Ivan Blatný? V dopise Jindřichu Chalupeckému napsal: <i>„Tedy ano: Skupinu se společným programem, podle kterého se nikdo nemusí snažit řídit, poněvadž se jím samozřejmě řídí, jestliže se už dal na cestu od literatury ke skutečnosti. Náš společný program by tedy mohl paradoxně znít: Každý na svou pěst.</i>“
<br /><br />Účinkují: Tereza Páclová, Martin Sláma, Vladimír Hauser, Vladimír Krátký, Michal Bumbálek
Připravil: Petr Veselý
<br />Dramaturgie: Alena Blažejovská
<br />Zvukový mistr: Michal Palát
<br />Režie: Radim Nejedlý
<br />Natočeno v roce 2019</div><div>
<br /><iframe allow="autoplay" frameborder="no" height="166" scrolling="no" src="https://w.soundcloud.com/player/?url=https%3A//api.soundcloud.com/tracks/1764862023&color=%23ff5500&auto_play=false&hide_related=false&show_comments=true&show_user=true&show_reposts=false&show_teaser=true" width="100%"></iframe><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><a href="https://soundcloud.com/skupina-42" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="Skupina 42">Skupina 42</a> · <a href="https://soundcloud.com/skupina-42/veci-tyto-veci-skupina-42-2019" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title=""Věci. Tyto věci." Skupina 42 (2019)">"Věci. Tyto věci." Skupina 42 (2019)</a></div></div></div>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-57286995356452686242024-03-02T12:30:00.003+01:002024-03-02T12:55:55.096+01:00"Chladný svět / The Cool World" Shirley Clarke, 1963 (kino Ponrepo, čtvrtek 25. 4. 2024, 20:30)<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjyoloKXu8O1xIMHT7ElUJj4vz_WDW5_BBfK0ioLs_h59yrxkIs0sFM6QQOGSjXg6tvh_iwT7ok4fjsNudPzY9BB0FEkgl9YqaI9LcgQNf1hUZiUdKWjKtG9ZVDmbIszSiHwm4kIK2r_9elJrSIIM7yXnzygE7lse1-zTT5y0uTZiLETXQbWn__ewt6nE/s809/the%20cool%20world%20shirley%20clarke_1963.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="809" data-original-width="639" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjyoloKXu8O1xIMHT7ElUJj4vz_WDW5_BBfK0ioLs_h59yrxkIs0sFM6QQOGSjXg6tvh_iwT7ok4fjsNudPzY9BB0FEkgl9YqaI9LcgQNf1hUZiUdKWjKtG9ZVDmbIszSiHwm4kIK2r_9elJrSIIM7yXnzygE7lse1-zTT5y0uTZiLETXQbWn__ewt6nE/w506-h640/the%20cool%20world%20shirley%20clarke_1963.jpg" width="506" /></a></div><br /><p></p><p><b>"Chladný svět / The Cool World" Shirley Clarke, 1963</b></p><p>Promítáme v Ponrepu<br />Čtvrtek 25. 4. 2024<br />20:30</p><p>Podtitulky<span style="white-space: pre;"> </span>české<br />English Friendly<span style="white-space: pre;"> </span>Yes!</p><p>Roku 1963 zaujala Shirley Clarke filmem o mládeži z přelidněné newyorské černošské čtvrti Harlemu Chladný svět, který je přepisem stejnojmenného románu Warrena Millera, známého z českého překladu jako Prezydent Krokadýlů. V šedesátých letech byla režisérka významnou představitelkou newyorské filmové avantgardy, soustředěné kolem tvůrců jako Maya Deren, Stan Brakhage a Jonas Mekas. Její tvorba, která měla větší ohlas mezi evropskými intelektuály než v Americe, byla výrazně ovlivněna postupy cinéma-vérité.<br /><br />Americká filmařka Shirley Clarková se v tomto filmu zaměřila na vykreslení života v černošském ghettu v Harlemu plném drog, násilností a lidské bídy. Děj se soustředí na patnáctiletého chlapce Dukeho, který se snaží opatřit si zbraň, aby vylepšil svou pozici v gangu Royal Pythons, do kterého patří. Ve společnosti plné rasových předsudků je to pro Duka jediná šance, jak se uplatnit a někým se stát. Film je adaptací stejnojmenné knihy spisovatele Warrena Millera z roku 1959. (text ČSFD)</p><p>Chladný svět / The Cool World<br />Rok výroby<span style="white-space: pre;"> </span>1963<br />Země<span style="white-space: pre;"> </span>USA<br />Minutáž<span style="white-space: pre;"> </span>100 min<br />Režie<span style="white-space: pre;"> </span>Shirley Clarke<br />Hrají<span style="white-space: pre;"> </span>Rony Clanton, Carl Lee, Yolanda Rodríguez</p><div><br /></div>
<iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/ZwXz9oDt7Ew?si=m0g8MtjKuNMDKRYF" title="YouTube video player" width="560"></iframe>
<div><br /></div><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiitbvGIlSmkhZaL6NYs0h93lCrVye4UbWRmDZpCuyyZhA_-wGBhHpAZZwXARLhmp8SGFd08F7Xw3IghJ3QzYRMLYdeeQg2nrIanha-MgfLP3NCi1uaDKQmt5nw6coYUWV3k3b0OmTT8CFJ2eHIGSnZBHCEwe_1itHeDXMZaLWhX5GZ7PrCpgTKyFo-Zko/s923/The_Cool_World_(1963_poster).jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="923" data-original-width="608" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiitbvGIlSmkhZaL6NYs0h93lCrVye4UbWRmDZpCuyyZhA_-wGBhHpAZZwXARLhmp8SGFd08F7Xw3IghJ3QzYRMLYdeeQg2nrIanha-MgfLP3NCi1uaDKQmt5nw6coYUWV3k3b0OmTT8CFJ2eHIGSnZBHCEwe_1itHeDXMZaLWhX5GZ7PrCpgTKyFo-Zko/w422-h640/The_Cool_World_(1963_poster).jpg" width="422" /></a></div><br /><div><br /></div>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-35773534685060831022024-02-25T08:27:00.000+01:002024-02-25T08:27:00.068+01:00"Cesta z popraviště" Marie Šedivá (1986) - Myšlení Fjodora Michajloviče Dostojevského<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizqZtogn3NoKgQe4Wd87-4sLykcM0K_d5omUShBgmLte5NzbESGqU62Haq1mQG6o1zWNunBgiRtsFadG3nbMzlcOuJxAxWFtk0ctWWfX3tJOY17e0r61zVEAMpp23veP9TojmMFsB-OmEN_kxO-icnON9FCzkZc52tFOGKaGAbiwB0hDsonb_xh9yOlYs/s922/Nikolay%20Karazin_ilustrace_dostojevskij_zapisky%20z%20mrtveho%20domu_1893.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="600" data-original-width="922" height="416" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizqZtogn3NoKgQe4Wd87-4sLykcM0K_d5omUShBgmLte5NzbESGqU62Haq1mQG6o1zWNunBgiRtsFadG3nbMzlcOuJxAxWFtk0ctWWfX3tJOY17e0r61zVEAMpp23veP9TojmMFsB-OmEN_kxO-icnON9FCzkZc52tFOGKaGAbiwB0hDsonb_xh9yOlYs/w640-h416/Nikolay%20Karazin_ilustrace_dostojevskij_zapisky%20z%20mrtveho%20domu_1893.jpg" width="640" /></a></div><br />Nikolaj Karazin (1842-1908), ilustrace pro "Zápisky z mrtvého domu" z r. 1893<p></p><p><br /></p><p>Dokumentární hra Marie Šedivé, která na podkladě autentických pramenů zprostředkovává cítění a myšlení Fjodora Michajloviče Dostojevského, jednoho z největších literárních tvůrců minulého století, a zároveň evokuje nelidskost a reakčnost carského samoděržaví. V hlavních rolích František Husák a Rudolf Hrušínský.</p><p>Hra hojně cituje z Dostojevského korespondence, vzpomínek přátel i dobových pramenů. Osou jejího vyprávění je setkání spisovatele s mužem, který řídil vyšetřování Petraševského skupiny a zasloužil se o Dostojevského odsouzení. Čerstvý autor Zápisků z mrtvého domu se nepřichází mstít, ale – podoben své budoucí románové postavě, knížeti Myškinovi – je připraven odpustit i těm, kteří se na něm provinili.</p><p>Účinkují: František Husák, Rudolf Hrušínský st., Otakar Brousek st., Vlastimil Fišer, Vladimír Kratina, Jan Přeučil, Václav Kaňkovský, Pavel Soukup, Karel Houska, Václav Knop, Pavel Havránek, Milan Charvát, Mirko Musil, Petr Skarke a Radan Rusev</p><p>Dramaturgie: Jan Kolář<br />Hudba: Michal Pavlíček, Michael Kocáb, Alan Vitouš<br />Režie: Dobroslav Zborník<br />Natočeno: v roce 1986</p><div><br /></div>
<iframe width="100%" height="166" scrolling="no" frameborder="no" allow="autoplay" src="https://w.soundcloud.com/player/?url=https%3A//api.soundcloud.com/tracks/1757317755&color=%23ff5500&auto_play=false&hide_related=false&show_comments=true&show_user=true&show_reposts=false&show_teaser=true"></iframe><div style="font-size: 10px; color: #cccccc;line-break: anywhere;word-break: normal;overflow: hidden;white-space: nowrap;text-overflow: ellipsis; font-family: Interstate,Lucida Grande,Lucida Sans Unicode,Lucida Sans,Garuda,Verdana,Tahoma,sans-serif;font-weight: 100;"><a href="https://soundcloud.com/f-m-dostojevskij" title="Fjodor Michajlovič Dostojevskij" target="_blank" style="color: #cccccc; text-decoration: none;">Fjodor Michajlovič Dostojevskij</a> · <a href="https://soundcloud.com/f-m-dostojevskij/cesta-z-popraviste-marie-sediva-1986" title=""Cesta z popraviště" Marie Šedivá (1986)" target="_blank" style="color: #cccccc; text-decoration: none;">"Cesta z popraviště" Marie Šedivá (1986)</a></div>
Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-59265801700794226772024-02-24T18:40:00.007+01:002024-03-03T09:46:35.932+01:00Lukáš Prokop "Al-Jazair" (Officina Praga, 2020) - Mluvené slovo (povídka)<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhirrHULLxOHdO5N5cZTbxNhgeur-3d-RFX5vMGBeNWst9lDT92T4LA3lN7hZ6Y7LV01A-VHRBeFP39OOxxFUfB16dHxQwndQDPmMQLTJ5F_BWMOCdg44r_HTZtP1BLjnAi3B0qDtSqR33nSr11JDbebrRr3SGfSU7ybSIcRh6Jc_PSwzcGHSN2pxE76-g/s944/al_jazair_lukas-prokop.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="944" data-original-width="589" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhirrHULLxOHdO5N5cZTbxNhgeur-3d-RFX5vMGBeNWst9lDT92T4LA3lN7hZ6Y7LV01A-VHRBeFP39OOxxFUfB16dHxQwndQDPmMQLTJ5F_BWMOCdg44r_HTZtP1BLjnAi3B0qDtSqR33nSr11JDbebrRr3SGfSU7ybSIcRh6Jc_PSwzcGHSN2pxE76-g/w400-h640/al_jazair_lukas-prokop.png" width="400" /></a></div><br /><p></p><p>Radostná, dobrodružná literární road movie, ve které se dvojice přátel z pražského holubářského spolku vydává do severní Afriky hledat bájného letáka – tzv. Voráčkova holuba.<br />Knižně vyšlo @Officina Praga, 2020 <a href="https://officinapraga.cz/1-Lukas-Prokop-Al-Jazair" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">(více zde)</span></b></a></p><p>Připravil: Petr Šmíd<br />Režie: Vít Vencl<br />Účinkují: Pavel Batěk, Hanuš Bor a Matěj Převrátil<br />Premiéra: 31. 8. 2022, Vltava<br /><br /></p><div><br /></div>
<iframe allow="autoplay" frameborder="no" height="166" scrolling="no" src="https://w.soundcloud.com/player/?url=https%3A//api.soundcloud.com/tracks/1756942317&color=%23ff5500&auto_play=false&hide_related=false&show_comments=true&show_user=true&show_reposts=false&show_teaser=true" width="100%"></iframe><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><a href="https://soundcloud.com/al-jazair-384310420" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="Al-jazair">Al-jazair</a> · <a href="https://soundcloud.com/al-jazair-384310420/lukas-prokop_al-jazair-pavel-batek_31-8-2022" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="Lukáš Prokop "Al-Jazair" (Officina Praga, 2020) - Mluvené slovo (povídka)">Lukáš Prokop "Al-Jazair" (Officina Praga, 2020) - Mluvené slovo (povídka)</a></div><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><br /></div><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvWEB0xKybGDwKwXrvnmrhqP8KH3xddLPx3WOlCtpbPmVUfSETALR6_Qej7Qxl8kkTrbQZX9vGc87YJvaKhOv2U7cCzPduz0dlbmcfwpVBGsj0iMezuwjujA8OjYfXvIS66YlajRiw_D2L95Q5GZxbmiZtDhkLJ2jWUMIyXoIDVMc7VzR-aoa0V6NgQn0/s584/yellow_stick3.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="583" data-original-width="584" height="399" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvWEB0xKybGDwKwXrvnmrhqP8KH3xddLPx3WOlCtpbPmVUfSETALR6_Qej7Qxl8kkTrbQZX9vGc87YJvaKhOv2U7cCzPduz0dlbmcfwpVBGsj0iMezuwjujA8OjYfXvIS66YlajRiw_D2L95Q5GZxbmiZtDhkLJ2jWUMIyXoIDVMc7VzR-aoa0V6NgQn0/w400-h399/yellow_stick3.jpg" width="400" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjJlpoeCDNLM6xTvKicvX1_kin-X0gjVXVsHiCwhOMV_MC-TRaE_J-Rr3dqhkmF-ITLsQ7eQOuG_zpm6EwZ51AAnqwq0h6wVu18TPYoKZhD2a67zO_TZtHeSLHJWxBBdGIKF_tbg-ICfy22BCfeyldIPeAmaI4Dx9P0U4WHv8vnVWBWQf5UOMMKRRd33U/s1500/algeria_main.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="952" data-original-width="1500" height="406" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjJlpoeCDNLM6xTvKicvX1_kin-X0gjVXVsHiCwhOMV_MC-TRaE_J-Rr3dqhkmF-ITLsQ7eQOuG_zpm6EwZ51AAnqwq0h6wVu18TPYoKZhD2a67zO_TZtHeSLHJWxBBdGIKF_tbg-ICfy22BCfeyldIPeAmaI4Dx9P0U4WHv8vnVWBWQf5UOMMKRRd33U/w640-h406/algeria_main.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><br /><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><br /></div><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><br /></div>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-84181611516187350932023-12-30T19:26:00.000+01:002024-02-25T10:20:42.730+01:00Zemřel novinář a dokumentarista John Pilger<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbxz5sD8bRMVkgTj53Jh7PRTSPdl3leaDAajEWCjf2Q28-2EjiC32xk30gnmzaA3zEphUgE2ljKgc5uR1hUrhmAf4jfgePCbtExsQjIfs8fbEot6vFulXSWYuTGGkpVSztg4RlrFqkZq7jjQhyFrJNnQlTWyd5iSEAr-_-lwNLfIkNc4aumrUmXsT_-x8/s818/john%20pilger_rip.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="818" data-original-width="653" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbxz5sD8bRMVkgTj53Jh7PRTSPdl3leaDAajEWCjf2Q28-2EjiC32xk30gnmzaA3zEphUgE2ljKgc5uR1hUrhmAf4jfgePCbtExsQjIfs8fbEot6vFulXSWYuTGGkpVSztg4RlrFqkZq7jjQhyFrJNnQlTWyd5iSEAr-_-lwNLfIkNc4aumrUmXsT_-x8/w510-h640/john%20pilger_rip.jpg" width="510" /></a></div><br /><p></p><p><b>John Pilger </b><br />(9.10.1939 - 30.12.2023) <br />byl australský novinář, spisovatel a dokumentarista, žijící a pracující v Londýně.</p><p>Narodil se v australském Sydney, dokončil Sydney Boys High School na které se již začínal zajímat o novinářskou práci – založil tamní studentský magazín. V roce 1958 dostal práci v Daily Telegraph a na začátku 60. let přijat práci v britském The Daily Mirror a od té doby žije v Londýně.</p><p>Stal se zahraničním respondentem, válečným zpravodajem (vytvářel zprávy z války ve Vietnamu), částečně jej též zajímala sociální témata, zahraniční politika. Zprávy přinášel z mnoha zemí světa, zejména Asie a Afriky (Vietnam, Kambodža, Egypt, Indie, Bangladéš, Biafra, Východní Timor, Irák, Barma, Nikaragua, Palestina) později se věnoval např. problémům zemí Jižní Ameriky nebo otázkám dětské práce v Indonésii. V průběhu let svou práci vydal i v knižní podobě či jako dokumentární filmy určené pro televizi. (<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/John_Pilger" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">wikipedie</span></b></a>)</p><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;"><br /></div>
<div style="text-align: center;"><iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/zS1gdn6vAWc?si=dl3w73sZLDLI-4Tg" title="YouTube video player" width="560"></iframe></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/qu-Kl0osbGg?si=1NqU9bD9ohU1u4N8" title="YouTube video player" width="560"></iframe></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/5mDuxFnn2RY?si=OkVdudeFtde-D584" title="YouTube video player" width="560"></iframe></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/krcNTkAgRrA?si=HQ_iKABelbt84-sX" title="YouTube video player" width="560"></iframe></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/u9pEotvlW-s?si=VqFN1W--B5uRDSN9" title="YouTube video player" width="560"></iframe></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/P3kfb6SzTYE?si=jf2cQgAVpeHXhz_H" title="YouTube video player" width="560"></iframe></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;"><br /></div>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-28366706879739655962023-10-19T16:35:00.004+02:002023-11-09T17:01:25.678+01:0020. výročí Aliji Izetbegoviće (19.10.2023)<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgD6Gr7YfXD-ayfnbYAII1TpUJT5HQQv-qVnfHMrel3aU8LSFKUeDo2EYgsTdWyv5qT-4Mqv9zKxHEnM1pwoe-Swc3L_ACWg3Ui37ma1OCHSqPUNdLwcgJvu7oBZLw5z32sVsCgES1MbksAYGsv3lODA_V4qoiABiPVvwMkWrRus2d-nNJ5JC_0D0lY2Lc/s865/aa_Izetbegovic_islam-mezi-vychodem-a-zapadem.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="864" data-original-width="865" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgD6Gr7YfXD-ayfnbYAII1TpUJT5HQQv-qVnfHMrel3aU8LSFKUeDo2EYgsTdWyv5qT-4Mqv9zKxHEnM1pwoe-Swc3L_ACWg3Ui37ma1OCHSqPUNdLwcgJvu7oBZLw5z32sVsCgES1MbksAYGsv3lODA_V4qoiABiPVvwMkWrRus2d-nNJ5JC_0D0lY2Lc/w640-h640/aa_Izetbegovic_islam-mezi-vychodem-a-zapadem.jpg" width="640" /></a></div><br /><p></p><p>Letos uplyne 20. let od úmrtí <b>Aliji Izetbegoviće</b> (8.8.1925 - 19.10.2003), prvního prezidenta samostatné Bosny a Hercegoviny, zakladatel Strany demokratické akce, ale také muslimského intelektuála z poslední generace muslimů kriticky hodnotící Západ a jeho vliv na muslimský svět. Nebýt dvou Izetbegovićových knih, "Islámská deklarace" (1970) a "Islám mezi Východem a Západem" (1980), stal by se z něj pravděpodobně právník, jehož myšlenky by se nedostaly dál než za hranice Sarajeva. Osud Aliju Izetbegoviće ale nasměroval mimo obor, který vystudoval a jeho životním tématem bylo náboženství a politika v sekularizovaném světě. V obou zmíněných knihách teoretizuje na toto téma a za tu první (Islámská deklarace, 1970) byl v procesu z r. 1983 odsouzen na 14 let vězení.</p><p>Cílem tohoto textu je sumarizovat Izetbegovićovy myšlenky z knihy druhé - Islám mezi Východem a Západem (1980, česky 1997), nepůjde ale o recenzi, ta byla již uvedena <a href="https://meccaaudio.blogspot.com/2014/03/alija-izetbegovic-islam-mezi-vychodem.html" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">zde</span></b></a>, text je koncipován jako snaha definovat hlavní body Izetbegovićova "islámského myšlení" a jak se vymezuje vůči Západu (materialismu/ateismu). Polemika muslimů s nemuslimským světem má tradici od přelomu 19. a 20. století, kterou začal Egypťan <a href="https://meccaaudio.blogspot.com/2014/10/rozhovor-s-janem-kondrysem-na-tema.html" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">Muhammad Abduh (1849 – 1905) a Peršan al-Afghání (1839-1897)</span></b></a>, následovali intelektuálové <a href="https://meccaaudio.blogspot.com/2012/06/rekonstrukce-nabozenskeho-mysleni-v.html" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">Muhammad Iqbál</span></b></a> (1877-1938), Egypťan Abdul Rahmán Badawí (1917-2002) nebo Maročané <a href="https://meccaaudio.blogspot.com/2022/05/islamsky-personalismus-mohamed-aziz.html" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">Mohamed Azíz Lahbábí</span></b></a> (1922-1993) a <a href="https://meccaaudio.blogspot.com/2011/06/marocky-filosof-mohammed-abed-al-jabri.html" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">Muhammad Ábid al-Džábirí</span></b></a> (1935 – 2010). Izetbegović se ale odlišuje tím, že nepoměřuje výhradně filosofii s náboženstvím, jak tomu je u výše jmenovaných, ale jeho texty jsou interdisciplinární (filosofie, sociologie, politická teorie, umění a náboženství), rovněž je pro ale něj charakteristická nezatíženost akademismem. Kniha "Islám mezi Východem a Západem" je pestrá paleta témat sbíhající se v jednom bodě - islámu, který Izetbegović nechápe jako "náboženství" v tradičním významu, ale jako ontologickou nutnost člověka napříč časem a prostoru; univerzalismus bez přívlastků konsolidující lidské společenství v praxi.</p><p>Hlavní body Izetbegovićova islámského myšlení:</p><p><i>1) Jak chápe Izetbegović náboženství?</i><br />Náboženství je sice pro Izetbegoviće ústřední téma, nicméně hned v úvodu své knihy vyjasňuje rozdílné chápání náboženství v islámu a v západním myšlení. Světonázory dělí do tří skupin: náboženský, materialistický a islámský, které <i>"odrážení tři elementární možnosti: svědomí, přírodu a člověka a projevují se jako křesťanství, materialismus a islám"</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(1a)</span></b>. Zde nastává důležitý moment, od kterého se odvíjí celé téma knihy - islám není ve stejně skupině jako křesťanství. Izetbegović vysvětluje materialismus a křesťanství následovně: <i>"První si bere za svůj výchozí bod existenci ducha, druhý existenci hmoty a třetí současnou existenci ducha i hmoty, jejíž nejvyšší formou je člověk sám. [...] Všechna lidská selhání tedy plynou z náboženského popření lidských biologických potřeb nebo z materialistického popírání lidských duchovních potřeb. V této knize má slovo náboženství ten význam, v jakém se chápe v Evropě - to jest víra, jakožto esoterický zážitek, jenž nepřekračuje osobní vztah k Bohu, a jako takový se projevuje jen v dogmatech a rituálech. Islám pak nelze klasifikovat jako náboženství. Islám je více než náboženství, neboť zahrnuje celý život."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(1b)</span></b> Izetbegović konkrétně ještě dodává: <i>"Islám se ve své psané podobě (Koránu) může zdát neuspořádaný, ale v Muhamadově životě prokázal, že je přirozeným spojením lásky a síly, vznešeného a reálného, božského a lidského."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(2)</span></b></p><p><i>2) Dualita člověk a svět, nikoli dualismus</i><br />Dalším důležitým prvkem Izetbegovićova výkladu je pojem dualita. Jelikož je ale obhajován islám, tedy monoteistický myšlenkový systém, je třeba vyjasnit hranice a významy, s jakými Izetbegović pracuje. <i>"Člověk ze své zkušenosti poznává svět dualisticky, podstatou jakéhokoliv lidského myšlení je však monismus. [...] Otázka tudíž nestojí, zda žijeme dva životy, nýbrž pouze zda takto žijeme a chápeme to. V tom spočívá význam islámu."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(3)</span></b> Pro pochopení je třeba rozlišovat mezi dualitou a dualismem. Izetbegović hovoří o dualitě, tedy deskriptivnímu (neutrálnímu) popisu světa s jeho významy. Jelikož ale člověk tíhne k monismu, tedy myšlení, kde vše vyvěrá z jednoho principu, nehájí proto dualismus, kde vše je naopak podmíněno rovnováhou oproštěnou od morálního soudu (zlo vs. dobro, Bůh vs. Satan). K monismu je nutno dodat, že Izetbegović jej používá abstraktně a myslí jím Boží jednotu (ar. tawhíd) nebo též aristotelského Prvního nehybného hybatele, kde vše pochází od Boha, protože On vše stvořil, nikoliv však, že stvoření obsahuje svého Stvořitele, jak monismus může implikovat (viz emanace). Izetbegović tedy popisuje dualitu světa deskriptivně, ale hodnotí jí islámským prizmatem - normativně. Čtenáři se sice předkládá obraz podvojných (duálních) hodnot, jež tvoří svět, Izetbegović ale udržuje pouto jak k dílčímu, tak obecnému a vše uvádí do souvislostí. Ve výkladu fenoménů a institucí Izetbegović ukazuje hlubší významy a jak islámské myšlení klade důraz propojenost detailu s celkem, např. rozlišuje pojmy "společnost" a "společenství": <i>"Je třeba rozlišovat mezi společností, jež je vnější skupinou jednotlivců sdružených na základě zájmů a společenstvím, jež je vnitřní skupinou lidí přivedených dohromady na základě pocitu sounáležitosti."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(4)</span></b></p><p><i>3) Utopie, ideál vs. realita</i><br /><i>"Drama je událost odehrávající se uvnitř lidské duše, zatímco utopie je událost odehrávající se v lidské společnosti. Drama je nejvyšší možná forma existence v našem vesmíru. Utopie je sen či vize ráje na zemi. V utopii není drama, a naopak v dramatu neexistuje utopie - to jest antagonismus mezi člověkem a světem mezi jednotlivcem a společností."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(5)</span></b> V ukázce je opět použita dualita člověka a jeho existence. Utopie odlišuje člověka od zvířete, protože si ji nese s sebou celým svým životem. Islám je pro Izetbegoviće syntéza obého a <i>"rozdíl mezi člověkem a zvířetem je ve stavu, nikoli v kvalitě."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(6)</span></b> Islám se reality světa nevzdává, nepopírá ji, ale přistupuje je k ní jako k výzvě, kterou člověk musí překonat. <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(7)</span></b></p><p>Utopie podle Izetbegoviće představuje určitý imperativ, ke kterému člověk vzhlíží, ale Korán mu připomíná její nedosažitelnost danou limity v lidských schopnostech. Tuto "Sisyfovskou" marnost lidského údělu Izetbegoviće označuje za důkaz lidské svobody, odehrávající se v jeho dramatu: <i>"Výchova by měla napomoci ve výběru vládců a bojovníků... S takovým systémem výchovy bude každá generace lepší než předcházející. [...] Mechanismus utopie je nelidský, ale dokonalý. Je-li svoboda podstatou dramatu, jsou řád a uniformita dvěma základními věcmi utopie."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(8)</span></b> [...] <i>Drama se zabývá člověkem, utopie světem"</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(9)</span></b></p><p><i>4) Morálka</i><br /><i>"Pro věřící je všechno dobro i zlo v člověku. [...] Tvrdit, že zlo je venku, že člověk je zlý proto, že podmínky, ve kterých žije, jsou špatné nebo prohlašovat, že člověk je výslednicí okolností, je z náboženského hlediska ta nejbezbožnější a nejnehumánnější idea, jaká se kdy objevila v lidské duši. Takový názor degraduje člověka na věc, na bezmocného vykonavatele vnějších, mechanických sil."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(10)</span></b> V popisu morálky a jejího vztahu k člověku, je islámem dán důraz na individualitu, protože morálka, dle Izetbegoviće, je nejprve v rovině subjektu. Společnost je tedy morální úměrně jak je morální jedinec. Islám ale nelze mylně vykládat, že by byl individualistický. Naopak, muslimská společnost je postavena na reciprocitě, kterou výstižně formuloval Maročan Mohamed Azíz Lahbábí ve svém "islámském personalismus" a významu šahády (vyznání víry), která je dle něj <i>"bipolárním dosvědčením prohlašujícím existenci Boží a dosvědčuje zároveň osobnostní existenci svědka; je to věčné střídání transcendence a imanence, absolutna a konečnosti, duchovního a institučního, metafyziky a psychiky. Osobnost se sama postihuje na počátku a na konci šahády. Zde je její ontologická hodnota. Věřící dosvědčuje před tváří světa lidí."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(</span></b><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">11)</span></b></p><p><i>5) Odfetišizovat islám</i><br />Ačkoli se Izetbegovićův popis islámu vyhýbá vykreslit náboženství jako soubor pravidel, zákazů a úkonů, nelze jej a priori označit za náboženskou praxi. Záměrem je spíše vytvořit z islámu prizma, jak nahlížet na svět, odfetišizovat jej a nečinit z něj výhradně cíl (fetiš), kterým by věřící ztratil dynamický myšlenkový systém formující život; Izetbegović se tedy pokouší definovat islámské myšlení. V případě Izetbegovićova výkladu pro věřícího ale vše naopak začíná a po přečtení začne objevovat zcela nové dimenze světa a nahlížení na něj i na sebe samého - Izetbegovićovu knihu lze chápat jako iniciační čtení. Islám u Izetbegoviće není kulturní danost, kterou muslim akceptuje a nepromýšlí v hlubších souvislostech, naopak jej nutí života se účastnit a aplikovat jeho morální kritéria. S chápáním islámu souvisí Izetbegovićův výklad osudu a podřízení se Bohu, kde se shoduje s egyptským učencem Muhammadem Abduhem, který říká o osudu toto: <i>„Víra v osud, je-li zbavena představy donucení, dává vznik statečnosti, odvaze, vytrvalosti, snášení obtíží a nesnází, šlechetnosti a sebeobětování za pravdu.“</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(</span></b><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">12)</span></b> Zde tedy reakce na obvinění muslimů Západem z "fatalismu" jako údajnému zdroji apatie a laxnosti muslimské společnosti.</p><p><i>6) Evropský racionalismus - umění a věda, náboženství a politika</i><br />Kritika v knize je z větší části zaměřena na evropský materialismu, jakožto hlavní rys Západu a Izetbegović demonstruje jeho vliv na evropském umění a vědu. Umění je snaha člověka překročit profánní svět a úměrně se jeho role zvyšovala, jak se společnost sekularizovala. Pro Izetbegoviće to je <i>"existence jiného světa (jiného řádu) kromě přirozeného a je základní premisou každého náboženství a umění. Kdyby existoval jen jediný svět, umění by nebylo možné. Ve skutečnosti je každé umělecké dílo otiskem světa, do něhož nepatříme a z něhož jsme nevzešli. [...] Umění je nostalgií či vzpomínkou."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(</span></b><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">13a)</span></b> Podobný význam má pro Izetbegoviće věda v evropském pojetí, protože byl-li <i>"člověk skutečně ´vyroben podle Darwina´ a jestliže to není jenom berlička, rámec pro jeho "ducha" a jeho "já", pak zde nemá umění co dělat a básnící nás klamou..."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(</span></b><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">13b)</span></b> Darwin a Michelangelo reprezentují dvě odlišné koncepce člověka, dvě opačné pravdy o jeho původu. Základní Izetbegovićova teze zní: hmota = entropie, živý organismu = antientropie.</p><p>V souvislosti s uměním a evropským racionalismem nachází Izetbegović styčné body s argentinským esejistou Ernestem Sabatem (1911 - 2011), který se ideově rozešel s marxismem s podobných důvodů, jaké uvádí Izetbegović. Ernesto Sabato se nehlásí přiznaně k náboženství, ale odvrhuje materialismus a racionalismus. Vývoj západní společnosti 20. století hodnotí skrze literaturu a zrodu nového <i>"žánru [nový román], jehož posláním bude zkoumat lidský úděl ve světě, v němž je Bůh nepřítomný, neexistuje nebo je zpochybňován. [...] ke zrodu bylo zapotřebí součinnosti tří velkých událostí, které se nikdy dříve nikde ve světě nesešly: křesťanství, vědy a kapitalismu s jeho průmyslovou revolucí."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(</span></b><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">14)</span></b> Přes rozdílnost jejich osobností , lze obě knihy číst jako komentář k evropské kultuře a myšlení 20. století.</p><p><i>7) Proč není Izetbegović postmodernistou?</i><br />Ačkoli se Izetbegović svou kritikou marxismu, materialismu, kapitalismu, konzumní společnosti a hlavně ateismu vyjadřuje k modernímu světu, není postmodernistou (Daniel Bell, Wolfgang Welsch, J. Lyotard, G. Lipovetsky, Ch. Lasch), protože jeho pozice vychází z náboženství. Islám je vůči všem postmodernistickým ismům 20. století neutrální, protože obsahuje (stejně tak celá abrahámovská tradice) od každého něco. Jelikož je ale v islámu hlavním tématem vyvarování se extrémům, není a nemůže v něm být obsazen jeden z těchto ismů celý, protože by jím byl kontaminován a narušila by se tak jeho rovnováha. Pro čtenáře je tedy Izetbegovićova kniha teorii a praxí islámského myšlení zároveň.</p><p>Nutno podotknout, že Izetbegović publikuje své knihy v čase, kdy západní svět směřoval k zásadnímu milníku (rok 1989), který znamenal realizaci Fukuyamova snu o vítězství liberalismu a konec bipolarity Západ vs. Východ. Izetbegovicova panislámská myšlenka nemohla být uskutečněna, protože 90. léta byla ve znamení globalizace a snah spojit svět pod ideu liberální demokracie s volným trhem.</p><p><i>8) Kritika marxismus, ateismu a materialismu</i><br />Jeden z ideových rozdílů mezi islámem a marxismem je patrný v Marxově tezi, že člověk je produktem svého prostředí, což je v rozporu s bodem 3., kde Izetbegović naopak tvrdí, že člověk je niterně puzen měnit svůj úděl, pouze rozlišuje rovinu individuální (drama) a společenské (utopie). Základní rozpor ale spočívá pochopitelně v ateismu a zavrhnutí metafyziky historickým materialismem. Imperativ třídní spravedlnosti je rovněž neislámský, protože islám nenahlíží na společnost třídně, člověk není "vyvolený" proto, že se zrovna narodil v rodině proletáře. Dalším problematickým rysem marxismu je hegelovská dialektika, která by mohla být určitým předchůdcem dnešního relativismu. Islám je myšlenkový systém postavený na dogmatech, tudíž neumožňuje dialektický výklad. Šariatské právo má instituci "idžtihádu", který umožňuje nalézt odpovědi na obtížně definovatelné problémy a jejich řešení v moderní době, zcela určitě se nejedná o dialektickou metodu. Jestliže by islám přistupoval dialekticky v teologických a právních otázkách, nemusel by za 1400 let své existence být čím je dnes; tento aspekt ale vidí materialisté jako neřest, nicméně muslimové jako ctnost.</p><p>Dalším Izetbegovićovým bodem, kde se dotýká marxismu je návrh zrušit rodinu (viz Komunistický manifest, 1848), protože <i>"na čem je založena nynější, buržoazní rodina? Na kapitálu, na soukromém zisku."</i> Izetbegović ale také poukazuje na rozdílnou funkci rodiny v marxismu a náboženství: <i>"Rodina není základní buňkou společnosti, jak tvrdí ústava SSSR z r. 1974"</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(</span></b><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">15a)</span></b>. Náboženský přístup naopak akcentuje prvky jako je "láska a cit", nicméně <i>"ve společnosti je to zájem či rozum nebo obojí zároveň."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(</span></b><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">15b)</span></b> Izetbegović naznačuje, že pohled na rodinu prizmatem islámského myšlení nevytváří dichotomii mezi subjektem a objektem, jak tomu bylo (je) v marxismu, viz Engels a teze: <i>"určujícím faktorem dějin je produkce a reprodukce. Péče o děti a jejich vzdělání se stává veřejnou záležitostí."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(</span></b><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">16)</span></b> Marxismus v praxi realizováním sociálního inženýrství v komunistických zemích negativně ovlivnil rozvoj a psychiku dítěte, viz např. dětské jesle v Československu před rokem 1989, dokument <a href="http://meccaaudio.blogspot.com/2022/08/deti-bez-lasky-1963.html?m=1" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">"Děti bez lásky", 1963)</span></b></a>. </p><p>Marxismus se vyvíjel a přizpůsoboval společenským změnám, kniha feministické autorky Sophie Lewis "Zrušte rodinu" <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(</span></b><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">17)</span></b> ale ukazuje, že o marxismu nelze hovořit v minulém čase. Rovněž ale nelze a priori dávat rovnítko mezi marxismus a feminismus, nicméně ideově má určitou souvislost se zakladateli Frankfurtské školy a jejich Kritickou teorií. V Izetbegovićově kritice je ale patrná animozita vůči komunistům v Jugoslávii, kteří jej odsoudili (r. 1983) na 14 let vězení. </p><p>Kritiku zrušení rodiny uzavírá slovy: <i>"Civilizace z ženy udělal předmět obdivu nebo potřeby, zbavila však ženu její osobnosti, toho jediného, co zasluhuje úctu a ocenění. [...] Civilizace ponížila zejména mateřství. Dala přednost povolání před povoláním matky. Byla to civilizace, která prohlásila mateřství za otroctví a slíbila, že ženu od něj osvobodí. [...] Starobince jdou v ruku v ruce s dětskými domovy, připomínají umělé zrození a umělou smrt. Obojí se vyznačuje přítomností pohodlí a nepřítomností lásky a vřelosti. Rodina s matkou náleží do náboženské koncepce věcí, tak jako jesle spolu se svými zaměstnanci patří do utopie." </i><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(</span></b><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">18)</span></b></p><p><i>9) Islámská povaha práva</i><br />Izetbegović nahlíží na právo dvěma prizmaty: 1) dle jeho legitimity nebo zdroje a 2) jaký má smysl a co je jeho cílem. V sekularizované společnosti může být <i>"lidský zájem povýšený na zákon, [ale] žádný zákon nemůže být založen na zájmu. [...] Práva jsou nezcizitelná, jedině pokud jsou původní a nejsou určena vůlí krále nebo parlamentu - to jest, jsou-li dána Bohem a byla-li stanovena již při stvoření. Práva jako taková překračují čas, okolnosti a dějiny [...] Zde leží spojnice mezi přirozenými právy a náboženstvím i dělítko mezi přirozenými právy a materialismem."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(</span></b><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">19)</span></b> Izetbegović tím naráží na opačnou povahu práva v islámu, které vychází z morálky, nikoli zájmu nebo funkčnosti. Zájem může být definován dobově nebo ideově, je tedy dialektický a nepromítá se v něm nadčasový rozměr, jak je tomu v islámském právu. Mnohem zajímavější je ale Izetbegovićův komentář ke smyslu práva (trestu) v islámu a sekulární společnosti, kde poukazuje na několik rovin mezi subjektem a objektem, prospěšností a morálkou, svědomím a transcendentním významem práva. Před utilitární funkcí práva upřednostňuje islámské právo <i>"pouze ty, jež kromě strachu před trestem zavazují také svědomí občana."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(</span></b><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">20)</span></b> Zároveň se Izetbegović opět vrací k dualismu člověk/společnost a vyzdvihuje islámský rozměr, jež je postaven na této reciprocitě: <i>"Zákon je objektivní, je zapojený do politiky i společnosti, hledí zcela vstříc tomuto světu. Zároveň však obsahuje normy a etické zásady a snaží se do tohoto světa přivést [islámský] princip spravedlnosti - to jest morální zásadu, jež znamená cosi, co není "z tohoto světa" Jako takový je zákon "bipolární jednotou" - jako člověk v islámu."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(</span></b><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">21)</span></b> Pro Evropana může být zajímavý, ale i problematický postřeh spojitost mezi právem a náboženstvím, který <i>"v islámu nachází určitý druh jednoty. Téměř každý velký náboženský myslitel islámu psal právnické knihy. Pro Evropany je obtížné od sebe v těchto pracích odlišit právo a teologii. Islám toto rozdělení neuznává. Právo je v určitém smyslu přirozeným produktem islámu."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(</span></b><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">22)</span></b> <i>"V evropských dějinách", podotýká Izetbegović, " se začíná právo objevovat až s přemožením církve a až se v Evropě objevují socialistické teorie a socialismus."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(</span></b><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">23)</span></b> </p><p>Snažení člověka dobrat se pravdy a spravedlnosti je dle Izetbegoviće do určité míry potvrzením přirozené spirituality člověka. V právu se lidské snažení <i>"netýká objektivních fakt, nýbrž vnitřního problému. Není to otázka toho, co se skutečně stalo, ale co se událo ve vrahově srdci."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(</span></b><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">24)</span></b> V islámském právu se, mimo jiné, skutková podstata trestného činu poměřuje koránským pravidlem: <i>"A není pro vás hříchem to, co učiníte omylem, nýbrž jen to, co srdce vaše zamýšlela"</i> (Korán, 33:4) Islámské právo tedy primárně neusiluje o technickou nápravu společenské "chyby" a funkčně a prakticky vyřešit problém, cílem je subjekt, který si musí uvědomit svou chybu a usilovat o nápravu. Jakmile není nastaven tento proces v jedinci, nemůže být napravena ani společnost a její morálka je úměrná tomuto vztahu subjektu s objektem: <i>"Účelem trestu není prevence, ochrana, náprava, náhrada, ba ani převýchova zločince, účel trestu nemá nic společného s tímto světem, jeho cílem je obnovit mravní rovnováhu, jež byla porušena v důsledku spáchaného zločinu. [...] Trest směřuje k mravnímu účinku, zatímco ochranná opatření směřují ke společenskému zájmu."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(</span></b><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">25)</span></b> Absence chápání svého činu v pachatelově svědomí "řeší" společenský problém jen dočasně. Izetbegović dodává, že pouze nadosobní význam trestného činu a způsob, jak jej odčinit, umožňuje skutečnou změnu člověka jím samým: <i>"Odpovědnost je jedním z aspektů lidské důstojnosti, má svůj morální význam - význam z jiného světa. Odpovědnost člověka na této zemi vůči jinému člověku existuje jen proto, že existuje ve svém absolutním smyslu ve věčnosti, vůči Bohu. Všechna zákonodárství jsou mdlým pokusem o napodobení Božího soudu na zemi."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(</span></b><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">26)</span></b></p><p><br /></p><p><i>Závěr</i></p><p>Devět bodů tématicky vykresluje Izetbegovićův přístup k islámu a jak jej uvádí do praxe. Islámské myšlení nezavrhuje západní koncept, ale spíše upozorňuje na jeho extrémismus v podobě materialismu a vyhraněného sekularismu. V některých případech v něm Izetbegović dokonce odkrývá náboženský základ. Polarizace světa na Západ a Východ se v Izetbegovićově knize skutečně děje, je to ale pouze výchozí bod pro nastolení dialogu, jeho cílem je Západu připomenou na co už dávno zapomněl. </p><p>Jestliže se kvalita společnosti vyznačuje schopností <i>"převzít a pochopit dědictví společnosti zanikající"</i> (Ernesto Sabato), Izetbegovićova recepce islámského myšlení představuje, čím muslimská společnost byla a čím by znovu mohla být. Muslimský svět si ale musí pamatovat, že <i>"Bůh nezmění to, co je v lidu nějakém, pokud se tento sám nezmění"</i> (Korán, 13:11). Izetbegović apeluje na muslimy připomenutím, že <i>"islám se nikdy nesnažil pěstovat vlastnosti, jež nejsou zakořeněny v lidské přirozenosti. Nepokoušel se dělat z nás anděly, protože to je nemožné. Tíhne k tomu, aby z nás udělal to, co jsme: člověka."</i> <b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">(</span></b><b><span style="color: #990000; font-size: x-small;">27)</span></b> </p><p><br /></p><p><br /></p><p>poznámky/odkazy:</p><p>(1a) "Islám mezi Východem a Západem", s. 5<br />(1b) "Islám mezi Východem a Západem", s. 5<br />(2) "Islám mezi Východem a Západem", s. 11<br />(3) "Islám mezi Východem a Západem", s. 6<br />(4) "Islám mezi Východem a Západem", s. 203<br />(5) "Islám mezi Východem a Západem", s. 193<br />(6) "Islám mezi Východem a Západem", s. 19<br />(7) "Islám mezi Východem a Západem", s. 10<br />(8) "Islám mezi Východem a Západem", s. 195<br />(9) "Islám mezi Východem a Západem", s. 196<br />(10) "Islám mezi Východem a Západem", s. 193<br />(11) "Islámský personalismus" Mohamed Azíz Lahbábí (1964)<br /><a href="https://meccaaudio.blogspot.com/2022/05/islamsky-personalismus-mohamed-aziz.html">https://meccaaudio.blogspot.com/2022/05/islamsky-personalismus-mohamed-aziz.html</a><br />(12) Muhammad Abduh "Fatalismus"<br /><a href="http://meccaaudio.blogspot.com/2010/09/muhammad-abduh-fatalismus.html">http://meccaaudio.blogspot.com/2010/09/muhammad-abduh-fatalismus.html</a><br />(13a) "Islám mezi Východem a Západem", s. 101<br />(13b) "Islám mezi Východem a Západem", s. 101<br />(14) Ernesto Sabato "Spisovatel a jeho přízraky" (1963, česky 2002), s. 183<br /><a href="http://meccaaudio.blogspot.com/2011/10/ernesto-sabato-1911-2011.html">http://meccaaudio.blogspot.com/2011/10/ernesto-sabato-1911-2011.html</a><br />(15a) "Islám mezi Východem a Západem", s. 209<br />(15b) "Islám mezi Východem a Západem", s. 209<br />(16) "Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu" Friedrich Engels (1884, cesky 1949)<br />(17) "Zrušte rodinu" Sophie Lewis<br /><a href="http://meccaaudio.blogspot.com/2023/10/zruste-rodinu-sophie-lewis-z-obeti.html">http://meccaaudio.blogspot.com/2023/10/zruste-rodinu-sophie-lewis-z-obeti.html</a><br />(18) "Islám mezi Východem a Západem", s. 216-217<br />(19) "Islám mezi Východem a Západem", s. 275<br />(20) "Islám mezi Východem a Západem", s. 273<br />(21) "Islám mezi Východem a Západem", s. 278<br />(22) "Islám mezi Východem a Západem", s. 280<br />(23) "Islám mezi Východem a Západem", s. 280<br />(24) "Islám mezi Východem a Západem", s. 282<br />(25) "Islám mezi Východem a Západem", s. 287<br />(26) "Islám mezi Východem a Západem", s. 287<br />(27) "Islám mezi Východem a Západem", s. 261</p><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKnZ3lyTlnnlI1KtYX65LnvFpFaISx1AzilpPMwM4yDMpswgURJ81GjOSWB_PlBaJT5N1oyAgTZecT9FI8Ok2GPaZTkMr_8DD5hefjQHEGpTRd6OXVPzTdHlr0tZSh4c0hLkM9zZkcnKIEv-dt7cCY3hlo7XQTnUffSrk9rsteFBuGEKVoxPxQVjsjG9g/s758/ab_Izetbegovic_islam-mezi-vychodem-a-zapadem.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="435" data-original-width="758" height="368" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKnZ3lyTlnnlI1KtYX65LnvFpFaISx1AzilpPMwM4yDMpswgURJ81GjOSWB_PlBaJT5N1oyAgTZecT9FI8Ok2GPaZTkMr_8DD5hefjQHEGpTRd6OXVPzTdHlr0tZSh4c0hLkM9zZkcnKIEv-dt7cCY3hlo7XQTnUffSrk9rsteFBuGEKVoxPxQVjsjG9g/w640-h368/ab_Izetbegovic_islam-mezi-vychodem-a-zapadem.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNgEcfVu6L5gwzCg_Jt6HyT51TSWKA0-_oWeF8u_Fsm-0b7a_ANujMEEuhqUqudhR7LY9QRpb_nxiu3o3uzVzwkwQTrnmu2wchPu0Se3t_TQ2HvLA83Yf_hgGDSvTDbmPb7r0OclGVrfDrLS44PZ7GJkx-ENCU8z-K13cLM79d9_qlJe9H5vNKN1ZoAok/s952/Izetbegovic_islam%20mezi%20vychodem%20a%20zapadem%20(anglicky).jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="952" data-original-width="635" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNgEcfVu6L5gwzCg_Jt6HyT51TSWKA0-_oWeF8u_Fsm-0b7a_ANujMEEuhqUqudhR7LY9QRpb_nxiu3o3uzVzwkwQTrnmu2wchPu0Se3t_TQ2HvLA83Yf_hgGDSvTDbmPb7r0OclGVrfDrLS44PZ7GJkx-ENCU8z-K13cLM79d9_qlJe9H5vNKN1ZoAok/w426-h640/Izetbegovic_islam%20mezi%20vychodem%20a%20zapadem%20(anglicky).jpg" width="426" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">anglické vydání z 90. let</div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkbAzgZR0CZZi-HNqgVotEIrEw3KFEHcI_AF8KIfuN0L4dKVH0EB8oHg2Ps7jE3m9BPQDiRp8LB1lbQ8gV0Vov31j-tl9jhPLL3LqLdF__WXJaaPBE7S25KNmx2N4VLJnpIVsTJffQqMcVbjoEvcIvObsJ3700Zz4vxcoTPd_WBjVyeCWxrN-Xatrp9kk/s850/Izetbegovic_islam%20mezi%20vychodem%20a%20zapadem%20(bosensky)_1984.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="850" data-original-width="526" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkbAzgZR0CZZi-HNqgVotEIrEw3KFEHcI_AF8KIfuN0L4dKVH0EB8oHg2Ps7jE3m9BPQDiRp8LB1lbQ8gV0Vov31j-tl9jhPLL3LqLdF__WXJaaPBE7S25KNmx2N4VLJnpIVsTJffQqMcVbjoEvcIvObsJ3700Zz4vxcoTPd_WBjVyeCWxrN-Xatrp9kk/w396-h640/Izetbegovic_islam%20mezi%20vychodem%20a%20zapadem%20(bosensky)_1984.jpg" width="396" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">bosenské vydání 1984</div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiGpFTnsBQtf9zZaIp1LPneMz4_nJ5M5Xrvys16vJHX0QAJBMtgFhsCJzNx0e_qUwFfEcwBN2_V4xKILFVtmp6rJyFwyxvAxB9HEerB38PGUm-ioG5cBcHMV4AOdYxgqBOZQ-UO9E01PuZtFNJHENEaXox8tJju1VysC7QvXKS7ib3JfqSwRCK2L4Hcm0/s592/Izetbegovic_islam%20mezi%20vychodem%20a%20zapadem%20(bosensky)_1988.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="592" data-original-width="426" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiGpFTnsBQtf9zZaIp1LPneMz4_nJ5M5Xrvys16vJHX0QAJBMtgFhsCJzNx0e_qUwFfEcwBN2_V4xKILFVtmp6rJyFwyxvAxB9HEerB38PGUm-ioG5cBcHMV4AOdYxgqBOZQ-UO9E01PuZtFNJHENEaXox8tJju1VysC7QvXKS7ib3JfqSwRCK2L4Hcm0/w460-h640/Izetbegovic_islam%20mezi%20vychodem%20a%20zapadem%20(bosensky)_1988.jpg" width="460" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">bosenské vydání 1988</div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhl57HWnWwq9nhVIw6pg2rrc-Tuh1nou3SJ-6ZAJeSCsECkvRncJXF1bP7F9TaYR8U7uV5q_-AZlWnwXiLZdo6BlMSKWo3BKVj6oTr4SkP1qg0n7FyUmDSjkHjggrhoz95eCngvDIN_GLQmKwLl-EeGaXs-rRuOVSS9mUHmOulDzrC6Uj3-cXwNKcGFE5Q/s810/Izetbegovic_islam%20mezi%20vychodem%20a%20zapadem%20(nemecky).jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="810" data-original-width="576" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhl57HWnWwq9nhVIw6pg2rrc-Tuh1nou3SJ-6ZAJeSCsECkvRncJXF1bP7F9TaYR8U7uV5q_-AZlWnwXiLZdo6BlMSKWo3BKVj6oTr4SkP1qg0n7FyUmDSjkHjggrhoz95eCngvDIN_GLQmKwLl-EeGaXs-rRuOVSS9mUHmOulDzrC6Uj3-cXwNKcGFE5Q/w456-h640/Izetbegovic_islam%20mezi%20vychodem%20a%20zapadem%20(nemecky).jpg" width="456" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">německé vydání</div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjeYlGj4t8DYCEnJVSuL9AZSFY58cFN02RtJbE03Q6H7uW15jEAnm2-m5xh4VqavWP3LPQpyu1J1eMVjLY0JdKXmjbGgMG2lsjRBdkxYjsKqOZE3FB-fBFbwS7-zW-4elQnmwuF2lK224hr_aTeQxAwPwZgvq2Md6BJAmLoz_3e7t5-2w293FcrwPLI3RA/s870/Izetbegovic_islam-mezi-vychodem-a-zapadem%20(cesky),%20AMS,%201997.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="870" data-original-width="620" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjeYlGj4t8DYCEnJVSuL9AZSFY58cFN02RtJbE03Q6H7uW15jEAnm2-m5xh4VqavWP3LPQpyu1J1eMVjLY0JdKXmjbGgMG2lsjRBdkxYjsKqOZE3FB-fBFbwS7-zW-4elQnmwuF2lK224hr_aTeQxAwPwZgvq2Md6BJAmLoz_3e7t5-2w293FcrwPLI3RA/w456-h640/Izetbegovic_islam-mezi-vychodem-a-zapadem%20(cesky),%20AMS,%201997.jpg" width="456" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">české vydání 1997</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><br /><div><br /></div>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-10688801528296798642023-10-16T13:53:00.000+02:002023-11-28T12:29:06.479+01:00Jiří Cieslar "Oko – pohled odjinud" (2001 @časopis Souvislosti)<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgf-_eO1b0ruQHGm9N_keBz6bklgVNZVhIOH5sM_jrPROo6DFucpn_0u02dB7xFJUGw2dqk-ms3KfrO2jG34pJOK6ITdskpG6b1h5U8ZvngCs_UOQvtGNq8j3T0z76iIqU2pA1b-liuiI_71mKvZVjbyV0os6qOoa7qDDUWB6K5gGQp5WabULKEbr0yfw0/s1253/01_Nebe%20nad%20Berlinem%20(1987).jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="745" data-original-width="1253" height="380" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgf-_eO1b0ruQHGm9N_keBz6bklgVNZVhIOH5sM_jrPROo6DFucpn_0u02dB7xFJUGw2dqk-ms3KfrO2jG34pJOK6ITdskpG6b1h5U8ZvngCs_UOQvtGNq8j3T0z76iIqU2pA1b-liuiI_71mKvZVjbyV0os6qOoa7qDDUWB6K5gGQp5WabULKEbr0yfw0/w640-h380/01_Nebe%20nad%20Berlinem%20(1987).jpg" width="640" /></a></div><br />foto: Nebe nad Berlínem (1987), scéna v knihovně (viz video níže)<p></p><p>"Myslím, že Giacomo Leopardi má ve svých Canti verš o pohledu hvězd - ne tedy o tom, jak vidíme hvězdy my, ale jak ony se dívají na nás. Chci zde psát právě o tomto druhu troufalé imaginace, je chce jakoby uniknout "antropocentrickým" zvyklostem, aniž se jí to kdy ovšem zcela podařit. Zajímá mne smysl takové úmyslně "marné" imaginace, a také to, jak se jí daří na poli kinematografie. Jde o pohled odjinud - jiný, než je ten, který vysílají běžně lidské oči: kupříkladu o pohled mrtvých (připomínám Unavenou smrt Fritze Langa či z nejnovější doby Noční hovory s matkou Jana Němce), o pohled Smrti samé (Bergmanova Sedmá pečeť), pohled zvířete (Bressonovo A co dále, Baltazare) či opravdu také o leopardiovský pohled vzdálené hvězdy (Tarkovského Solaris). V tomto textu se však soustředím na ještě jiný, také velice speciální zrak: na oči andělů z proslulého snímku Wima Wenderse Nebe nad Berlínem (1987).</p><p>Wendersův film, na jehož scénáři se podílel spisovatel Peter Handke, začíná mimo jiné dvěma záběry: ostrým nadhledem na Berlín "shůry" a vzápětí krátkým prostřihem na mrkající oko. Těžko říct, komu patří tento mohutná zrakový orgán, zabírající celou plochu filmového obrazu. Zda nejvyšší instanci, Bohu - o němž však nedostaneme v Nebi nad Berlínem jedinou zprávu -, či dvěma andělům "bez otce", Damielovi a Cassielovi, kteří se tu opuštěně procházejí berlínskými ulicemi a snaží se se být co nejblíže pozemšťanům. Na první pohled se tyto "subtilní bytosti" neliší od smrtelníků: jsou mírní melancholičtí muži v dlouhých tmavých kabátech a světlých šálách, s vlasy sčesanými vzadu nad krkem do cůpku. Bloudí ulicemi, často se stahují do své nad jiné oblíbené prostory - do obrovité berlínské knihovny, kde je často přepadá zvláštní omámení. Tehdy se vždy na chvíli zastaví, zavřou oči a nechají se unášet hudbou "pozemských sfér", babylonem lidských jazyků, překrývajících se až do nesrozumitelna - do mnohohlasé melodie, kterou jako by k nim vysílaly miliony knižních svazků shromážděných v oné nedozírné bibliotéce. Možná že právě touto polyfonií se jim podává sama lidská historie ve svém celku: jímá je z toho závrať. To vše zůstává však stále "lidsky"představitelné.</p><p>Přesto i ve Wendersově filmové inscenaci má zrak-oko a také sluch andělů svá výlučná privilegia. Damielovi a Cassielovi ještě něco zbylo z božího původu a z úkolu prostředkovat mezi nadsvětím a světem: mohou svobodně, neviděni, pronikat do člověčích příbytků a přibližovat se bez prostorových zábran k lidským tvářím, umějí rovněž slyšet nejen to, co si pozemšťané mezi sebou povídají, ale také, co si myslí v duši. Díky tomuto výjimečnému daru všepronikajícího zraku a sluchu mění se jejich existence - a tím celý reliéf příběhu - v soubor nejrůznějších spatřených a zaslechnutých lidských samomluv. Odtud pocit niternosti, který v nás Nebe nad Berlínem evokuje. Oko (ucho) andělů má právě tu mimořádnou vnímavost, po níž přece toužíme: vidět a slyšet "jinak", v jakési ideální svobodné otevřenosti vůči druhým.</p><p>Andělské oko má zde ovšem i své závažné, tradiční a přirozené limity. Daniel a Cassiel jsou ryze duchovní bytosti: mohou sice vše poznat, vše slyšet, vše vidět, ale chybí jim jakákoliv smyslová zkušenost. Nezažili "na vlastní kůži" dotek, chuť, teplo, nevidí ani barvy - jejich svět je černobílý. O těchto pozemských hodnotách pouze vědí, dokonce velmi dobře, a hluboká touha, která je prostupuje, skrývá v sobě stesk po smyslových prožitcích. Jednomu z nich, andělu Damielovi (Bruno Ganz) se nakonec podaří jich dosáhnout, ovšem za cenu "pádu" na zem, za cenu ztráty andělskosti. </p><p>Jak tedy vidí Wendersovi andělé? Již jsem řekl, že černobíle, ovšem s rozvíjením příběhu do jejich zraku stále více v kratičkých poryvech vznikají záchvěvy barev, kdy se obraz na jednu, dvě, tři vteřiny zbarví (kamera Henri Alekan). Jsou to chvíle, v nichž příští "padlý" anděl Damiel bezděčně vsává do své andělské fyziognomie první lidské atomy - v údivu nad krásou i odvahou (smrtelností) pozemského "anděla" jménem Marion, cirkusačky létající s umělými křídly pod kopulí šapitó na visuté hrazdě. Tehdy poprvé smí Damiel hltat zapovězený smyslový prožitek. Do jeho oka tak prvně vstupuje pozemská privilej hlubokého pohledu, ryze opticky zachycený vidoucí "cit" a jeho nejrůznější podoby (úzkost, láska, strach).</p><p>Nutně se pak vrací otázka: kdo jsou tedy majitelé takového zraku a sluchu? kdo jsou Wendersovi andělé, a jaká je tudíž povaha režisérovy imaginace, snažící se uniknout andělským nadhledem zmíněných "antropocentrickým" pozemským zvykům?Jistěže podobně jako u všech autorových předků v této imaginaci až po Giacoma Leopardiho je Wendersův pokus o vybudování mimolidského oka, o konstrukci nadlidského pohledu důmyslnou metaforou, zvláštním "jakoby". I on se snaží vhlížet znovu a znovu zpět, do sebe, do lidského oka imaginativní oklikou přes jakoby nepozemský zrak a spatřit tak v člověku něco neběžného, radikálního, co v obvyklých lidských situacích nemůžeme dost názorně uvidět.</p><p>Jak tyto řádky píšu, uvědomuju si najednou, že upadám do zbytečné a pošetilé radikality a jen plním předem vytčené téma. Samozřejmě, že představa andělského pohledu odjinud je výkonem básníkovy či filmařovy mysli, ale přesto: i v tomto pohybu naši imaginace zůstává přece jakýsi mimo-lidský "zbytek" vyvolaný představou, jež se uplatňuje například při kontemplaci přírody, že vše, na co hledíme, dívá se nějak i na nás, neboť vše má svou duši, své "oko" - své tajemství, sice nevyřčené, ale námi prožívané, do kterého se empaticky vpíjíme. Wendersovi andělé vznikali i z toho lidsky empatického "zbytku" po mimolidském prostoru, který je nám příznivě nakloněný.</p><p>O to běží: Wendersovi andělé se zrodili především z naší touhy po něčí hojivé blízkosti, po někom, kdo umí naslouchat a ze všech sil chce pomoci - často sice bezúspěšně, kdo je však za každých okolností absolutně velkorysý. Oni jsou totiž bezvýhradně přející, se vší neviditelnou sympatií a tichou srdečností drží nám palce. Zrodili se však i z naší rozpolcenosti. Jsou zřejmě i absolutizované memento - to v nás, co je ryze intelektuální, co však postrádá smyslovou zkušenost, skutečný prožitek, vjem tíhy či lehkosti doteku, prchavost barev, vůní, citů. Jejich poznávací vášni zkrátka schází "šťáva". Současně reprezentují absolutizovaný ideál: naši touhu této chladné intelektualitě unikat. Proto je vskrytu jejich příběh tolik "antropocentrický" - nebeskou metaforou vyjadřuje čistě pozemkou touhu po vnitřní úplnosti duše a těla, intelektu a smyslovosti, rozumu a citu. Wendersovo andělské oko ve skutečnosti patří do lebky soudobého člověka, který už nic neví o Bohu, ale tuší cosi o nadosobních (andělských) sférách a svou spásu hledá v úplnosti vnitřního života. Je to oko profánní, ale jeho posvátnem je právě sama tato touha po celku. Takové oko-pohled možná svědčí o ryze vnitřním Bohu. Že nic už nevíme o jeho korespondenci s "vnějším" Bohem, nijak jeho existenci - myslím si alespoň - nezpochybňuje."</p><p><br /></p><p>zdroj: Jiří Cieslar "Oko – pohled odjinud"<br />časopis Souvislosti - Revue pro křesťanství a kulturu, č. 2 (48) / 2001, s. 69-72 (Oko, Péter Esterházy)</p><div><br /></div><p><br /></p>
<div style="text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="360" src="https://player.vimeo.com/video/593759700?h=272718ccd0" title="vimeo-player" width="640"></iframe></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgaPXykH-9GuaPHK3lAVStfX9zV-sHmVKHZPdVCBoHyDkQzcBvHXOMK0pPUcnOftmCiPeDb8u7L7qBQTsdlP3aBV0lVCjbmlP-YnieXyeBQWOPadqap_pXk8-OZMPK3126yiXqWTwC35mjkvr5A69o9Emzu7XpUwUckRDDIoa3SXwnfmU0ayv0hbT8Phxo/s1250/02_Nebe%20nad%20Berlinem%20(1987)%20(1).jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="735" data-original-width="1250" height="376" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgaPXykH-9GuaPHK3lAVStfX9zV-sHmVKHZPdVCBoHyDkQzcBvHXOMK0pPUcnOftmCiPeDb8u7L7qBQTsdlP3aBV0lVCjbmlP-YnieXyeBQWOPadqap_pXk8-OZMPK3126yiXqWTwC35mjkvr5A69o9Emzu7XpUwUckRDDIoa3SXwnfmU0ayv0hbT8Phxo/w640-h376/02_Nebe%20nad%20Berlinem%20(1987)%20(1).jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEcu-Jbj2sxwHACLLURUmBwCs002cXQtQMECVNRsIKUCYPBUY_b4PbbvI9fkOuxz5igKiDAk6U8GMFEX_CHhvIe9VY04CO_xPA8z1_ASpOIfvjUMDxo4wunxm-AcfIgyr_XV1YxAVV6yXFL9onem1h8Dtbq3TRLY7LQMkiZaw2QwZJe9KBySsHziZBq4I/s1252/03_Nebe%20nad%20Berlinem%20(1987).jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="749" data-original-width="1252" height="382" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEcu-Jbj2sxwHACLLURUmBwCs002cXQtQMECVNRsIKUCYPBUY_b4PbbvI9fkOuxz5igKiDAk6U8GMFEX_CHhvIe9VY04CO_xPA8z1_ASpOIfvjUMDxo4wunxm-AcfIgyr_XV1YxAVV6yXFL9onem1h8Dtbq3TRLY7LQMkiZaw2QwZJe9KBySsHziZBq4I/w640-h382/03_Nebe%20nad%20Berlinem%20(1987).jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgceCrkagwvERLA6VPWx1OZ0lam17eNgXFaicOSaFcqd9-lZVSZpqL961TC32Xx8lU2HDeypWiKHncDRStLRvgZxMdG7gt3ZBlPtA5e5cTryqabMj6IyosRkEEf6c9FOCVZXhbuCa0l63WKmcBvS1HPVWWd0Wn2Z6JnI-tFRIu31UZIFt_rmuty9QNFF8Y/s1249/04_Nebe%20nad%20Berlinem%20(1987).jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="741" data-original-width="1249" height="380" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgceCrkagwvERLA6VPWx1OZ0lam17eNgXFaicOSaFcqd9-lZVSZpqL961TC32Xx8lU2HDeypWiKHncDRStLRvgZxMdG7gt3ZBlPtA5e5cTryqabMj6IyosRkEEf6c9FOCVZXhbuCa0l63WKmcBvS1HPVWWd0Wn2Z6JnI-tFRIu31UZIFt_rmuty9QNFF8Y/w640-h380/04_Nebe%20nad%20Berlinem%20(1987).jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2oRbrlMMMyCHM1dNKrpPksDrOnj3P5mX57XU0eIyocSAxupEilhG_z9qypFmCcFAS9H3XBGcAf_Sx0QGFf4UdcCK5X1H2whN-eC_P0XkjnQtQwmanfVXORTpkaYIOcmewCJR41T3nRP7NVznk5wguwpjzRC6EoyKFCB9sbN6pMpziwPmlEE0uPbhqYz4/s1249/05_Nebe%20nad%20Berlinem%20(1987).jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="747" data-original-width="1249" height="382" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2oRbrlMMMyCHM1dNKrpPksDrOnj3P5mX57XU0eIyocSAxupEilhG_z9qypFmCcFAS9H3XBGcAf_Sx0QGFf4UdcCK5X1H2whN-eC_P0XkjnQtQwmanfVXORTpkaYIOcmewCJR41T3nRP7NVznk5wguwpjzRC6EoyKFCB9sbN6pMpziwPmlEE0uPbhqYz4/w640-h382/05_Nebe%20nad%20Berlinem%20(1987).jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNWQfqt2IMXnnINA2r8sWWftWTz34iwyvO-JrvKQ9fAFoHIF4vqqNzGqKnK3LdxnfVPeW8YzY8PKIcysWdWGZycfAlzPZtLap6N5eV5tngRmYisRD8rmsl6NEevmCPc7On_jTm9k9fmIqa-t_skCRT0iHFhn7e_otUmEI9qeIWcDAiMqg_ECacdP_RKoo/s1249/06_Nebe%20nad%20Berlinem%20(1987)%20(1).jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="749" data-original-width="1249" height="384" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNWQfqt2IMXnnINA2r8sWWftWTz34iwyvO-JrvKQ9fAFoHIF4vqqNzGqKnK3LdxnfVPeW8YzY8PKIcysWdWGZycfAlzPZtLap6N5eV5tngRmYisRD8rmsl6NEevmCPc7On_jTm9k9fmIqa-t_skCRT0iHFhn7e_otUmEI9qeIWcDAiMqg_ECacdP_RKoo/w640-h384/06_Nebe%20nad%20Berlinem%20(1987)%20(1).jpg" width="640" /></a></div><br /><div style="text-align: center;"><br /></div>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-84127954444014874422023-10-12T12:28:00.003+02:002023-10-13T11:43:56.231+02:00Křik ve stroji - umění o nikom a pro nikoho (Michael Hauser, Miroslav Petříček, Vladimír Brož) (11.10.2023)<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBRanc4H7zvjwJPzpBdqLW0Ih3F-_8aOxLbARaFheE3i3lbiqDc2mRQ0iEBOsnMUI4qlkJSjRLC8PMxechDDYzXoNP3O6bI5HwqohmmZ8TY9Nyanp6f_STmADfKLSl3hYaZ-nMZNp0tHOLAJWr7cz-pszVDu9PJs-gLcuaIN-QyqwVVd_BuLCeKwzRlW0/s960/Krik%20ve%20stroji_11.10.2023%20(3).jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="960" data-original-width="720" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBRanc4H7zvjwJPzpBdqLW0Ih3F-_8aOxLbARaFheE3i3lbiqDc2mRQ0iEBOsnMUI4qlkJSjRLC8PMxechDDYzXoNP3O6bI5HwqohmmZ8TY9Nyanp6f_STmADfKLSl3hYaZ-nMZNp0tHOLAJWr7cz-pszVDu9PJs-gLcuaIN-QyqwVVd_BuLCeKwzRlW0/w480-h640/Krik%20ve%20stroji_11.10.2023%20(3).jpg" width="480" /></a></div><br /><p></p><p><b>Křik ve stroji - Svoboda jednotlivce a státní moc</b><br /><a href="https://www.prf.cuni.cz/aktuality/krik-ve-stroji-svoboda-jednotlivce-a-statni-moc" target="_blank"><span style="color: #990000;"><b>10.10. - 12.10.2023 @Právnicka fakulta Univerzity Karlovy</b></span></a></p><p>Happening "Křik ve stroji" měl podtext "Svoboda jednotlivce a státní moc", jeho průběh ale spíš potvrdil vliv státní moci na jednotlivce, ale hlavně v praxi ukázal, jak současný jedinec preferuje sladkou lež a hořkou pravdu vytěsňuje, jak to jen jde.</p><p><b>Umění ve veřejném prostoru</b></p><p>Forma happeningu spočívala vtěsnat do vstupní haly Právnické fakulty hesla demonstrující veřejnou diskusi ve všech svých odstínech a autoři (Petr Agha, Epos 257 a Vladimír 518) tak sprejem nebo transparenty představili, co se lidem honí hlavou. Problém tohoto způsobu vyjádření (a následné debaty) byla absence společenského kontextu, ve kterém se tyto postoje vyskytují a hlavně, z jakého ideového základu vyvěrají. Výsledkem byla pouze levitace prázdných slov ve vstupní hale fakulty UK, nad kterými se vedla nesourodá diskuse, potvrzující relativizaci skutečných významů a souvislostí. Problém tedy nebyl v možném střetu názorů, ty tady vůbec nebyly, ale v absenci myšlení jako takového. Momenty v debatě, které nejlépe vystihují celou akci:</p><p><b>Michael Hauser</b></p><p>Zřejmě jediný účastník debaty s názorem, který jej veřejně prezentuje, viz jeho kniha <a href="http://meccaaudio.blogspot.com/2023/05/socialismus-21-stoleti-glosa-k.html?m=1" target="_blank"><span style="color: #990000;"><b>"Manifest socialistického hnutí" (Neklid, 2023)</b></span></a>. Jeho první reakce byla, že tato hesla píší na univerzitách sami studenti, nikoli umělci. Rovněž se vymezoval vůči užívání přívlastku "extrémistický", protože je zavádějící. Mnohem zajímavější by ale bylo, jak by odpověděl na otázku: Jak se tato akce shoduje s Manifestem radikálního realismu, jehož byl spoluautorem. </p><p><b>Miroslav Petříček</b></p><p>Legendární filosof a žák Jana Patočky se v úvodu odkazoval k existencialistovi Camusovi s tím, že člověk by měl mít právo na "křik" po svobodě. Během svých příspěvků ale nebylo jasné, jakou ideu zastává. Jeho "křik" je tedy jen jakýmsi modus operandi současné demokracie. Člověk bez obsahu, který je ale formálně svobodný: Herbert Marcuse by se dnešní jednorozměrnosti člověka hodně divil. </p><p><b>Vladimír Brož (518) </b>kromě pěší cesty do Brna má potřebu se také vyjadřovat ke společenskému dění. V úvodní řeči se vehementně vymezoval vůči generalizování typu "all cops are bastards" , které ale obratem popřel generalizujícím a sarkastickým komentem na adresu "padesátníka z kanceláře", který mu chodí kazit jeho umění. Skutečným bizarre momentem bylo pseudomoudro, že extrémismus se rodí v hlavě a skoro to vypadá, že jde o biologický proces. Tímto myšlením Vladimír bagatelizuje a hlavně zamezuje řešení extrémismu, protože jej odstřihává od reality a zabstraktňuje. Druhý význam jeho teze je, že extrémista je člověk s diagnozou. Umělec má po problému, svět je nádherný (jestliže zastáváte povolené názory většinou). Další pseudomoudro bylo "ponaučil sem se od svých rodičů" a "doporučuji vystoupit z vyježděných kolejí stereotypu" a trochu "rebelovat". </p><p>Rapper Vladimír Brož 518 potvrzuje, ze umění a kultura byly zcela kooptovány systémem (korporacemi). Revoluci, kterou nabízí není zdola a jedince ji nevznitřnil, jak tomu bývá u skutečných Pravd (A. Badiou); jinými slovy: <i>The revolution will not be televised, The real revolution will be live, brother. </i></p><p><b>Závěr - umění o nikom a pro nikoho</b></p><p>Ačkoli to z výše uvedeného nevypadá, happening "Křik ve stroji" přece jen něco kladného přinesl. Pozitivum je nepřímé potvrzení slov z již zmíněného Manifestu radikálního realismu z roku 2016 <a href="https://artalk.cz/2016/09/06/manifest-radikalniho-realismu/" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">(celý text zde)</span></b></a>, kde se tvrdilo, že "umění se již dlouho nachází v agonii' a "postupně ztrácí jakožto specifický obor lidské činnosti svoji výjimečnost, která se opírala o napětí mezi autonomií formy a jeho společenským obsahem". Neveselá zpráva je, že extrémismu, tak jak byl vágně autory označen a popsán, ubývat nebude, naopak vše nasvědčuje, že se vyplní <a href="http://meccaaudio.blogspot.com/2021/09/nastupuje-ctvrty-stav-dostojevskij.html?m=1" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">Dostojevského</span></b></a> vize: <i>"Nastupuje čtvrtý stav, už buší na dveře, dobývá se dovnitř, a když mu nikdo neotevře, vylomí je.Odmítá všechny dřívější ideály a zavrhuje každý dosud platný zákon." </i></p><p>A až se tak stane, položte současným umělcům otázku: Co to je za extrémismus? Vím jistě, že Vladimír Brož vám určitě odpoví a vás to uklidní. </p><p><br /></p><p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnpZNg5W-6a3SIZphyphenhyphen2LuOjz9q0cMCaq_YoTcK7X7a1UiSCxtkpB_LqbAKhpAKsJLoD3k-xn2tXB4vyreKCHRuSXp5-xc2E-THE3vXWV8ZDKvl-iUsBd3MTJgk_GWQorSbjtuvZjcJkkoqehnwhdNcz2QbrWgMgVl-a8AN3R5N732_Nt5X2H4QhK0FeII/s952/Krik%20ve%20stroji_11.10.2023%20(1).jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="637" data-original-width="952" height="428" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnpZNg5W-6a3SIZphyphenhyphen2LuOjz9q0cMCaq_YoTcK7X7a1UiSCxtkpB_LqbAKhpAKsJLoD3k-xn2tXB4vyreKCHRuSXp5-xc2E-THE3vXWV8ZDKvl-iUsBd3MTJgk_GWQorSbjtuvZjcJkkoqehnwhdNcz2QbrWgMgVl-a8AN3R5N732_Nt5X2H4QhK0FeII/w640-h428/Krik%20ve%20stroji_11.10.2023%20(1).jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCl0zKdq0TauGxKz7_l0sNxyLJkPvCon-r3wMd3aEQhDYTAS2rRnpgkeNKZEQVrES77bARNRUnnxN7psg1_2zwHlVdzUU2FWGZXB5_hhi_rEK-tSx4OE8XLzEqybwv6LbfyVrEfhOyJh7mEEzAb-WxCvg8gXj70PUVnuTR58WJgZMhtt6VUVwo5ye4fHo/s790/Krik%20ve%20stroji_11.10.2023%20(2).jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="790" data-original-width="765" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCl0zKdq0TauGxKz7_l0sNxyLJkPvCon-r3wMd3aEQhDYTAS2rRnpgkeNKZEQVrES77bARNRUnnxN7psg1_2zwHlVdzUU2FWGZXB5_hhi_rEK-tSx4OE8XLzEqybwv6LbfyVrEfhOyJh7mEEzAb-WxCvg8gXj70PUVnuTR58WJgZMhtt6VUVwo5ye4fHo/w620-h640/Krik%20ve%20stroji_11.10.2023%20(2).jpg" width="620" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiohl6eDr2VywEDzA7IUtw7Vme3Qk7A9hfFAMq5Q0JmXqZwJYmBfzlA4RTFi0u68dhBMoZ3Em9aWcx2TgDkvpwd313QXDE_gTtIoUG8xsEwqwTIinkiRh-8Zr4oPgzHG6kJIifcjBQbki6r807KqvKzRT_Hq6uUp7ZKZBGm1VckFFucwRAU2C0sxy_ZuU8/s1020/Krik%20ve%20stroji_11.10.2023%20(4).jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="595" data-original-width="1020" height="374" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiohl6eDr2VywEDzA7IUtw7Vme3Qk7A9hfFAMq5Q0JmXqZwJYmBfzlA4RTFi0u68dhBMoZ3Em9aWcx2TgDkvpwd313QXDE_gTtIoUG8xsEwqwTIinkiRh-8Zr4oPgzHG6kJIifcjBQbki6r807KqvKzRT_Hq6uUp7ZKZBGm1VckFFucwRAU2C0sxy_ZuU8/w640-h374/Krik%20ve%20stroji_11.10.2023%20(4).jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJH07DWdhW0LNbeWtOFaI81l9AMYnu4v6jSjUBf1Phd_Xzfbk3g0qBfo6jFKt4HbZ5yD1LiUblTUGKxKcKbm6mFO1ZRsIcrTCPLF6KldRaX-ustiV7GiSy6nGrvbnDmuxAgiVR3J5AC9v6EpIDDrE3gfjHck8v2U18nlgo0pMJ5uesQ5_845MceMAMyys/s1020/Krik%20ve%20stroji_11.10.2023%20(5).jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="765" data-original-width="1020" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJH07DWdhW0LNbeWtOFaI81l9AMYnu4v6jSjUBf1Phd_Xzfbk3g0qBfo6jFKt4HbZ5yD1LiUblTUGKxKcKbm6mFO1ZRsIcrTCPLF6KldRaX-ustiV7GiSy6nGrvbnDmuxAgiVR3J5AC9v6EpIDDrE3gfjHck8v2U18nlgo0pMJ5uesQ5_845MceMAMyys/w640-h480/Krik%20ve%20stroji_11.10.2023%20(5).jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGlRz_24mn8UadzPUe9LJalaywY2Q3e6OQAfSmi4iAM4RgaQrnFOSVdNU589Gki_YEVRKldJsTfBGiu-GnUihoDBCrnpM-YxB-CbSE_CGTMA_s2ruNWL9zWbWfLLEtQFkwcbqysDkHTIi-lbQbw8e2B-IB1TxNFmztbT_Gb-hxQoczPtwNWT9IkzUU0O0/s772/Krik%20ve%20stroji_11.10.2023%20(6).jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="772" data-original-width="765" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGlRz_24mn8UadzPUe9LJalaywY2Q3e6OQAfSmi4iAM4RgaQrnFOSVdNU589Gki_YEVRKldJsTfBGiu-GnUihoDBCrnpM-YxB-CbSE_CGTMA_s2ruNWL9zWbWfLLEtQFkwcbqysDkHTIi-lbQbw8e2B-IB1TxNFmztbT_Gb-hxQoczPtwNWT9IkzUU0O0/w634-h640/Krik%20ve%20stroji_11.10.2023%20(6).jpg" width="634" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPDmol28xapUZJzptjUaqnUz8MPuFODqTIQ_5on3gTrB8FbksI5QK7H0ePnNrg4YCCXFOpaQEARZTx8GP20AS065InVXezjhbCdJa04xREaelGHNRxeOPvj8smacuAhyphenhypheng6Ay_M2xjGzohH_GRirKlCzTuaRIBtPXEb2vlD9HiDVfgG9uC78_olTMcTtMs/s1020/Krik%20ve%20stroji_11.10.2023%20(7).jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="675" data-original-width="1020" height="424" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPDmol28xapUZJzptjUaqnUz8MPuFODqTIQ_5on3gTrB8FbksI5QK7H0ePnNrg4YCCXFOpaQEARZTx8GP20AS065InVXezjhbCdJa04xREaelGHNRxeOPvj8smacuAhyphenhypheng6Ay_M2xjGzohH_GRirKlCzTuaRIBtPXEb2vlD9HiDVfgG9uC78_olTMcTtMs/w640-h424/Krik%20ve%20stroji_11.10.2023%20(7).jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilcrTfXtzmH3YF7lVlpl6jNEg1h0jazBuZPqpzNpZwULh3JYXtefxrKzn_CI1J-hNQ91mj1zZN5LmukLjiL3DnuQxqJ2bqSwskN4SUhMnXQP2n2DESblBJriV3uqA4YpdVKGg9gxmLAWeQPwWEfyX8G7707r49vuJ8IleBwCBg3zWin6PeLecXYSB5ZYo/s891/Krik%20ve%20stroji_11.10.2023%20(8).jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="891" data-original-width="765" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilcrTfXtzmH3YF7lVlpl6jNEg1h0jazBuZPqpzNpZwULh3JYXtefxrKzn_CI1J-hNQ91mj1zZN5LmukLjiL3DnuQxqJ2bqSwskN4SUhMnXQP2n2DESblBJriV3uqA4YpdVKGg9gxmLAWeQPwWEfyX8G7707r49vuJ8IleBwCBg3zWin6PeLecXYSB5ZYo/w550-h640/Krik%20ve%20stroji_11.10.2023%20(8).jpg" width="550" /></a></div><br /><p><br /></p>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-13863235893914680062023-10-11T13:18:00.000+02:002024-01-07T08:43:39.109+01:00A Palestinian mother giving last kiss to her dead child (October 29th, 2023)<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFS6-UsaHDpWRee0MJGSo2_F_xkQJjLWMubVTvG9hKm_N2OScHC7sBYRJmjuaLbAdgwrKnPt9VanEZe3N4j3oeS_EhYR334V1SfZmHB-Y9rf3DPRC4RqgqvkvGtuasXglVoveISlqxWMhSIKZq5WeHacvKwlS1FKO8JCFSfmtxnRGiTprW1SMmVBPHKGw/s1074/A%20Palestinian%20mother's%20gaving%20a%20last%20kiss%20to%20her%20dead%20child%20(October%2029th,%202023).jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1074" data-original-width="606" height="902" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFS6-UsaHDpWRee0MJGSo2_F_xkQJjLWMubVTvG9hKm_N2OScHC7sBYRJmjuaLbAdgwrKnPt9VanEZe3N4j3oeS_EhYR334V1SfZmHB-Y9rf3DPRC4RqgqvkvGtuasXglVoveISlqxWMhSIKZq5WeHacvKwlS1FKO8JCFSfmtxnRGiTprW1SMmVBPHKGw/w510-h902/A%20Palestinian%20mother's%20gaving%20a%20last%20kiss%20to%20her%20dead%20child%20(October%2029th,%202023).jpg" width="510" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both;"><br /></div><div><br /></div></div><div style="text-align: center;">My Bohu patříme a my k Němu se navrátíme!</div><div style="text-align: center;">/</div><div style="text-align: center;">We belong to God and to Him we return</div><div style="text-align: center;">/</div><div style="text-align: center;"> إِنَّا لِلَّٰهِ وَإِنَّا إِلَيْهِ رَاجِعُونَ</div><p></p><p style="text-align: center;"><br /></p><p style="text-align: center;"><br /></p><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;"><br /></div>
<div style="text-align: center;"><iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="814" src="https://www.youtube.com/embed/O_i4WXAvT-0" title="A Palestinian mother giving a last kiss to her dead child October 29th, 2023" width="458"></iframe></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: left;">Photographed by Mahmoud Bassam</div>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-54065000357945470902023-10-08T13:53:00.000+02:002023-11-28T12:27:42.879+01:00Výhrady muslimů k petici "Čeští muslimové odsuzují teroristické útoky v Izraeli ze 7.10.2023"<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_Q2KqxsXHsraZeL3VDcO5M44mnQbr2PG6OLhmQlUu01MbsavsO495f-XFukkdX3ETFB99Mo4E7CIQCUVW0NUgc8DJDwOkBa6Q-U4dZRwbDMG5TdBvwoFiLOLE-R4mjyCqTOctpf7Cif98YS3f3wAbnxnPr_Yfl8DcgJgsIfi4PxPnVyqRqhzgqaXk4Xo/s1050/4KZI7U5_000_343N6A2_jpg.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="656" data-original-width="1050" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_Q2KqxsXHsraZeL3VDcO5M44mnQbr2PG6OLhmQlUu01MbsavsO495f-XFukkdX3ETFB99Mo4E7CIQCUVW0NUgc8DJDwOkBa6Q-U4dZRwbDMG5TdBvwoFiLOLE-R4mjyCqTOctpf7Cif98YS3f3wAbnxnPr_Yfl8DcgJgsIfi4PxPnVyqRqhzgqaXk4Xo/w640-h400/4KZI7U5_000_343N6A2_jpg.jpg" width="640" /></a></div><span style="font-family: inherit;"><br />foto: <span class="caption" itemprop="caption" style="background-color: white; border: 0px; box-sizing: inherit; font-size: 14px; letter-spacing: 0.07px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Smoke billows during the Israeli military bombardment of the northern Gaza Strip, amid the ongoing battles between Israel and the Palestinian group Hamas, </span></span><span style="font-size: 14px; letter-spacing: 0.07px;">15 November 2023,</span><span class="caption" itemprop="caption" style="background-color: white; border: 0px; box-sizing: inherit; font-family: inherit; font-size: 14px; letter-spacing: 0.07px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;"> </span><span style="background-color: white; font-family: inherit; font-size: 14px; letter-spacing: 0.07px;"></span><span class="credit" style="background-color: white; border: 0px; box-sizing: inherit; font-family: inherit; font-size: 14px; letter-spacing: 0.07px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Photo: <span itemprop="copyrightHolder" style="border: 0px; box-sizing: inherit; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">FADEL SENNA / AFP</span></span><p></p><p><br /></p><p style="text-align: center;">✻ ✻ ✻</p><p><br /></p><p><b>Čeští muslimové odsuzují teroristické útoky v Izraeli ze 7.10.2023 </b><br /><b>(Čeští muslimové/Czech muslims @Facebook)</b></p><p>Odsouzení teroristických útoků na území Izraele</p><p>7.října 2023 byla na nevinných izraelských civilistech, včetně mnoha žen a dětí, spáchána nelidská zvěrstva. Česká islámská komunita tyto činy, které nemůže nic ospravedlnit, důrazně odsuzuje a sdílí bolest těch, kteří ztratili blízkého člověka, a sdílí muka rodin, jejichž členové byli uneseni. Otřesné obrazy masakrů neozbrojených civilistů jsou nesnesitelným útokem na lidskou důstojnost a život a jsou v rozporu s našimi islámskými hodnotami a islámským humanismem. Proto kategoricky odsuzujeme teroristickou organizaci Hamás a všechny organizace, které nesou za tento, i další útoky, odpovědnost, nebo které jej schvalují. </p><p>Bohužel je jasné, že palestinští civilisté nemají žádný prospěch z nedávného vývoje a trpí jeho následky. Bolest palestinské rodiny je stejná jako bolest izraelské rodiny. A život palestinského dítěte je stejně cenný jako život izraelského dítěte. A proto je nutné zopakovat, že trvalé ochrany izraelských i palestinských rodin lze do budoucna dosáhnout pouze odmítnutím terorismu a likvidací jeho hrozby, jinak se bude utrpení neustále opakovat. </p><p>A právě proto vyzýváme muslimy v České republice k modlitbě, aby Izraelci a Palestinci našli cestu a hlavně ochotu k míru.</p><p>24.října 2023.</p><p>zdroj: <a href="https://www.petice.com/eti_muslimove_odsuzuji_teroristicke_utoky_v_izraeli_ze_7102023?fbclid=IwAR0nG88pRe89w3kwtbV_xw04iX5k2FhqCmFJc3bEzMtD5qGOAudXbt1mk7c" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">Čeští muslimové odsuzují teroristické útoky v Izraeli ze 7.10.2023</span></b></a></p><p><br /></p><p style="text-align: center;">✻ ✻ ✻</p><p><br /></p><p><b>Výhrady a připomínky k petici z 24.10.2023 (@Online mešity)</b></p><p>Administrátorky Online mešity, spoločenstva slovensky a česky hovoriacich muslimiek majú výhrady a obavy z formulácie vyhlásenia a petície, ktorá koluje na sociálnych médiách od 24.10.2023.</p><p>My, muslimky považujeme petíciu v súčasnom znení za nepodpísateľnú a neakceptovateľnú. Poprosili sme o pomoc učených ľudí a zástupcov registrovaných muslimských organizácií a ich stanovisko je zhodné s našim v Online mešite. Nemáme dôvod podpisovať a odsudzovať niečo, s čím nemáme nič spoločné.</p><p>Znenie petície je nešťastne jednostranné a vyvoláva dojem, ako by sme my, muslimovia mali niečo spoločné s konaním militatných skupín a museli sa preto za nich ospravedlňovať a odsudzovať ich. Nemáme s tým nič spoločné. Odsudzujeme násilie na civilistoch na oboch stranách. Odsudzujeme okupáciu a genocídu.</p><p>Nie je to z našej strany ignorovanie ani ničnerobenie. Sestry muslimky (ne)únavne pracujú na tom, aby sme česky a slovensky hovoriacim ľudom priblížili možnosť poznať pravdu a vytvoriť si uvážený záver. Nie je to ani podporovanie ani fandenie militantným skupinám. Sestry prekladajú správy zo živých vysielaní a nezávislých rôznych zdrojov.</p><p>Prekladáme správy z rôznych dostupných zdrojov z rôznych jazykov a ponúkame informácie, ktoré sa nedostanú do slovenských a českých médií hneď. Za pár týždňov či mesiacov sa v dlhých článkoch analytici a historici a iní odborníci zmienia, že určité správy boli súčasťou propagandy, ako tomu už je priebežne aj teraz.</p><p>Problémom českého a slovenského národu je, že ľudia čítajú nadpisy, veria falošným správam a hľadajú jednoduché príjemné riešenie. Dlhé články, ktoré prichádzajú pozdejšie na vysvetlenie situácie čo sa vlastne stalo, sa k väčšine ľudí už nedostanú, ľudia si ďalej opakujú už vyvrátené falošné správy. </p><p>Petícia je podľa nás príkladom toho, keď ľudia nemajú prístup k nezávislým informáciám a pokladajú za pravdu to, čo im je predostrené jasne zaujatými jednostrannými médiami.</p><p>Specifické výhrady administrátorek Online mešity ohledně použití slov v petici:</p><p>Muslimové jsou bezzákladně obviňováni z podpory terorismu a žádání, abychom veřejně odsoudili činy militantních skupin Hamas, Hizbollah, ISIS a jiných.</p><p>My, běžní muslimové, neneseme žádnou zodpovědnost za žádnou z těchto skupin a ani je nijakým způsobem nepodporujeme a nemáme s nimi žádné spojení.</p><p>My, muslimové odsuzujeme násilí a nepravost bez ohledu na to, kdo se toho dopouští.</p><p>Násilí na jedné straně se nevyřeší násilím na druhé straně.</p><p>Velmi vážné a děsivé je, že když takovéto specifické veřejné odsouzení vyjádří někdo z muslimů, je to použito jako nepřímý důkaz toho, že my muslimové máme s těmito skupinami něco společného.</p><p>Naše slova jsou potom zneužívána na ospravedlnění genocidy v Gaze tím, že se odvádí pozornost veřejnosti zamínkou boje proti terorismu. Požadavek na odsouzení militantních skupin se tedy přímo zneužívá k tomu, aby byla naše slova překroutěna a použita k schvalování genocidy v Gaze.</p><p>Dalo by se například uvést: "Považujeme za důležité zdůraznit, že naše podpora Palestiny nepodporuje neislámské jednání skupiny Hamás."</p><p>Fráze "Likvidace hrozby terorismu" zní, jako by se snažili získat povolení k genocidě v Gaze.</p><p>I začátek textu je velmi manipulativní. Nevinné izraelské oběti? Priznání "zvěrství" na jedné straně a nezmiňuje se jakákoli zodpovědnost na straně druhé.</p><p>Výzva k "míru", zatímco probíhá genocida?</p><p>Jde o manipulaci při sdílelí se zdůrazněním vět, ve kterých palestinské děti mají stejná práva jako izraelské, zatímco předtím i poté je tam přijetí zodpovědnosti a odsouzení terorismu, což znamená souhlas s pokračováním válečných zločinů.</p><p>Nadpis petice. Petice za odsouzení terorismu spáchaného na území Izraele. Nechápeme důvod, proč by to muslimové měli podepsat a hned se nabízí otázka: proč ne petice na odsouzení válečných zločinů/genocidy páchané na území Palestiny? Izraelci dělají na YouTube videa a vysmívají se celé situaci a my máme mít důvod podepsat petici jako omluvu? Za dezinformace? Za to, že Palestince nazývají nejhoršími jmény? Že chtějí jejich vyhlazení? Dle Izraele bylo zabito údajně 1400 lidí, ale na palestinské straně 6000 (v čase psaní textu).</p><p>Nabízíme pomoc s úpravou volby slov a vhodnější formulací petice. V aktuálním znění se od petice výrazně distancujeme. </p><p>Kolektiv administrátorek projektu a společenství Online mešita</p><p>zdroj: <a href="https://www.onlinemesita.net/l/vyhrady-a-pripominky-k-peticii/" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">Online mešita</span></b></a></p><p><br />K aktuálnímu dění v Gaze, viz web "<a href="https://www.onlinemesita.net/aktualne/" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">Online Mešita</span></b></a>"</p><p><br /></p><p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3Ey5wHoqWFJgjzWJu3fGnZnna0KaUzZT53Qhxtah4oD6MRfQZfvmbhM7w_hOQF_r73yun1Z42fpH9MfjtesqqCr6VK7Z2aHVZ9PO_e4eFT3PEoTGJrrB85YYa4el_zmdjYsifXtZTb9P_yk8-w7PTYXXBxzz6wMgFMQB_bnJYZkhS2QEhr19W-HvufdM/s677/Cesti%20muslimove-petice%20(Izrael%20vs.%20Gaza)_25.10.2023.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="628" data-original-width="677" height="594" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3Ey5wHoqWFJgjzWJu3fGnZnna0KaUzZT53Qhxtah4oD6MRfQZfvmbhM7w_hOQF_r73yun1Z42fpH9MfjtesqqCr6VK7Z2aHVZ9PO_e4eFT3PEoTGJrrB85YYa4el_zmdjYsifXtZTb9P_yk8-w7PTYXXBxzz6wMgFMQB_bnJYZkhS2QEhr19W-HvufdM/w640-h594/Cesti%20muslimove-petice%20(Izrael%20vs.%20Gaza)_25.10.2023.jpg" width="640" /></a></div><br /><p></p><p>Petice "Čeští muslimové odsuzují teroristické útoky v Izraeli ze 7.10.2023" byla publikována na FB profilu (Čeští muslimové/Czech muslims @Facebook) s tímto textem 25.10.2023.</p>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-31772265802587715742023-10-07T17:56:00.000+02:002023-11-28T12:27:30.742+01:00"A víme již, že hruď tvá je stísněna tím, co říkají..." (Gaza 2023)<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEic-ztywhIjWRtAJfanEeKkoFkLE3kLaXSYjev0g0JSkg_6O8FKBGMTRP7_bfOvfVywD-zO5Z0lF1nR3eUFA8kmIPl53CCy4246832Jz_Ner4JjXHxuVT5TfV81f6LylZAlXDyJBPn0jq_YCDZIaEYxiZdgOnQ4_n-I-CD5G_StdCkgcX6z9DhtL6Jz9D4/s1424/gaza%202023.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="960" data-original-width="1424" height="432" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEic-ztywhIjWRtAJfanEeKkoFkLE3kLaXSYjev0g0JSkg_6O8FKBGMTRP7_bfOvfVywD-zO5Z0lF1nR3eUFA8kmIPl53CCy4246832Jz_Ner4JjXHxuVT5TfV81f6LylZAlXDyJBPn0jq_YCDZIaEYxiZdgOnQ4_n-I-CD5G_StdCkgcX6z9DhtL6Jz9D4/w640-h432/gaza%202023.jpg" width="640" /></a></div><br /> foto: čtvrť Šudža'ijja v Gaza zničená izraelským bombardováním<p></p><p><br /></p><p style="text-align: center;">✻</p><p></p><div style="text-align: center;">بِسمِ الله الرَّحمَنِ الرَحِيمِ</div><div style="text-align: center;"><br /></div><p></p><p style="text-align: center;">QRN KRM 15:97 - 99</p><p style="text-align: center;">15:97.A víme již, že hruď tvá je stísněna tím, co říkají,<br />15:98.ty však chválu Pána svého oslavuj a buď mezi těmi, kdož na tvář padají,<br />15:99.a Pánu svému služ do chvíle, kdy k tobě nepochybně přijde!<br /><br /></p><p style="text-align: center;">وَلَقَدْ نَعْلَمُ أَنَّكَ يَضِيقُ صَدْرُكَ بِمَا يَقُولُونَ</p><p style="text-align: center;">فَسَبِّحْ بِحَمْدِ رَبِّكَ وَكُنْ مِنَ السَّاجِدِينَ</p><p style="text-align: center;">وَاعْبُدْ رَبَّكَ حَتَّىٰ يَأْتِيَكَ الْيَقِينُ</p><p style="text-align: center;">15:97. And We already know that your breast is constrained by what they say.<br />15:98. So exalt [ Allah ] with praise of your Lord and be of those who prostrate [to Him].<br />15:99. And worship your Lord until there comes to you the certainty (death).</p><p style="text-align: center;"><br /><iframe allow="autoplay" frameborder="no" height="166" scrolling="no" src="https://w.soundcloud.com/player/?url=https%3A//api.soundcloud.com/tracks/55750983&color=%23ff5500&auto_play=false&hide_related=false&show_comments=true&show_user=true&show_reposts=false&show_teaser=true" width="100%"></iframe></p><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><a href="https://soundcloud.com/mecca-audio_qur" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="MECCA AUDIO_Qur´an">MECCA AUDIO_Qur´an</a> · <a href="https://soundcloud.com/mecca-audio_qur/15-98-ty-v-ak-chv-lu-p-na-sv" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="QRN KRM, 15:98: hruď tvá je stísněna / your breast is constrained by what they say">QRN KRM, 15:98: hruď tvá je stísněna / your breast is constrained by what they say</a></div><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><br /></div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;"><span style="text-align: center;"><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;"><br />✻</div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;"><br /></div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;">بِسمِ الله الرَّحمَنِ الرَحِيمِ</div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;"><br /></div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;">QRN KRM 13:11<br /><br /></div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;">13:11 Bůh nezmění to, co je v lidu nějakém, pokud se tento sám nezmění</div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;"><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;"><br /></div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;"> 13:11 إِنَّ اللَّهَ لَا يُغَيِّرُ مَا بِقَوْمٍ حَتَّىٰ يُغَيِّرُوا مَا بِأَنفُسِهِمْ</div><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; text-wrap: nowrap; word-break: normal;"><br /></div></div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;">13:11 Indeed, God will not change the condition of a people until they change what is in themselves.</div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;"><br /></div><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><br /></div></span></div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;"><span style="text-align: center;"><br /></span></div>
<iframe allow="autoplay" frameborder="no" height="166" scrolling="no" src="https://w.soundcloud.com/player/?url=https%3A//api.soundcloud.com/tracks/282402822&color=%23ff5500&auto_play=false&hide_related=false&show_comments=true&show_user=true&show_reposts=false&show_teaser=true" width="100%"></iframe><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><a href="https://soundcloud.com/mecca-audio_qur" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="MECCA AUDIO_Qur´an">MECCA AUDIO_Qur´an</a> · <a href="https://soundcloud.com/mecca-audio_qur/qrn-krm-1311-buh-nezmeni-to-co-je-v-lidu-nejakemgod-will-not-change-the-condition-of-a-people" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="QRN KRM, 13:11 "Bůh nezmění to, co je v lidu nějakém/God will not change the condition of a people"">QRN KRM, 13:11 "Bůh nezmění to, co je v lidu nějakém/God will not change the condition of a people"</a></div><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><br /></div><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><br /></div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;"><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-align: center; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;">✻</div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-align: center; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;"><br /></div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-align: center; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;">بِسْمِ اللَّهِ الرَّحْمَٰنِ الرَّحِيمِ</div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-align: center; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;"><br /></div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-align: center; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;"> QRN KRM 7:179</div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-align: center; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;"><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;"><br /></div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;">"A stvořili jsme věru pro peklo množství džinů i lidí, kteří mají srdce, jimiž nic nechápou, <br />a mají oči, jimiž nic nevidí, a mají uši, jimiž nic neslyší. <br />Podobají se dobytku, ba jsou ještě zbloudilejší - a to jsou ti, kdož jsou lhostejní!<br /><br />7:179<br /><br /></div></div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-align: center; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;">وَلَقَدْ ذَرَأْنَا لِجَهَنَّمَ كَثِيرًا مِّنَ الْجِنِّ وَالْإِنسِ ۖ لَهُمْ قُلُوبٌ لَّا يَفْقَهُونَ بِهَا وَلَهُمْ أَعْيُنٌ لَّا يُبْصِرُونَ بِهَا وَلَهُمْ آذَانٌ لَّا يَسْمَعُونَ بِهَا ۚ أُولَـٰئِكَ كَالْأَنْعَامِ بَلْ هُمْ أَضَلُّ ۚ أُولَـٰئِكَ هُمُ الْغَافِلُونَ</div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-align: center; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;"><br /></div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-align: center; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;"><br /></div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-align: center; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;">7:179</div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-align: center; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;">"We have destined many Jinns and human beings for hell; <br />those are the ones who have hearts with which they do not understand, <br />they have eyes with which they do not see, they have ears with which they do not hear. <br />They are like animals - or even worse than them , because they are those who are heedless.</div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-align: center; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;"><br /></div><div style="line-break: anywhere; overflow: hidden; text-align: center; text-overflow: ellipsis; word-break: normal;"><br /></div></div><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><br /></div>
<iframe allow="autoplay" frameborder="no" height="166" scrolling="no" src="https://w.soundcloud.com/player/?url=https%3A//api.soundcloud.com/tracks/293785512&color=%23ff5500&auto_play=false&hide_related=false&show_comments=true&show_user=true&show_reposts=false&show_teaser=true" width="100%"></iframe><div style="color: #cccccc; font-family: Interstate, "Lucida Grande", "Lucida Sans Unicode", "Lucida Sans", Garuda, Verdana, Tahoma, sans-serif; font-size: 10px; font-weight: 100; line-break: anywhere; overflow: hidden; text-overflow: ellipsis; white-space: nowrap; word-break: normal;"><a href="https://soundcloud.com/mecca-audio_qur" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="MECCA AUDIO_Qur´an">MECCA AUDIO_Qur´an</a> · <a href="https://soundcloud.com/mecca-audio_qur/qrn-krm-7179-maji-srdce-jimiz-nic-nechapou-have-hearts-with-which-they-do-not-understand" style="color: #cccccc; text-decoration: none;" target="_blank" title="QRN KRM 7:179 ."..mají srdce, jimiž nic nechápou / have hearts with which they do not understand">QRN KRM 7:179 ."..mají srdce, jimiž nic nechápou / have hearts with which they do not understand</a></div>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-91444177636277495172023-10-07T16:05:00.000+02:002024-02-02T18:31:19.513+01:00Egypťanka Rahma Zein konfrontuje moderátorku CNN (25.10.2023 @hraniční přechod Rafah mezi Egyptem a Gazou)<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiyC_PGphfTUOXLkhr4RHMFgM1k2zwVm7ioNYWHjJ3Q284snQymbXL5ooxdX8US7pBJ_G8OPGvu9ZC4mNzz2MojXMqsziNeABrrzlRNGsy0cjwrbi5r8ebjveAD6LCwZKYi7dsG41E6H_HeVJSpk6Xbcr6lzO8rDeduutMMboUbxceF-my6EkRFFZhPQTM/s822/Rahma%20Zein_Egypt_Oct.2023.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="822" data-original-width="596" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiyC_PGphfTUOXLkhr4RHMFgM1k2zwVm7ioNYWHjJ3Q284snQymbXL5ooxdX8US7pBJ_G8OPGvu9ZC4mNzz2MojXMqsziNeABrrzlRNGsy0cjwrbi5r8ebjveAD6LCwZKYi7dsG41E6H_HeVJSpk6Xbcr6lzO8rDeduutMMboUbxceF-my6EkRFFZhPQTM/w464-h640/Rahma%20Zein_Egypt_Oct.2023.jpg" width="464" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://www.instagram.com/zein_rahma/?hl=en" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">Rahma Zein (Instagram)</span></b></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both;"><br /></div><div style="text-align: center;"><br /></div></div><p style="text-align: center;"><br /></p>
<div style="text-align: center;"><iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/Vhm87IXbPxg?si=mqkHWrx-tDRIbKXy" title="YouTube video player" width="560"></iframe></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/E5uUooD7_w0?si=JX_qRTwv8C9r2ola" title="YouTube video player" width="560"></iframe></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/df9M8KbQZSA?si=ebWF4m4nr8H3nYCf" title="YouTube video player" width="560"></iframe>
</div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">Piers Morgan vs Rahma Zein On Palestine's Suffering (26.10.2023)</div>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-12527316399116512532023-10-07T10:23:00.000+02:002023-11-28T12:28:17.292+01:00"... skončete nepřátelství, ale ne proti nespravedlivým." Gaza, Palestina (říjen 2023)<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsYQlOlvklUgU34LGK8CqJpwsjAHMhxcPjA9Qh1qJIYqHQNuTUJxPL0At3KjO0sGZKxAbHXJUUw84HnGJYtDCyKyF5A8Z_vzGyPv5pPTDizHqJb4GnvaIGg_LgMyIuVOYVCjjjh11RW4e1F6o3ENhg_EK0NUSgC2MADc7iauMS9PWsCYkPZW3bkWX66Dc/s1500/gaza_Oct.2023.jpeg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="938" data-original-width="1500" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsYQlOlvklUgU34LGK8CqJpwsjAHMhxcPjA9Qh1qJIYqHQNuTUJxPL0At3KjO0sGZKxAbHXJUUw84HnGJYtDCyKyF5A8Z_vzGyPv5pPTDizHqJb4GnvaIGg_LgMyIuVOYVCjjjh11RW4e1F6o3ENhg_EK0NUSgC2MADc7iauMS9PWsCYkPZW3bkWX66Dc/w640-h400/gaza_Oct.2023.jpeg" width="640" /></a></div><br /><p></p><p></p><div style="text-align: center;">"A bojujte na stezce Boží proti těm, kdož bojují proti vám, avšak nečiňte bezpráví, <br />neboť Bůh nemiluje ty, kdož se bezpráví dopouštějí."</div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;"><span style="font-size: x-small;">2:190 (súra Al-Baqara)</span></div><p></p><p style="text-align: center;">✻</p><p style="text-align: center;"><br />"... Jestliže však přestanou, pak skončete nepřátelství, ale ne proti nespravedlivým."</p><p></p><div style="text-align: center;"><span style="font-size: small;">2:193 (súra Al-Baqara)</span></div><div style="text-align: center;"><span style="font-size: x-small;"><br />✻</span></div><div style="text-align: center;"><span style="font-size: x-small;"><br /></span></div><p></p><p></p><div style="text-align: center;">"A bojujte usilovně za Boha s úsilím, jež si zaslouží! On si vás vyvolil a nepřipravil vám žádné obtíže v náboženství, jež je vírou předka vašeho Abrahama. A On nazval vás muslimy již dříve - i v tomto -, aby posel tento byl vám svědkem a abyste vy byli svědky pro ostatní lidi. Dodržujte modlitbu a rozdávejte almužnu a hledejte oporu u Boha! On vaším je ochráncem..."<br /><br /></div><div style="text-align: center;"><span style="font-size: x-small;">22:78 (súra Al-Hadž)<br /><br />✻</span></div><div style="text-align: center;"><span style="font-size: x-small;"><br /></span></div><p></p><p></p><div style="text-align: center;">"Bojují-li mezi sebou dvě skupiny věřících, usmiřte je! A činí-li jedna skupina z těch dvou bezpráví druhé, bojujte proti těm, kdo činí bezpráví, dokud se před rozkazem Božím neskloní! A když se skloní, usmiřte obě strany spravedlivě a buďte nestranní, neboť Bůh věru miluje ty, kdož jsou nestranní!"</div><div style="text-align: center;"><br /><span style="font-size: x-small;">49:9 (súra Al-Hudžurát)<br /><br />✻</span></div><div style="text-align: center;"><span style="font-size: x-small;"><br /></span></div><p></p><p></p><div style="text-align: center;">"A když byla seslána súra nařizující „Věřte v Boha a bojujte spolu s Jeho poslem!“, žádali tě blahobytní mezi nimi o dovolení neúčastnit se a řekli: „Nech nás, abychom zůstali s těmi, kdož sedí doma!“"</div><div style="text-align: center;"><br /><span style="font-size: x-small;">9:86 (súra At-Tauba)</span></div><p></p><div><br /></div><div><br /></div><div><br /></div>
<iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/m1uzYaTQGtE?si=klH_T3wRuqTuQ4r4" title="YouTube video player" width="560"></iframe>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-7640081388442101522023-10-07T01:00:00.000+02:002023-12-03T14:25:41.031+01:00Leo Pavlát a Pavel Barša diskutují na téma "Židovství, Izrael, Blízký východ, antisemitismus" (27.2.2013)<div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZFAg1wxJE0RbFrdzCIK3niJyNUCDax432Z6JlDEf5SUxbib2rpM0WRDeH9lHeHfHBbjJPtip1EAwUI2s07L1t894SY8P_Yw6zBRLW1M5aY3l0EqOFfqoXk8WNVvOb7j9OXgtcTaKB-X4PpahSM9VmQPRX67Bq8G5gRRO9AfiEg1XWq43M-UN9MJX8HgA/s1500/374932_0.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="1500" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZFAg1wxJE0RbFrdzCIK3niJyNUCDax432Z6JlDEf5SUxbib2rpM0WRDeH9lHeHfHBbjJPtip1EAwUI2s07L1t894SY8P_Yw6zBRLW1M5aY3l0EqOFfqoXk8WNVvOb7j9OXgtcTaKB-X4PpahSM9VmQPRX67Bq8G5gRRO9AfiEg1XWq43M-UN9MJX8HgA/w640-h426/374932_0.jpeg" width="640" /></a></div><br /><span face=""trebuchet ms" , sans-serif"><span face=""trebuchet ms" , sans-serif">Krize na Blízkém východě se znovu a znovu rozdmýchává, ale stále jde o tytéž problémy, tytéž střety. </span><span face=""trebuchet ms" , sans-serif">Jak se na tyto názory dívají dva odborníci na slovo vzatí? </span><br /><span face=""trebuchet ms" , sans-serif"><br /></span><span face=""trebuchet ms" , sans-serif">Diskutují: </span><br /><span face=""trebuchet ms" , sans-serif"><br />Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze</span><br /><span face=""trebuchet ms" , sans-serif">Pavel Barša, profesor, Ústav politologie FF UK a Ústav mezinárodních vztahů</span><br /><span face=""trebuchet ms" , sans-serif">Moderuje: Marek Čejka, Ústav mezinárodních vztahů, 27.2.2013</span><br /></span></div><span face=""trebuchet ms" , sans-serif"><div><span face=""trebuchet ms" , sans-serif"><br /></span></div><div style="text-align: center;"><span face=""trebuchet ms" , sans-serif"><br /></span></div><div style="text-align: center;"><br /></div></span><div style="text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="http://www.youtube.com/embed/1BdNDNFFRBY?rel=0" width="420"></iframe></div>
<span face=""trebuchet ms" , sans-serif"><br /></span>
<span face=""trebuchet ms" , sans-serif"><br /></span>
<br /><span face=""trebuchet ms" , sans-serif"><br /></span><br />
<br />Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-43541686185116675332023-10-03T18:24:00.000+02:002023-12-15T22:50:14.269+01:00„Moderní umění vyvrátilo všechny povinnosti, závazky, pravidla a omezení..." Jindřich Chalupecký (1943)<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbpqvu30e-KK6-AaSfD8ahJdcsV6iZqjHm_8qLwt49T1VApvIWupUzv8EPFj4y10m4fDzEwhfcRPiKjk_prrBlBtfyF14KDRRCFB8pbXOcOkqQasMkvyZpEvQ__tZuIdd33ARKcBuzcdA55A8P-dnuAM7fCQEPyvRigU389nvgdhz3m5Np4sR2M2VH3Vc/s557/03_Jan-Smetana%20(1918-1998).jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="414" data-original-width="557" height="476" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbpqvu30e-KK6-AaSfD8ahJdcsV6iZqjHm_8qLwt49T1VApvIWupUzv8EPFj4y10m4fDzEwhfcRPiKjk_prrBlBtfyF14KDRRCFB8pbXOcOkqQasMkvyZpEvQ__tZuIdd33ARKcBuzcdA55A8P-dnuAM7fCQEPyvRigU389nvgdhz3m5Np4sR2M2VH3Vc/w640-h476/03_Jan-Smetana%20(1918-1998).jpg" width="640" /></a></div><br /><p></p><p>foto: Jan Smetana (1918 – 1998) český malíř, grafik, člen Skupiny 42 (<a href="https://nadcasove.blogspot.com/2023/11/jan-smetana-1918-1998-cesky-malir.html" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">více zde</span></b></a>)</p><p><br /></p><p>„Moderní umění vyvrátilo všechny povinnosti, závazky, pravidla a omezení, které jindy umělce poutaly. Vše je dovoleno. Vše z hlediska estetického, vše z hlediska morálního. Není-li však žádné oblasti zakázané, jakou tady může mít ještě cenu umělecká odvaha – ta odvaha, po níž se donedávna poznávalo umělecké dílo? Výsledkem velikého usilování moderního umění o vyzkoušení nejnesnadnějších poloh uměleckého tvoření je rozsáhlý repertoár snadností [...]. Za takovýchto okolností, nezbývá než začít znovu. K tomu je především třeba nedbati o umění: odvážiti se z oné odvážnosti, osvoboditi se z oné svobody, které se staly konvencemi. Za druhé je třeba opět pokusit se o zakázané. Ale co je ještě zakázaného? Všechny svobody jsou již odbyty, není již nic než dosti neobvyklého, podivného, vzdáleného, co by ještě zůstávalo neprozkoumáno. Nanejvýš ještě prostota. Jednoduchost je věcí dosti neuměleckou, aby byla zakázána. Po všech složitostech a zvláštnostech a podivuhodnostech nezbývá tedy asi než odvážiti se prostoty.“</p><p>zdroj: Nepublikovaná stať Jindřicha Chalupeckého z roku 1943, cit. "Skupina 42: antologie" Zdeněk a Eva PETROVÁ, ed.(Atlantis, 2000), s. 433</p>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-13680345388625645512023-10-01T20:31:00.000+02:002024-02-02T18:32:05.530+01:00František Vláčil "Město v bílém" (1972, 15 min)<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJFv5oDL6ad6hwZ-tX_6JpsozYnE1rFTVp6glAyYl08sE8ulUCPNZ1_zeEEZbcsgWe8y3bSz8xPT6vvtOPUj9qL3eCK1WQ0AkBAd78YHFlLuqr0sg2PBOlqlBTkZP6dBNk2V7ai_rmCI64aB3PSmunNiILv8wyDgSl_4V0cpvh61IaeUOEQun785rgMOU/s1092/00_Mesto%20v%20b%C3%ADl%C3%A9m%20(Frantisek%20Vl%C3%A1cil,%201972).jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="815" data-original-width="1092" height="478" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJFv5oDL6ad6hwZ-tX_6JpsozYnE1rFTVp6glAyYl08sE8ulUCPNZ1_zeEEZbcsgWe8y3bSz8xPT6vvtOPUj9qL3eCK1WQ0AkBAd78YHFlLuqr0sg2PBOlqlBTkZP6dBNk2V7ai_rmCI64aB3PSmunNiILv8wyDgSl_4V0cpvh61IaeUOEQun785rgMOU/w640-h478/00_Mesto%20v%20b%C3%ADl%C3%A9m%20(Frantisek%20Vl%C3%A1cil,%201972).jpg" width="640" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both;">František Vláčil "Město v bílém" (1972, 15 min)</div><div class="separator" style="clear: both;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both;">Režie: František Vláčil</div><div class="separator" style="clear: both;">Scénář: František Vláčil</div><div class="separator" style="clear: both;">Kamera: František Uldrich</div><div class="separator" style="clear: both;">Hudba: Zdeněk Liška, Jiří Stivín</div><div class="separator" style="clear: both;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both;">Symfonie zasněžené Prahy v neopakovatelném pohledu režiséra Františka Vláčila. Snímkem Město v bílém zahájil František Vláčil svůj tvůrčí mezičas po nuceném odchodu z Barrandova. Od jeho posledního celovečerního filmu Adelheid uběhly tři roky, nicméně ani dočasný přesun na pole dokumentárního filmu neznamenal pro Vláčila ústup k uměleckému kompromisu. Město v bílém je vizuálně a střihově pozoruhodné zachycení nepolevujícího života a nadčasové kontinuity v zasněžené Praze, jejíž osu i v koncepci snímku tvoří zamrzlá Vltava. Jedinečný účinek pak dotváří působivý hudební doprovod Zdeňka Lišky a Jiřího Stivína. (text Česká televize)</div></div><p></p>
<div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;"><iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/8XGmxwEV4nc?si=BzHnULvri07X3S-B" title="YouTube video player" width="560"></iframe></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTjqHQPsIDbb8Vgto5xzbvgF19ezlbXACkR5U7F2Z_GQSSQE1r6OHajouniikOHLmnadKPM2By38ye10blxFXZ1Xzgxv_o638Wc8o4WTgAlF9qPEmNozo82cb3i-Hl_pm5Wj7RuTRBqm5v_PA1BAmuOSfDSG3KNKEXNHo7tk-RwzurGBsAQUN0UdeYpdE/s932/01_Mesto%20v%20b%C3%ADl%C3%A9m%20(Frantisek%20Vl%C3%A1cil,%201972).jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="842" data-original-width="932" height="578" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTjqHQPsIDbb8Vgto5xzbvgF19ezlbXACkR5U7F2Z_GQSSQE1r6OHajouniikOHLmnadKPM2By38ye10blxFXZ1Xzgxv_o638Wc8o4WTgAlF9qPEmNozo82cb3i-Hl_pm5Wj7RuTRBqm5v_PA1BAmuOSfDSG3KNKEXNHo7tk-RwzurGBsAQUN0UdeYpdE/w640-h578/01_Mesto%20v%20b%C3%ADl%C3%A9m%20(Frantisek%20Vl%C3%A1cil,%201972).jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiH4eDmuzApy6MtYucsO_1DV55XGSbTQMmnCFxICsZpKuSxrbFFA5wpZPMdofbJL_Ya2xCAaTqJ-llKk9to15mFCnxUZ3ktkEbV6d97nA9IWyJqbGOdvO1E8mrfpFceocrM5-dA9WfIx0DyFGTcN5Y40r2ycM6_qfqRJTaPZtkK4xzeGAGmubTVFIrSJWk/s956/02_Mesto%20v%20b%C3%ADl%C3%A9m%20(Frantisek%20Vl%C3%A1cil,%201972).jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="588" data-original-width="956" height="394" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiH4eDmuzApy6MtYucsO_1DV55XGSbTQMmnCFxICsZpKuSxrbFFA5wpZPMdofbJL_Ya2xCAaTqJ-llKk9to15mFCnxUZ3ktkEbV6d97nA9IWyJqbGOdvO1E8mrfpFceocrM5-dA9WfIx0DyFGTcN5Y40r2ycM6_qfqRJTaPZtkK4xzeGAGmubTVFIrSJWk/w640-h394/02_Mesto%20v%20b%C3%ADl%C3%A9m%20(Frantisek%20Vl%C3%A1cil,%201972).jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYJBel5UpynON07QfeiRz0x5a6v3W-IIQeDuQODB6dny7RjrNJqzEavjc6jZ2v-vtWq5CkT0VQrpqPW5hwIdJ9Fu7qfEIWODij4V2JDAi8PDvNJa8IZZe2hMcShd3p0tjv11pBd_zY6tXzko5plNynwoN1W3ZYKYD_2rk6cMKaTK9Zj19sfPz-Yj-CuXo/s1085/03_Mesto%20v%20b%C3%ADl%C3%A9m%20(Frantisek%20Vl%C3%A1cil,%201972).jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="828" data-original-width="1085" height="488" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYJBel5UpynON07QfeiRz0x5a6v3W-IIQeDuQODB6dny7RjrNJqzEavjc6jZ2v-vtWq5CkT0VQrpqPW5hwIdJ9Fu7qfEIWODij4V2JDAi8PDvNJa8IZZe2hMcShd3p0tjv11pBd_zY6tXzko5plNynwoN1W3ZYKYD_2rk6cMKaTK9Zj19sfPz-Yj-CuXo/w640-h488/03_Mesto%20v%20b%C3%ADl%C3%A9m%20(Frantisek%20Vl%C3%A1cil,%201972).jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2ohVvaAWhnNOs_L_cxNQQb0ATDpEDb2LgnYM1qZbZheg6x1TT2X2UiiHtcJmkh0FKIGzicQiGgdxKJuZX5T9UcKnQ-IZ1qhx_iBtxvOhj4orfvccNSM5tthGbNOfh4kYlIpRI97C_K9GSDzIBkbdc7YPL3haKnZbMBvl2Ei0WygFwX0k9fbqXzDk8gAA/s1059/04_Mesto%20v%20b%C3%ADl%C3%A9m%20(Frantisek%20Vl%C3%A1cil,%201972).jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="836" data-original-width="1059" height="506" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2ohVvaAWhnNOs_L_cxNQQb0ATDpEDb2LgnYM1qZbZheg6x1TT2X2UiiHtcJmkh0FKIGzicQiGgdxKJuZX5T9UcKnQ-IZ1qhx_iBtxvOhj4orfvccNSM5tthGbNOfh4kYlIpRI97C_K9GSDzIBkbdc7YPL3haKnZbMBvl2Ei0WygFwX0k9fbqXzDk8gAA/w640-h506/04_Mesto%20v%20b%C3%ADl%C3%A9m%20(Frantisek%20Vl%C3%A1cil,%201972).jpg" width="640" /></a></div><br /><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">"Skleněná oblaka" (1958), rež. František Vláčil</div><div style="text-align: center;"><a href="https://nadcasove.blogspot.com/2023/03/sklenena-oblaka-1958-rez-frantisek.html">https://nadcasove.blogspot.com/2023/03/sklenena-oblaka-1958-rez-frantisek.html</a></div><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">Filmový režisér František Vláčil "O dvou živlech" (1968)</div><div style="text-align: center;"><a href="https://nadcasove.blogspot.com/2022/01/filmovy-reziser-frantisek-vlacil-o-dvou.html">https://nadcasove.blogspot.com/2022/01/filmovy-reziser-frantisek-vlacil-o-dvou.html</a></div><div style="text-align: center;"> </div>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-12738602365556732202023-10-01T19:06:00.000+02:002024-02-22T15:37:36.187+01:00"Spisovatel a jeho přízraky" Ernesto Sabato (1963)<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYGvBfi3FsDX7kg-9OA0QfzWtBDZrrrZLlrH5wpHYno0kytekqV-P0bUPSyPwBJm_DQm8vRFTuqPsZJtKEVfKsEXpv7-Ak1w6_vnwHx65_7WD8s8tnaIhkjxuMTPK8KMyGcL9P5-Wuyyys9KjetuPlGF5iYcQ0xPwNHvjhCLuBvvovu7F5qYdW4bIVdSw/s840/ernesto%20sabato.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="528" data-original-width="840" height="402" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYGvBfi3FsDX7kg-9OA0QfzWtBDZrrrZLlrH5wpHYno0kytekqV-P0bUPSyPwBJm_DQm8vRFTuqPsZJtKEVfKsEXpv7-Ak1w6_vnwHx65_7WD8s8tnaIhkjxuMTPK8KMyGcL9P5-Wuyyys9KjetuPlGF5iYcQ0xPwNHvjhCLuBvvovu7F5qYdW4bIVdSw/w640-h402/ernesto%20sabato.jpg" width="640" /></a></div><br /><p></p><p style="text-align: center;">"Zrod západního románu souzní s hlubokou krizí, k níž dochází na konci středověku, nábožensky založeného období, jehož hodnoty byly jasné a pevné. Místo toho nadešla světská éra, níž bude vše zpochybňováno a v níž se budou stále víc prosazovat jako atributy odcizeného člověka úzkost a samota. Pokud bychom chtěli hledat určité datum, myslím, že bychom mohli stanovit 13. století, kdy začíná rozpad Svaté říše a papežství se stejně jako říše začíná ve své univerzálnosti hroutit. Ve střetu obou upadajících mocností pronikají do popředí cynické a mocenské italské komuny, které zahajují novou éru světského člověka, a rez začíná rozežírat celý starý svět. <br /><br />Brzy bude člověk připraven na zrod románu: neexistuje pevná víra, náboženství nahradil posměch a nevíra, člověk se znovu ocitl v metafyzickém nečase. A tak se tedy zrodí onen zvláštní žánr, jehož posláním bude zkoumat lidský úděl ve světě, v němž je Bůh nepřítomný, neexistuje nebo je zpochybňován. [...] ke zrodu bylo zapotřebí součinnosti tří velkých událostí, které se nikdy dříve nikde ve světě nesešly: křesťanství, vědy a kapitalismu s jeho průmyslovou revolucí. <br /><br />Don Quijote je příkladem nejenom prvním, ale také nejtypičtějším, neboť jsou v něm zesměšněny středověké rytířské ideály, z čehož plyne nejenom satira, ale i bolestný tragikomický pocit, přesmutná rozervanost, kterou tvůrce zjevně cítí a kterou prostřednictvím své groteskní masky přenáší na všechny své čtenáře. Zde máme důkaz, že román je víc než jen pouhý sled dobrodružství. Je tragickým svědectvím umělce, před nímž se hroutí bezpečné hodnoty posvátné komunity. A společnost ocitající se v krizi ideálů je jako dítě na konci dospívání: absolutno je rozbité na kousky a duše zůstává vydána napospas zoufalství či nihilismu. Snad právě proto pociťují konec civilizace víc mladí lidé, kteří se nikdy nechtějí smířit se zhroucením absolutna, a umělci, kteří se jako jediní z dospělých podobají dospívajícím. A tak svědčí o zhroucení civilizace rozervaní chlapci, toulající se po cestách Západu, a umělci, kteří ve svých dílech popisují, zkoumají a básnicky dosvědčují chaos.“ </p><p style="text-align: center;">s. 182-183</p><p style="text-align: center;">✻</p><p style="text-align: center;">"Ačkoli pro umění je specifická emoční stránka, nesmíme zapomínat, že člověk cítí též intelektuální emoce. [...] Dramatický svět, v němž jsou city a vášně spojeny s vysokými duchovními hodnotami, s mravními či náboženskými idejemi a principy, s filosofickým nebo estetickým názorem. Takový totální pohled na skutečnost byl možný díky hlubokému lidství tvůrců a také díky jejich dlouhému životu, nejenom ovšem kontemplativnímu, ale aktivnímu, zaplněnému nejenom četbou a meditací, ale také žitím, poznatky získanými skrze životy a smrti." </p><p style="text-align: center;">s. 175</p><p style="text-align: center;">✻</p><p style="text-align: center;">„Člověk není jen tělo, neboť skrze ně patříme nanejvýš do zoologické říše; není ani pouhý duch, který je spíše naší božskou aspirací: specificky lidské, to, co je třeba zachránit z této všeobecné hekatomby, je duše, rozervaná, nejednoznačná krajina, sídlo věčného boje mezi tělesností a čistotou, mezi prvkem nočním a světelným. Prostřednictvím čistého ducha, skrze metafyziku a filozofii se člověk pokoušel zkoumat platonický svět, nezranitelný mocí Času; a možná se mu to mohlo i podařit, máme-li věřit Platonovi a jeho vzpomínce na prvotní bratrství s bohy. Ale skutečnou vlastí člověka není tento čistý duch, nýbrž hraniční, pozemská krajina, dvojaké a rozervané území, z něhož se noří přízraky románové fikce. Lidé píší fikce, protože jsou tělesní, protože jsou nedokonalí. Bůh romány nepíše.“</p><p style="text-align: center;">s. 184-185</p><p style="text-align: center;">✻</p><p style="text-align: center;">"Postupný proces racionalizace byl zároveň procesem abstrakce a rozkladu člověka. Až jsme se dostali k této společnosti zbožňující techniku, kde z původní jednoty nezůstalo katastrofálně nic. Je přirozené, že se proti tomuto odlidštění vzbouřil umělec [...] jeho vzpoura směřovala proti abstraktnímu myšlení, zodpovědnému za odlidštění. Ve své zuřivosti však často nebyl schopen pochopit, je-li užitečné odmítnout abstraktní myšlení... Či dokonce: nechápal, že zavrhnutím myšlenek "in toto" a jejich odstrčením do světa filosofie umělec vlastně přispívá k posílení právě té kalamity, proti níž se vzbouřil: k rozštěpení světa."</p><p></p><div style="text-align: center;">s. 173</div><div style="text-align: center;"><br /></div><p></p><p style="text-align: center;">✻</p><p style="text-align: center;">"Podle mého názoru člověk může jen stěží napsat něco hlubokého, <br />co by nebylo zjevně či skrytě spojeno s dětstvím."</p><p></p><div style="text-align: center;">s. 22</div><div style="text-align: center;"><br /></div><p></p><p style="text-align: center;">✻</p><p style="text-align: center;">"Racionalismus se pokoušel oddělovat různé "části" duše: rozum, emoce a vůli; a posléze když toto násilně oddělení dokončil, mu šlo o to, aby se k poznání dospívalo pouze prostřednictvím čistého rozumu. [...] A protože rozum je univerzální, co je platné pro všechny, se jeví jako synonymum Pravdy, vše individuální bylo nutně falešné. [...] Vyznavači čistých idejí se hluboce mýlili a že chtít s nimi poznat člověka a jeho hodnoty je právě tak absurdní, jako chtít poznat Paříž luštěním telefonního seznamu."</p><p style="text-align: center;">s. 27</p><p></p><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">✻</div><p></p><p style="text-align: center;">"Například podle Ortegy je důkazem odlidštění umění umělcův rozchod s jeho publikem. Nikde ani zmínka o tom, že by to mohlo být přesně naopak a že odlidštěným není umělec, nýbrž publikum. Jedna věc je pochopitelně lidstvo a druhá, velmi odlišná, publikum-dav, onen souhrn bytostí, které přestaly být lidmi, aby se proměnily v sériově vyráběné objekty, formované standardní výchovou, napěchované do továren a kanceláří... Zatímco umělec je tvorem naprosto výjimečným, díky jehož nepřizpůsobivosti, vzdoru a bláznivosti se paradoxně uchovaly nejdrahocennější vlastnosti lidské bytosti."</p><p style="text-align: center;">s. 33-34</p><p></p><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">✻</div><p></p><p style="text-align: center;">"Pro dobrý román je příznačné, že nás strhne do svého světa, že se do něho ponoříme a izolujeme se od skutečnosti do té míry, že na ni zapomeneme. A přitom nám odhaluje právě skutečnost, jež nás obklopuje!"</p><p></p><div style="text-align: center;">s. 156</div><div style="text-align: center;"><br /></div><p></p><p style="text-align: center;">✻</p><p style="text-align: center;">"Člověk, postrkovaný předměty, hříčka okolností, k jejich vzniku sám přispěl, přestal být svobodným a stal se stejně anonymním a neosobním jako jeho nástroje. Už nežije v původním čase bytí, nýbrž v čase svých hodin. Jde o pád bytí do světa, zvnějškovatění a banalizace existence. Člověk získal svět, ale ztratil sám sebe."</p><p style="text-align: center;">"A dokonce i skutečnost, že objevuje svou smrtelnost a v úzkostech dospívá k pochopení své konečnosti, ho do určité míry také posiluje, neboť mu v posledku podává důkaz, že je čímsi jiným než oním netečným a odtažitým soukolím: <br />dokazuje mu, že je lidskou bytostí. Že není nic víc, ale také nic menšího než člověk." </p><p style="text-align: center;">s.83</p><p></p><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">✻</div><p></p><p style="text-align: center;">"Umění stejně jako láska a přátelství neexistuje v člověku, ale mezi lidmi."</p><p style="text-align: center;">s.172</p><p></p><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">✻</div><p></p><p style="text-align: center;">"Jedním z poslání velké literatury je probouzet člověka, který je odvážen na popraviště."</p><p style="text-align: center;">s. 26</p><p></p><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">✻</div><p></p><p style="text-align: center;">"Současná literatura si nevytyčuje jako cíl hledání krásy. Pokouší se proniknout k obecnému smyslu existence a při bolestivém ohledávání proniknout k jádru záhady. Boří konvenční sentimentalitu, která zamořovala značnou část staré literatury."</p><p style="text-align: center;">s. 82</p><p></p><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">✻</div><p></p><p style="text-align: center;">"Pokud vím, spisovatelé jako Sofokles, Dante a Shakespeare si nevytyčili za cíl krásu, nýbrž zkoumání lidského údělu, bádání v jeho propastech a na jeho hranicích. [...] Všechny tragédie napsané člověkem, od vyprávění o Oidipově osudu po líčení smrti Ivana Iljiče, ukazují krásu propastí.</p><p style="text-align: center;">s. 142</p><p></p><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">✻</div><p></p><p style="text-align: center;">"Nikdy nevzniká tak hluboce náboženská literatura jako v laických údobích."</p><p style="text-align: center;">s. 103</p><p></p><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">✻</div><p></p><p style="text-align: center;">"Když se v dějinách lidstva prosadí nějaký princip až do krajnosti, pokaždé se obrátí sám proti sobě."</p><p style="text-align: center;">s. 103</p><p></p><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">✻</div><p></p><p style="text-align: center;">"Nejspolehlivějším znakem zralosti určité společnosti k hluboké sociální proměně je podle mého názoru schopnost jejích revolucionářů pochopit a převzít duchovní dědictví zanikající společnosti. Pokud se tak nestane, revoluce není zralá."</p><p style="text-align: center;">s. 38</p><p></p><div style="text-align: center;"><br /></div><div style="text-align: center;">✻</div><p></p><p style="text-align: center;">"Zatímco čistý myslitel ve svých traktátech předkládá čistě pojmovou kostru skutečnosti, básník nám nabízí totální obraz, obraz, který se liší jak od pojmového těla, tak od bytosti žijící jen svým mozkem. [...] Dílo se jaksi stává poselstvím, něco znamená, je formou, jejímž prostřednictvím nám může umělec předat svou pravdu o nebi a peklu, pravdu, kterou sám vnímá a trpí. Nedává nám důkaz, nepředvádí tezi, nedělá propagandu žádné straně ani náboženství: nabízí nám význam. [...] Velké romány totiž nemají moralizovat ani budovat, jejich účelem není uspávat lidská stvoření a konejšit je jako v lůně náboženství nebo strany; ty básně jsou naopak určené k tomu, aby člověka probudily, aby ho vymotaly z vatovitých chuchvalců klišé a konvencí, a jsou inspirovány spíše ďáblem než sakristií nebo politbyrem. [...] Takový byl všeobecný postoj romantismu, který hlásal návrat k faustovskému principu oproti apollinskému."</p><p style="text-align: center;"><br /></p><p>zdroj: "Spisovatel a jeho přízraky" Ernesto Sabato (Mladá fronta, 2002)<br />Originální název: El escritor y sus fantasmas, 1963<br />Překlad: Vít Urban, Anežka Charvátová</p><p>Sabatovy esej v angličtině (PDF e-book):</p><p><a href="https://uloz.to/file/xjGCPB9coIkS/ernesto-sabato-man-and-mechanism-1951-pdf#!ZJR4ZGR2AGpmA2D0ZmDjBQxjZwquL1AeFJ94G3t1Gz1GoTSvMD==" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">Ernesto Sabato "Man and Mechanism" (1951)</span></b></a></p><p><a href="https://uloz.to/file/9Zd7vZGzMAam/the-resistance-ernesto-sabato-2000-pdf#!ZJV0ZGR2AJH2AQuzLwp4A2RmBGWzMT1uDH1mrzIJIKMKHQD1MD==" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">Ernesto Sabato "The Resistance" (2000)</span></b></a></p><p><a href="https://meccaaudio.blogspot.com/2011/10/ernesto-sabato-1911-2011.html" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">Ernesto Sabato (biografie)</span></b></a></p>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-13092411911270265492023-10-01T13:07:00.000+02:002024-02-02T10:01:50.667+01:00"Postmoderní, ironické, příjemné" Umberto Eco (Poznámky ke "Jménu růže"“, 1986)<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9-g3bFQp9diAoO6SnT_jGhPxfaDtC7Yj7io4StpEttDn7YdcVZxFQaolHO7q7c9ca0mOVhMshyphenhyphenJRSzXwqad-_NQ0UYTKpzSB0PUDEV0JI2pmcaDrYkl7tsD9-wwJHOMuWAYt_BqhiHbCnDEetwuat0YPfKswxJAWFEhJjdqquywshyBQ-v2jM72rF-Pg/s800/03_Jan%20Smetana_1944.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="586" data-original-width="800" height="468" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9-g3bFQp9diAoO6SnT_jGhPxfaDtC7Yj7io4StpEttDn7YdcVZxFQaolHO7q7c9ca0mOVhMshyphenhyphenJRSzXwqad-_NQ0UYTKpzSB0PUDEV0JI2pmcaDrYkl7tsD9-wwJHOMuWAYt_BqhiHbCnDEetwuat0YPfKswxJAWFEhJjdqquywshyBQ-v2jM72rF-Pg/w640-h468/03_Jan%20Smetana_1944.jpg" width="640" /></a></div><br /><p></p><p>foto: <a href="https://nadcasove.blogspot.com/2023/11/jan-smetana-1918-1998-cesky-malir.html" target="_blank"><b><span style="color: #990000;">Jan Smetana (1918 – 1998) český malíř, grafik, člen Skupiny 42</span></b></a></p><p><br /></p><p>"Od roku 1965 do dneška se definitivně vyjasnily dvě myšlenky. Že zápletka se dá znovu objevit i jako citace jiných zápletek a že tato citace by mohla být méně ,,útěšnější" než sama citovaná zápletka (v roce 1972 nakladatel Bompiani vydal almanach, "Návrat k zápletce", byla to obdivná a přitom ironická přehlídka autorů jako Ponson du Terail a Eugène Sue a obdivná a přitom neironická přehlídka vynikajících stránek Dumasových). Je možné, aby nějaký román nebyl útěšná ukolébavka, byl problematický a přitom aby se dobře četl? Spojení těchto požadavků a znovunalezení nejen zápletky, ale i příjemného pocitu při čtení, měli přinést američtí teoretici postmodernismu. Postmodernismus je bohužel výraz, který se hodí [...] na všechno, co se zamlouvá tomu, kdo jej právě používá. Na druhé straně jako by tu byla snaha posunout tento výraz někam zpátky: napřed se zdálo, že se hodí na pár spisovatelů či umělců aktivních během posledních dvaceti let, pak se pomalu došlo na začátek století, pak ještě dál a zanedlouho asi kategorie postmoderního dospěje až k Homérovi.</p><p>Domnívám se však, že postmodernost není tendence vymezitelná chronologicky, ale kategorie duchovní, kunstwollen, operativní modus. Dalo by se říci, že každá doba má své postmoderní umění, stejně jako každá doba má svůj manýrismus (někdy se sám sebe ptám, není-li výraz postmoderní jen moderní označení manýrismu jako metahistorické kategorie). Domnívám se, že v každé době dochází ke krizovým momentům, jaké popsal Nietzsche ve své ,,Druhé studii nečasové", věnované škodlivosti historického bádání. Minulost nás podmiňuje, naléhá na nás, vydírá nás. Historická avantgarda (ale i tu bych kategorii avantgardy chápal jako metahistorickou) se snaží vypořádat se s minulostí.<br /><br /><i>,,Už dost měsíčního svitu,"</i> futuristické heslo, to je program typický pro každou avantgardu, stačí nahradit svit luny něčím případnějším. Avantgarda ničí minulost, znetvořuje ji: Demoiselles d'Avignon, to je typicky avantgardní gesto, pak jde avantgarda přes ně a zničenou figuru vůbec odstraní, dojde k abstrakci, k <i>informelu</i>, k plátnu čistému, plátnu protrženému, k plátnu spálenému, v architektuře jsou to minimálně budovy jako stély, čisté rovnoběžnostěny, v literatuře je to destrukce diskursivního toku až po Bourroughsovu koláž, až k mlčení, až k čisté, nepopsané stránce, v hudbě je to přechod od atonálnosti ke hluku, k absolutnímu tichu.</p><p>Nastane však okamžik, kdy avantgarda (moderní umění) už nemůže dál, protože už vyprodukovala metajazyk, který mluví o jejích textech jako o textech nemožných (umění konceptuální). Postmoderní odpověď na moderní umění záleží v uznání, že minulost nemůže být zničena, protože její zničení vede k mlčení, a že je třeba znova ji navštívit ironicky a vůbec ne bez zlých úmyslů. Postoj postmoderního umění mi připadá jako postoj někoho, kdo miluje velice vzdělanou ženu a ví, že jí nesmí říci: "Zoufale tě miluji," protože ví, že ona ví (a že ona ví, že on ví), že takové věci už byly napsány v Červené knihovně. Řešení se však najde. Může říci: ,,Miluju tě zoufale, jak by to stálo v Červené knihovně." Vyhnul se falešné nevinnosti, když řekl jasně, že nevinně se už sice mluvit nedá, ale stejně neřekl, co jí říci chtěl: že ji miluje, ale že ji miluje v době ztracené nevinnosti. Jestliže dotyčná žena na jeho hru přistoupí, pak se jí stejně dostane vyznání lásky. Nikdo z těch dvou se nebude cítit nevinný, oba přijmou výzvu minulosti, že to, co bylo jednou řečeno, se nedá odstranit, oba budou vědomě a s radostí hrát hru na ironii. Přitom však oba budou moci mluvit o lásce.</p><p>Ironie, metalingvistická hra, výrok na druhou. Z toho vyplývá, že jestliže ten, kdo v moderním umění hru nechápe, nemůže než odmítnout ji, pak v umění postmoderním je taky možno hru nechápat a přitom brát všechno vážně. Což je vlastnost (a riziko) ironie. Vždycky se najde někdo, kdo bere ironii vážně. Myslím, že koláže Picassovy, Juana Grise a Braquovy byly moderní: právě proto je normální lidé neakceptovali. Zatímco koláže, které dělal Max Ernst, když skládal útržky rytin z devatenáctého století, byly postmoderní: dají se číst i jako příběh fantastický, jako příběh ze sna a přitom si nemusíme uvědomit, že jsou vlastně výpovědí o rytině a možná i o koláži. Jestliže je tohle postmoderní umění, pak je jasné, proč Sterne nebo Rabelais byli postmoderní, proč je zcela určitě postmoderní Borgés, proč v jednom a témž umělci mohou spolužít, v krátké době za sebou následovat nebo se také střídat momenty postmoderní s moderními."</p><p><br /></p><p>zdroj: Umberto Eco, „Poznámky ke "Jménu růže"“; Světová literatura, 1986, č. 2, strana 227–241.</p>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-1307691070230974368.post-91444344945198093432023-09-30T18:10:00.000+02:002024-01-23T13:43:04.698+01:00The young Egyptian photographer Ali Rizq (1999-2023) passed away<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhRUuB6vDq-oFNqyGOWA1WU__YOrK1_CkBgRsRi1PjWfT7tMwg5KZ9AHJ2knKNBresMFZZk-zlPEHzHu3N0Cad6ZxDKHwodoYzojG1zwMuesyOT5F5NRdj_ehwdNsdF2T1tpgw7RyfEDzuTLqmHbMzblSB-pjbbTLAFiTaz840fZht9_SRGX9py6GWXH-E/s960/00_Ali-Rezk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="954" data-original-width="960" height="636" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhRUuB6vDq-oFNqyGOWA1WU__YOrK1_CkBgRsRi1PjWfT7tMwg5KZ9AHJ2knKNBresMFZZk-zlPEHzHu3N0Cad6ZxDKHwodoYzojG1zwMuesyOT5F5NRdj_ehwdNsdF2T1tpgw7RyfEDzuTLqmHbMzblSB-pjbbTLAFiTaz840fZht9_SRGX9py6GWXH-E/w640-h636/00_Ali-Rezk.jpg" width="640" /></a></div><br /><p></p><p>Ali Rizq (1999-2023)</p><p>The young photographer Ali Rizq passed away, and these are his best works that he could photograph during his journey in the world of photography. <br /><br />Ali Ahmed Abdul Wahab Rizq born on 16 November 1999 in a small village near Mansoura city in Egypt. The eldest son of a family of father, mother and four children His father passed away in 2020 after battling the disease and since that day he was not only an older brother but a father to his siblings and a support to his mother. He was meditating on God's creation with all his senses, he was so passionate about the sun that he spent many hours and nights documenting the moment it rose. <br /><br />He was captivated by nature; trees, plants, birds and clouds, and when he started filming using his mobile phone as a hobby and found himself in it, he was able to create the scene he dreamed with the least available resources and with the help of nature as the hero of his work, and the presence of his middle brother in most of the picture as an element to convey the interconnection between his dreams and reality. <br /><br />His father bought him a professional camera and began to learn it step by step, this was a pivotal point in his life and the rest of his work and photography. Graduated from the Faculty of Education, Arabic Language Department, Tanta University, 2021. Weeks didn't pass until he found out he was a cancer patient and began his journey of fighting the disease, defeating him once and didn't give up, he continued trying until God passed away and extended his hand to him with a final rest after a long suffering. He loved life the way he could and found beauty in everything around him, no matter how simple it was, from a cup of coffee, to a field of cultivation, to a child's smile. <br /><br />(text <a href="https://www.facebook.com/Documentaries2000" target="_blank"><b>@ D o c u m e n t a r i e s</b></a>) </p><p><br /></p><p style="text-align: center;"><b>We belong to God and to Him we return</b></p><p style="text-align: center;"><b>/</b></p><p style="text-align: center;"><b> إِنَّا لِلَّٰهِ وَإِنَّا إِلَيْهِ رَاجِعُونَ</b></p><p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVplGUfNJXYtRQDrqN-Eu-V6WcYyvWoD1JwKP42NQAYNe3Zy7R44hC8uEgUxY0aCS6T5MGw5n0a-f8u718QZ1cFz-WO4Dei4EQ0ZMwTmhHAw6PgrAGhnzpTUyZGuA-5XzcLYgbOLbqrzYXCpaiKQMpVqiCGu2WnvYQXkaN59rGWi-5989UPFpHMEyCaj8/s817/01_Ali-Rezk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="810" data-original-width="817" height="634" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVplGUfNJXYtRQDrqN-Eu-V6WcYyvWoD1JwKP42NQAYNe3Zy7R44hC8uEgUxY0aCS6T5MGw5n0a-f8u718QZ1cFz-WO4Dei4EQ0ZMwTmhHAw6PgrAGhnzpTUyZGuA-5XzcLYgbOLbqrzYXCpaiKQMpVqiCGu2WnvYQXkaN59rGWi-5989UPFpHMEyCaj8/w640-h634/01_Ali-Rezk.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtikbcJ7GwQqfZFc2nrMm5aTDuJ_emEGCSxlMwaZ-PUItUkD8a9pPuYpdFcI-0Tda2mKaoYkOKpbNXApL-3kuXMdq3uTHtu8g-71v89vKYa8YWDdmqxvVNyOCijq05T91B52BSevq4QyoWIONpg3kBYmMwrG_0FO6sRokH4bB-xRv3FvrdREf3B1FQT-g/s960/02_Ali-Rezk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="621" data-original-width="960" height="414" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtikbcJ7GwQqfZFc2nrMm5aTDuJ_emEGCSxlMwaZ-PUItUkD8a9pPuYpdFcI-0Tda2mKaoYkOKpbNXApL-3kuXMdq3uTHtu8g-71v89vKYa8YWDdmqxvVNyOCijq05T91B52BSevq4QyoWIONpg3kBYmMwrG_0FO6sRokH4bB-xRv3FvrdREf3B1FQT-g/w640-h414/02_Ali-Rezk.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHj-CqYZioFmK4TJ1cLJsE4vfa9Sfl4jAYPnlch0LamGyepw23_hfLlFA_Umo9tdWHPmG_EdZ7GF09ZKBQwC8nklS9Kam7THV_rjV2Gg5WBYz0rISEadTHy3IVw7YT2eCv1TXybciCnC0kH67gAuai4-HfgLUKMxdwvUvOkvMU0Fjatthna547E7dUBAI/s960/03_Ali-Rezk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="640" data-original-width="960" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHj-CqYZioFmK4TJ1cLJsE4vfa9Sfl4jAYPnlch0LamGyepw23_hfLlFA_Umo9tdWHPmG_EdZ7GF09ZKBQwC8nklS9Kam7THV_rjV2Gg5WBYz0rISEadTHy3IVw7YT2eCv1TXybciCnC0kH67gAuai4-HfgLUKMxdwvUvOkvMU0Fjatthna547E7dUBAI/w640-h426/03_Ali-Rezk.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirLjB9kBbkLVt0PDISoSKfgfikGKZUH1rwCLUx2sliBCIlmWhCqDyNbpx-N8L8lFvH45HniEnqo28nuw3epwQ5sXrf-8YJG_dxoMfxLLkQpJRTBFOT5fBIjNVpccT9_-3UHSR0xaaBYmhUwrtjZ_y_tpb5kKGxHsvTCBMXP9VuuonuE95J3xJObfrwwh4/s960/04_Ali-Rezk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="788" data-original-width="960" height="526" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirLjB9kBbkLVt0PDISoSKfgfikGKZUH1rwCLUx2sliBCIlmWhCqDyNbpx-N8L8lFvH45HniEnqo28nuw3epwQ5sXrf-8YJG_dxoMfxLLkQpJRTBFOT5fBIjNVpccT9_-3UHSR0xaaBYmhUwrtjZ_y_tpb5kKGxHsvTCBMXP9VuuonuE95J3xJObfrwwh4/w640-h526/04_Ali-Rezk.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfYqHlVcSM2Le-64xe1YolYTf7_J2U0RwKqF0gZ2GtBdObpBAycCdoFvbEsOgeL2WnG3znU6hXZLHyHC7qr2U3Cah-A5pw-ti6KFtfHLgiwD-QudKZ4PPOZGnwa68ji9IdnkArNNoi7fqx-HJNnRE7JXIK4PVyR6Mz9GHUR_RVgDZ3ksYHt8x5EYLcFRM/s960/05_Ali-Rezk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="882" data-original-width="960" height="588" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfYqHlVcSM2Le-64xe1YolYTf7_J2U0RwKqF0gZ2GtBdObpBAycCdoFvbEsOgeL2WnG3znU6hXZLHyHC7qr2U3Cah-A5pw-ti6KFtfHLgiwD-QudKZ4PPOZGnwa68ji9IdnkArNNoi7fqx-HJNnRE7JXIK4PVyR6Mz9GHUR_RVgDZ3ksYHt8x5EYLcFRM/w640-h588/05_Ali-Rezk.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgb5D8c_pVLXg-lEgQVosTCJNwE52OerU8hyzd2IbMmOxU0wvQLce5bD3lNAvDSJa-fxuRILWMjzGjqNo2CtyfZQUXtpkoSznM4WQYdhzu6HVLyfUQL5QFs-X9jnjtsnR8h8S18_bblQA0K0HeT0E5KA1e4JSdl7ZNPlLtFv9zQtD0RrhNR0-5hkkfeA-w/s960/06_Ali-Rezk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgb5D8c_pVLXg-lEgQVosTCJNwE52OerU8hyzd2IbMmOxU0wvQLce5bD3lNAvDSJa-fxuRILWMjzGjqNo2CtyfZQUXtpkoSznM4WQYdhzu6HVLyfUQL5QFs-X9jnjtsnR8h8S18_bblQA0K0HeT0E5KA1e4JSdl7ZNPlLtFv9zQtD0RrhNR0-5hkkfeA-w/w640-h480/06_Ali-Rezk.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEig_BT8INjUvoGonymZyx2Bxcg52NjTKlAURH1jRMVbDRemskP6WzIbFSHacAR803eTtPat9dFdiLotA6ACaRVnjU2cv_y0NwRWNpfYhXoWCqdUMDpo7h6WlcQhWMTxKlHX-eSExklx6q5TihhlFC3qdIybLITSPJGmRz4nn-O-9xwWMnm-EXCojigRIV8/s960/07_Ali-Rezk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEig_BT8INjUvoGonymZyx2Bxcg52NjTKlAURH1jRMVbDRemskP6WzIbFSHacAR803eTtPat9dFdiLotA6ACaRVnjU2cv_y0NwRWNpfYhXoWCqdUMDpo7h6WlcQhWMTxKlHX-eSExklx6q5TihhlFC3qdIybLITSPJGmRz4nn-O-9xwWMnm-EXCojigRIV8/w640-h480/07_Ali-Rezk.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEishJeXvixGPo_Sb3jElOOIIokUQNiDAie5EGQOHqbS7NnDU5YEJdH00RZIuoRU3RY933HCXLz7VOx7U7lBTptPfavyvfSwu3GGbNZGBCIleKX4ehIFxxWEZxOaNMIPkW7pzmS6DnqzZXxmydX8Ashyphenhyphen-VKwJyWgJDYtQh21O0QNlTnUBdhNAHuSxua6JdY/s960/08_Ali-Rezk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="623" data-original-width="960" height="416" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEishJeXvixGPo_Sb3jElOOIIokUQNiDAie5EGQOHqbS7NnDU5YEJdH00RZIuoRU3RY933HCXLz7VOx7U7lBTptPfavyvfSwu3GGbNZGBCIleKX4ehIFxxWEZxOaNMIPkW7pzmS6DnqzZXxmydX8Ashyphenhyphen-VKwJyWgJDYtQh21O0QNlTnUBdhNAHuSxua6JdY/w640-h416/08_Ali-Rezk.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvw7zi4FY2iTN2z8u7B1IE1ERTViU9ihNxuj1PW57cUq-uUrY3hHCh3en65cq60s24vDkYgpUbTta0rcLnkepq7NnONpVoRcCGAEcLLmIC-MGGEIdLwdiS2FsuDl_sYUXNig8LdEIXnfsIrCN4x1WO4KccREAyHu9LpyYUw9ZIRW3ihh6La9kW3oLRFwY/s960/10_Ali-Rezk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvw7zi4FY2iTN2z8u7B1IE1ERTViU9ihNxuj1PW57cUq-uUrY3hHCh3en65cq60s24vDkYgpUbTta0rcLnkepq7NnONpVoRcCGAEcLLmIC-MGGEIdLwdiS2FsuDl_sYUXNig8LdEIXnfsIrCN4x1WO4KccREAyHu9LpyYUw9ZIRW3ihh6La9kW3oLRFwY/w640-h480/10_Ali-Rezk.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdjbpD5eJvIwBpcTU4dWq6aJ692JENcSiABjtzw2ZzkWkYpG8WyJawjoq4ucu3Kj3v8rWPOFN4HITZXyR9coECFxR6OfvhI3b7Iek24kPYJvgWtqN5vlbKv7GyqAuuHmEFI79ipaEnG3r-hy1-vYN-X7YsBILLBLZj4r81k5prHuc2DsS4_NMy8LygsJE/s960/11_Ali-Rezk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdjbpD5eJvIwBpcTU4dWq6aJ692JENcSiABjtzw2ZzkWkYpG8WyJawjoq4ucu3Kj3v8rWPOFN4HITZXyR9coECFxR6OfvhI3b7Iek24kPYJvgWtqN5vlbKv7GyqAuuHmEFI79ipaEnG3r-hy1-vYN-X7YsBILLBLZj4r81k5prHuc2DsS4_NMy8LygsJE/w640-h480/11_Ali-Rezk.jpg" width="640" /></a></div><br /><p><br /></p>Richardhttp://www.blogger.com/profile/13643891879574847978noreply@blogger.com