Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z září, 2016

RIP Bill Nunn aka Radio Raheem

Obrázek
Bill Nunn 
(20.10.1952 – 24.9.2016)

Raoul Servais "Sirene" (1968)

"Sirene"

Režie a scénář: Raoul Servais
Belgie, 1968
9 minut
Info: Raoul Servais
http://www.raoulservais.be/

"CHASING TRANE" dokument o saxofonistovi John Coltraneovi

"Muhammad Abduh: islámský modernismus a snahy o náboženskou reformu v Egyptě" (Jan Kondrys, 2013)

Obrázek
"Tato studie pojednává o osobnosti a díle Muhammada cAbduha, klíčové postavy egyptského islámského modernismu. Jeho myšlenky se utvářely v době, kdy již muslimský svět čelil naplno tlaku dynamického evropského kolonialismu a západní dominance nad muslimy se stala neoddiskutovatelnou realitou. cAbduhův modernismus spočíval ve snaze nalézt „rozumnou“ střední cestu pro řešení společenské krize pomocí reformy (isláh), jež by se vyvarovala extrémů tvrdošíjného konzervativního odporu proti všemu modernímu, jakož i bezmyšlenkovitého přejímání všeho, co přinášela evropská kulturní invaze, a z toho plynoucího zavrhnutí vlastních kořenů. Sám cAbduh tuto reformu chápal jako návrat k „čistému islámu“, racionálnímu náboženství podporujícímu aktivní přístup jedince a pokrok společnosti."


Jan Kondrys (ACTA Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2013)


celý článek zde, str. 37 - 63




Kdo jsou afričtí básníci? Jaká je africká poezie?

Obrázek
Kdo jsou afričtí básníci? Jaká je africká poezie a umění? Ukázka ze sbírky Černý Orfeus nabízí částečně odpovědi na tyto otázky. Umění Afriky je někdy vnímáno jen v souvislosti s minulostí a obtížně se tak hledá propojení mezi tímto kontinentem a současností. Překlad afrikanisty Vladimíra Klímy nabízí čitelnější obraz afrických umělců, básníků a spisovatelů.


"Jazyk africké literatury" Ngugi Wa Thiong´o (1986)

Obrázek
"Narodil jsem se do početné venkovské rodiny: otec, čtyři ženy a asi tak dvacet osm dětí. Také jsem, stejně jako ostatní, patřil do širší rodiny a do komunity. Při práci na poli jsme mluvili kikujski. Doma i venku jsme mluvili kikujski. Živě si vybavuji, jak jsme si večer u ohniště vyprávěli příběhy. Většinou je vyprávěli dospělí dětem, ale zaujati a pohlceni jsme byli všichni. My děti jsme druhý den vyprávěly tyto příběhy dalším dětem, které spolu s námi sklízely na polích chryzantémy,čajové lístky nebo kávové boby svých evropských a afrických pánů. 

Zvuk z paláce kmene Šabázz (červenec, 2014)

Obrázek
     foto: Okayplayer

Záměrem článku není až tak recenzovat poslední album "Lese Majesty" dvojice Shabazz Palaces (1), jako se spíš pokusit o analýzu jejich poselství a vlivech, které jej formují a dávají mu/jim i vizuální charakter. Označení zvuku Shabazz Palaces jako Afro-futurismus může být jen vnějškem, který klame a odpoutává pozornost od skutečného poselství, které je oproti té vesmírnosti ve stylu Sun-Ra méně viditelné. K rozkódování je potřeba nakouknout na celou tvorbu kapely, ve kterých je posluchač mnohdy odkázán více na svou intuici než na znalost jazyka, a teprve tehdy se odkryje méně nápadná vrstva, jež obsahuje mix poezie nasáklý afrocentrismem/černošstvím, jak jej známe od Digable Planets nebo The Last Poets nebo tématy společnosti v postmoderní době.

"Černý Orfeus - Moderní poezie tropické Afriky" (Praha, 1977)

Obrázek
Poezie černochů z USA není až tak neznámá českému čtenáři, v 50., 60. a 70. letech vyšlo několik sbírek, kde se Afro-Američané představili českému publiku, jejich „předci„ už tolik prostoru nedostali a teprve až nyní je možné si vytvořit více komplexnější obraz o poezie tropické Afriky. Sám autor Vladimír Klíma v úvodu říká: „Tropické Africe sice chybějí tradice psané poezie, ale zato má hojnost ústní slovesnosti. Dlouho se tam nepociťovala potřeba psané literatury, avšak umění slova provází život Afričana odedávna a těší se dokonce mimořádnému uznání.“ Antologie nese název afrického literárního časopisu, který začal vycházet v západonigerijském Ibadanu v roce 1957 a přináší překlady básní z celkem 20 afrických států (Senegal, JAR, Angola, Uganda, Keňe, Tanzanie,…) a více jak 30ti básníků.


"Dizzy Gillespie for president” 1964

Obrázek

QRN KRM, 13:11 "Bůh nezmění to, co je v lidu nějakém, pokud se tento sám nezmění"

QRN KRM: 13:11Bůh nezmění to, co je v lidu nějakém, pokud se tento sám nezmění
QRN KRM: 13:11Indeed, God will not change the condition of a people until they change what is in themselves.
QRN KRM: 13:11إِنَّ اللَّهَ لَا يُغَيِّرُ مَا بِقَوْمٍ حَتَّىٰ يُغَيِّرُوا مَا بِأَنفُسِهِمْ

QRN KRM, 13:17 "A co se týče pěny, ta mizí jako bublina, zatímco to, co lidem prospěšné je, na zemi zůstává."

بِسْمِ اللَّهِ الرَّحْمَٰنِ الرَّحِيمِ
QRN KRM: 13:17On z nebe vodu sesílá,aby tekla v údolích podle rozměrů jejich; proud pak odnáší pěnu na hladině plující. A z toho, co lidé taví v ohni hodlajíce vyrobit ozdoby či nástroje, vychází pěna jí podobná. A takto Bůh ukazuje rozdíl mezi pravdou a falší. A co se týče pěny, ta mizí jako bublina, zatímco to, co lidem prospěšné je, na zemi zůstává. A takto Bůh činí podobenství.
QRN KRM: 13:17He sends down from the sky, rain, and valleys flow according to their capacity, and the torrent carries a rising foam. And from that [ore] which they heat in the fire, desiring adornments and utensils, is a foam like it. Thus Allah presents [the example of] truth and falsehood. As for the foam, it vanishes, [being] cast off; but as for that which benefits the people, it remains on the earth. Thus does Allah present examples.
QRN KRM: 13:17أَنزَلَ مِنَ السَّمَاءِ مَاءً فَسَالَتْ أَوْدِيَةٌ بِقَدَرِهَا فَاحْتَمَلَ السَّيْلُ زَبَدًا رَّابِيًا ۚ وَمِمَّا يُوقِدُ…

"Rozprava o kolonialismu" Aimé Césaire (1950)

Obrázek
„Nejprve bychom se měli zabývat tím, jak kolonizace systematicky zbavuje kolonizátora civilizovanosti, jak ho doslova ohlupuje, degraduje a probouzí v něm skryté pudy, jako je žádostivost, sklon k násilí, rasová nenávist a morální relativismus [...] Co se mě týče, pokud jsem připomenul pár drobností z těchto odporných jatek, neučinil jsem tak z nějakého sebemrskačského potěšení, ale protože si myslím, že těch lidských hlav, těch sbírek uší, těch vypálených domů, gótských nájezdů a krvavých par, těch měst odpařujících se pod ostřím meče se jen tak snadno nezbavíme. Dokazují, že kolonizace, to opakuji, zbavuje lidskosti i toho nejcivilizovanějšího člověka; že pod vlivem koloniálního úsilí, koloniálních snah, koloniálních výbojů, založených na pohrdání domorodým člověkem a obhajovaných tímto opovržením, se člověk, jenž toto úsilí, tyto snahy, tyto výboje podniká, pozvolna nevyhnutelně mění, že v tom druhém začne vidět zvíře a naučí se s ním jako se zvířetem zacházet, se objektivně sám po…