Muslimové ve výrocích napříč islámskými dějinami; od Proroka Muhammada po současnost


          foto: Mapa světa Muhammad al-Idrísí (1099–1165)



Muslimové ve výrocích napříč islámskými dějinami; od Proroka Muhammada (saws), přes učence, historiky, filosofy, vědce, až po intelektuály 20. století. Muslimové se vyjadřovali nejen k teologickým otázkám, ale rovněž ke způsobu vládnutí svých panovníků a jak chápali a praktikovali své náboženství. Přelom 19. a 20. století byl rovněž obdobím setkávání Západu s muslimským Východem a konfrontace obou světonázorů. 

QRN KRM: "A víme již, že hruď tvá je stísněna tím, co říkají..."



بِسمِ الله الرَّحمَنِ الرَحِيمِ

15:97 A víme již, že hruď tvá je stísněna tím, co říkají, 
15:98 Ty však chválu Pána svého oslavuj a buď mezi těmi, kdož na tvář padají, 
15:99 A Pánu svému služ do chvíle, kdy k tobě nepochybně přijde!

15:97 And We already know that your breast is constrained by what they say.
15:98 So exalt [ God ] with praise of your Lord and be of those who prostrate [to Him].
15:99 And worship your Lord until there comes to you the certainty (death).


2 x Dollar Brand (Abdullah Ibrahim)


Dollar Brand (Abdullah Ibrahim) "Yukio-Khalifa"

Album: Dollar Brand "Children Of Africa" (Enja Records, 1976)




Dollar Brand Duo "Moniebah (The Pilgrim)

Album: Dollar Brand Duo "Good News From Africa" (Enja Records, 1974)

"West vs. East" Muhammad Abduh






"I went to the West and saw Islam, but no Muslims;
I got back to the East and saw Muslims, but not Islam."
"رأيت الاسلام و لم أر المسلمين، ورأيت المسلمين و لم أر الإسلام"



Muhammad Abduh / محمد عبده


"Na nových stezkách ducha" Ivan O. Štampach (Vyšehrad, 2010)



Přehledná monografie známého českého religionisty analyzuje a systematicky třídí náboženskou scénu dnešní doby. Ve svém velkorysém záběru shrnuje i duchovní a myšlenkové směry, které bývají někdy opomíjeny, jako jsou mimokřesťanské spirituality západního původu (např. hermetismus). Vlastním autorovým přínosem je dále rozbor kritiky náboženství a ateismu či nových podob mezináboženských vztahů. K zásadním patří i úvodní metodologické pasáže, které kriticky připravují půdu a hranice zkoumání předmětu, jehož uchopení je z povahy věci netriviální. Publikace chce svými novými interpretacemi vstoupit do odborné diskuse, vedle toho však dobře poslouží i vysokoškolským studentům v kurzech věnovaných současné religiozitě nebo jejím dílčím otázkám, jakož i zainteresované veřejnosti.

Africká próza a poezie v českých překladech



foto by John Flannery @flicker


Níže uvedené citace jsou z knih zabývající se literaturou Afrického kontinentu, resp. jeho Maghribské části (Maroko, Alžír, Tunis, Libye), ale i Afriky rovníkové a jižní. V úvodu antologie Černý Orfeus, jejíž autorem je Vladimír Klíma, podrobně popisuje způsob vnímání umění africkými černochy a přináší ojedinělý pohled na kulturu Afriky.



 *   *   *   *

„… povšimněme si volby symbolů a básnických obrazů. V africké poezii nalézáme vedle sebe dvě odlišné kategorie: tradiční – tamtamy, masky, rituální předměty, přírodní motivy, (…) a moderní, z nichž valnou část reprezentují technické vymoženosti. Obě tyto kategorie koexistují v pozoruhodné, často i groteskní symbióze. (…) Není zřejmě náhodou, že hlasatel negritude Leopold Sédar Senghor kdysi prohlásil, že černošskou doménou je cit, který stavěl do protikladu k bělošskému rozumu. Odtud vyvozoval přirozené, vrozené předpoklady Afričana pro uměleckou seberealizaci a jeho humanistický přínos světové kultuře. (…) Pomýlená, i když zajímavá, je například doměnka zesnulého německého profesora J. Jahna, který pod vlivem idealistických antropologů a religionistů prohlašoval, že černošská slovesnost vyvěrá z jakési metafyzické filosofie „životních sil“, k nimž prý patří i slovo, že množství alegorických a symbolických obrazů v básních lze zdůvodnit jakýmsi prelogickým, obrazným způsobem uvažování Afričanů, kteří se prý v tomto směru liší od našeho racionálního myšlení. (…) Charakteristickým znakem afrického estetického zírání je požadavek syntézy. Zatímco běloši mají sklon analyzovat a jednotlivé druhy umění od sebe oddělovat, afričtí černoši je vidí spíše jako dílčí složky komplexního jevu.“

„Černý Orfeus“ Vladimír Klíma (1977)



*  *  *  *

"Martinický básník Aimé Césaire (nar.1913) dospěl k ještě působivějšímu uměleckému výrazu. V Zápiscích o návratu do rodné země (Cahiers d´un retour au pays natal, 1939) oslavil černošství, které pochopil jako filosofický pojem "négritude". (...) Césairova sbírka je popřením dříve velmi rozšířených tvrzení o podřadnosti černošské civilizace, jakousi "negací negace černošství". (...) Základní Césairův pocit - a nejen Césairův - je roztrpčení černého intelektuála nad tím, že ani rovnocenné vzdělání nepohne bělochy k tomu, aby se oprostili od své navyklé povýšenosti v jednání s Afričany. (...) Terčem básníkova útoku se stává bělošský racionalismus. Proto provolává slávu těm, kdo nic nevynalezli a nic neprozkoumali. Césaire s oblibou užívá provokativních paradoxů, přejímá i některé výrazy z kolonialistické propagandy, ale propůjčuje jim jiný smysl. Smysl, který mají opovržené zvyky a tradice v očích černochů."

„Literatura černé Afriky“ Vladimír Klíma, Karel F. Růžička, Petr Zima (1972)



*  *  *  *

„Nejobtížnější pro čtenáře asi bude vžít se do ducha těchto literatur a pochopit jejich estetická kritéria, někdy tak odchylná od evropských, zejména v arabsky psaných dílech“

"Literatury severní Afriky : Alžírsko, Tunisko, Maroko, Lybie" Svetozár Pantůček (1978)



Nový orient na téma: muslimové ve světě svém i cizím (články od 50. let do současnosti)




Vybrané články časopisu Nový orient nemapují vývoj české islamologie a orientalistiky, ale poukazují na ty významné od 50. let do současnosti. Kromě témat teologických, politických a historických je možné narazit na recenze tehdy vydaných překladů (Ibn Chaldún, Ibn Tufajl nebo Ibn Sína). Rovněž jsou zde uvedeny dva rozhovory s Ivanem Hrbkem; jeden z doby, kdy překládal Korán (1971) a další, kdy pracoval na dvoudílných Dějinách Afriky (1966). K aktuálnímu dění v Evropě by mohly přispět články v prvním souboru: "Američtí muslimové: Relevantní inspirace pro Evropu?" nebo "Mladí evropští muslimové a jejich pohled na spravedlnost ve školách i společnosti".






01. "Na okraji bosenského dramatu" rozhovor s turkoložkou Zdenkou Veselou (NO, 7/1993)
"Barma nebo Myanmar?" Jan Bečka (NO, 7/1993)
02. "Minaret" Bohumil Procházka (NO, 8/1964)
03. "O africkém a evropském divadle" Vladimír Klíma (NO, 1972) 
04. "Nové umění černé Afriky" Alois Wokoun (NO, 6/1972)
05. RECENZE "Ibn Chaldún: Čas království a říší, Mukaddima" Rudolf Veselý (NO, 10/1972)
06. "Africký spisovatel mezi včerejškem a zítřkem" Vladimír Klíma (NO, 2/1974)
07. ROZHOVOR "O mezinárodním projektu Všeobecných dějin Afriky" rozhovor s Ivanem Hrbkem (NO, 1/1971)
08. "Ochránce islámu al-Ghazzálí" Vladimír Sadek (NO, 1/1971)
09. "Islám moderní doby" Luboš Kropáček (NO, 2/1971)
10. "Předchůdci arabské filosofie" Vladimír Sadek (NO, 5/1965)
11. "Perspektivy africké kultury" Vladimír Klíma (NO, 2/1971)
12. "Dramatik proti apartheidu" Vladimír Klíma (NO, 9/1989)
13. "Pohled na židovskou vědu očima Sá´ída al-Andalusího" Daniel Boušek (NO)
14. "Jordánsko - příklad integrace křesťanské menšiny do muslimské společnosti" Artur Boháč (NO)
15. "Umlčení Židů od Samaw´ala al-Maghribího a středověká islámská polemika s judaismem" Daniel Boušek (NO)
16. "Ibn Sína (Avicenna): Živý, syn bdícího" Magdaléna Vitásková (NO)
17. "Křesťané a muslimové v Belgii - opatrní symbióza" Kateřina Děkanovská (NO) 
18. "Mladí evropští muslimové a jejich pohled na spravedlnost ve školách i společnosti" David Greger, Karel Černý 
19. "Reformní úsilí sultána Mahmuta II." Miroslav Šedivý (NO)
20. "Američtí muslimové: Relevantní inspirace pro Evropu?" Karel Černý (NO)
21. "Reflexe soudobého islámu: Od "papírového tygra" k reálným problémům" Miloš Mendel 
22. Alexandrijská knihovna (Luboš Kropáček)
23. Alexandrijská knihovna a islám (Ivan Hrbek)
24. Arabská věda a filosofie (K. Petráček, 1953)
25. Ibn Rushd a odkaz dnešku (Z. Müller)
26. Ibn Tufajl: filosof a kritik (V. Sádek)
27. Írán očima američanky_Adéla Křikavová
28. Odešel Ivan Hrbek (Luboš Kropáček, 1993)
29. Nad překladem Koránu: rozhovor s Ivanem Hrbkem (Luboš Kropáček, 1971)
30. Stvořil jsem vás z kapky přilnavé (Luboš Kropáček, 1992)
31. Tahá Husajn: Zkouška (prekl.K.Petráček)







01. "Solimanovo tažení podél slovenských hranic k Vídni roku 1529" (NO, 50. léta)
02. "Hitlerovy orientální jednotky" Jaroslav Hrbek (NO, 90. léta)
03. "Ohrožuje islám Evropu?" Miloš Mendel (NO, 4/1994)
04. "Muslimové v západní společnosti: občané nebo komunita?" Zdeněk Müller (NO, 90. léta)
05. "Tak jako prorok Muhammad" Miloš Mendel (NO, 10/1993)
06. "Vzteklý čaroděj a černý šíp smrti" Miloš Mendel 
     Rozbor kauzy Chomejní vs. Salman Rushdie, (NO, 90. léta)
07. "Poselství panafrikanismu" Vladimír Klíma (NO, 4/1973)
08. "Komenský a překlad Bible do turečtiny" Jozef Beaun (NO, 8/1971)
09. "Černá Afrika v boji proti apartheidu" Karel Lacina (NO, 6/1973)
10. "Černý Mojžíš aneb Jak Marcus A. Garvey chtěl vyvést americké černochy do Afriky" Vladimír Klíma (NO, 4/1975)
11. "Jak vzniká Prorok" Karel Petráček (NO, 6/1972)
12. "Andaluská poezie" Karel Petráček (NO, 4/1972)
13. "Povstání sekty Hazamitů v 16. století" Karel Petráček (NO, 10/1965)
14. "Islám v Atatürkově Turecku" Zdenka Veselá (NO, 8/1965)
15. "Smutný Bůh" Karel Petráček (NO, 1/1965)
16. "Arabský nacionalismus, socialismus, islám" Karel Petráček (NO, 9/1965)
17. "Rozměry islámského reformismu v arabských zemích" Miloš Mendel (NO)
18. "Reformní snahy islámu" Vladimír Matějček (NO, 5-6/1945)
19. "Znal jsem černého muže" Michaele Picardie (NO, 4/1989)
20. "Orientalismus a historizující beletrie aneb antikvární toulky po Orientu" B. Ostřanský (NO, 2008)
21. "Rasismus v českém prostředí" Vladimír Dudák (NO, začátek 90. let)
22. "Křesťansko-islámské vztahy" Luboš Kropáček (NO, začátek 90. let)
23. "Za egyptským spisovatelem Júsifem Idrísem" Jaroslav Oliverius (NO, 4/1992)
24. "Arabové a kulturní dědictví" Miloš Mendel (NO, začátek 90. let)
25. "Abd ar-Rahmán al-Mahdí muž, který věděl, co chce" Blanka Říchová (NO)
26. "Filosofický román Ibn Tufajla - ŽIVÝ SYN BDÍCÍHO" Karel Petráček (NO, 1957) 
27. "Islamofobie, pozůstatek staletých rozepří? Současná situace vztahu Evropanů k islámu" Klára Popovová (NO, 2012)
28. "Samori Ture - africký hrdina" Ivan Hrbek (NO, 50. léta)
29. "Islámské sekty" Ivan Hrbek (NO, 50. léta)
30. "Napomenutí králům" al-Gházzálí, překl. Věra Kubíčková (NO, 50. léta)
31. "Kdo jsou Berbeři?" Svetozár Pantůček (NO, 90. léta)
32. "Córdoba - Mekka Západu" Jan Marek (NO, 6/1993)
"Almoravidé - fundamentalismus" Ivan Hrbek (NO, 6/1993) 
!!! POSLEDNÍ ČLÁNEK IVANA HRBKA PUBLIKOVANÝ PŘED JEHO UMRTÍM !!!
33. "Vztah křesťanů k islámu" Vít Machálek (NO, 90. léta) 
34. "Problémy arabského myšlení" Zdeněk Müller (NO, 1995)

Josef Čapek o africkém umění (z knihy „Umění přírodních národů“ z roku 1938)




"Černoch je přirozený, spontánní a bystrý talent. Zde tedy začasto vstupuje do popředí určitý jeho vtip, radost a až i humornost, něco i z té čipernosti, jevící se zase jinak v obchodním talentu Afričanů, v jejich zálibě v obchodu, který provozují začasto ne z vážné potřeby, ale pro kratochvíli samu. Je v tom mnoho potěšení míti věci, čachrovati s věcmi. Vyrábějí a tvoří začasto z hravého sklonu, vždycky však s velice šťastnou formální schopností. Teď musíme předeslati, že primitivní národové nejsou tak bědní, jak se mnohdy míni; aspoň na Afriku to v celku naprosto neplatí. Nesmíme – až na nějaké ty výjimky – viděti v afrických národech jen žalostné živořící nuzácké stíny a ne lidi z masa a krve, s živými a uplatňovanými náklonnostmi, s vysloveným a sytě využívaným naturelem. A mají tedy i své ponětí závažnosti, důstojnosti a tak tedy i representace, nějakého životního luxu, a řekněme i svého způsobu elegance. (…) 



Z anatomických tvarů uchopí jen to nejpodstatnější a přeloží přírodní tvar do tvaru podle svého zdání výrazově a prostorově působivějšího – vyzývavějšího, geometricky zhuštěného a především synthetického. Tím vším – neoptickým odstupem, odstavením diváka od tvaru nevnímaného dioptricky, vyloučením jeho perspektivického spolupráce na plastický obrysech celku, nepopisným, neanalyzujícím, nýbrž struktivním ustavením prostoru dociluje právě černoch účinu, který má na mysli. Ovšem nemá na mysli zhola nic tak určeného a suchého, jako je tato předcházející věta.

Je to v podstatě velmi prosté, jemu naprosto přirozené a samozřejmé, co my se musíme namáhati se složitými definicemi, abychom se po našich kulturních vymoženostech mohli vžíti, ba ne, pouze si představiti primární představu prostoru. Černoch ji má, má ji od základu, nezná jiné, ku příkladu té naší perspektivní. Jeho prostor spočívá v tvarovém prostoru a na tvarovém prostoru samotném, a ne našem optickém odstupu od tvarů a forem, a tedy na naší jejich optické deformaci. Ovšem on je to, kdo tvary, dejme tomu, nám nejlépe obeznámené z lidského těla, hrubě deformuje, nedbaje v tom zhola nějakých našich klasických proporcí. Ale zas přitom nedeformuje prostor, jako to činí naše školská perspektiva, naopak, přímo a s naprostou neúspornou spontánností ho tímto svým primárním pojetím jímá a tvaruje, dává mu v tvarech jeho reálné, věcné a živé fungující bytost.

Nezáleží na tom, že, řekněme, hlava je nepoměrně veliká a ruce vzhledem k ní nepoměrně malé, ale na tom tu záleží, že je mezi nimi ten reálný, věcně i živě fungující vztah prostorový, sobě vlastní a sobě vládnoucí, který nemá s tím naším trpně optickým nejhlouběji zhola co činiti. Tento primární cit prostoru je elementárně uložen v celém černochově nitru; jeho chápání prostoru, jeho dynamiky a jeho hmotných a tvarových složek jest tu tak kategoricky uloženo, že černocha ani nenapadá hledati jeho konečné řešení jen opticky orientující služebnosti lidských očí."
zdroj: Josef Čapek „Umění přírodních národů“ (s. 118 – 119, 130 - 131)



Talib Kweli (09.11.2015, Lucerna Music Bar)




V pondělí (9.11.2015) vystoupí v Lucerna Music Baru 
brooklynská černá hvězda Talib Kweli. Nepřehlédnutelné jménu na rapové mapě. 
Jestliže jste neměli možnost se někdy zamilovat, budete mít teď jedinečnou možnost, 
protože Brooklyn Express zastaví i v Praze...



Start
21:00

Support: DJ lil´Rowa