Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z duben, 2013

Rozhovor s amerikanistkou Ninou Bosničovou na téma „Afroamerická literatura“ část II. (24. dubna 2013)

Obrázek
Afroameričtí politici byli téma předešlého rozhovorus amerikanistkou Ninou Bosničovou a u nás nepředstavují úplnou neznámou, protože zpráva o M.L.Kingovi, Angele Davis nebo Paul Robesonovi se tu a tam mihla i v tehdejších československých mediích. Oproti tomu svět kultury a umění této americké menšiny byl v pozadí, a patřil spíše až k těm druhotným tématům.

Dopis Malcolma X /al-hajj Malik al-shabazz/ z Mekky (25. dubna 1964)

Obrázek
foto: Šaháda (ar. vyznání víry) je text, kterým člověk veřejně deklaruje přijetí islámu. Text by nový muslim měl říci před dvěma svědky (muslimy). Překlad zní: "Dosvědčuji, že není boha kromě Boha a Muhammad je posel Boží." Malcolm X se před cestou do Egypta tímto dopisem stal oficiálně sunnitským muslimem. Prohlášení je z 8. dubna 1964 a proběhlo v Islámském centru v New Yorku.

"Výročí úmrtí Josefa Čapka"

Obrázek
Přátelům” Dříve než odejdu z tohoto světa a v nic se obrátím,
již ani šerý stín ve věčných temnotách, jen bez paměti prach,
prach smytý z paměti, přátelé, chtěl bych vám před prahem zásvětí své vděčné díky vzdát.

Měl jsem vás povždy rád, však říci vám to, žel, mně plachý ostych překážel, přímo od srdce vyslovit ten hřejivý a světlý cit, ten pocit milý tak a prostý přátelské důvěry a náklonnosti.

Podivná bytost člověk je: váhá si přiznati, co miluje, a nepoznán pak odchází; odpusťte, mojí předrazí, rodní vy moji, ženo, dítě mé, jednání moje nesprávné, já tolik jsem vás miloval a neřekl to, nepřiznal, nepřičinil se, přátelé, vám lépe vyjeviti city své.
... Vám, přátelé vy hodní, rozmilí, vděčností přemnohou jsem zavázán: měl jsem vás rád, však neřekl to vám, než plaše schovával to v sobě sám, ta vděčnost ale v srdci nemluvném měla svůj ustavičný byt, ta tichá věrnost v srdci mém žehnula světlým plamenem, ten jenom smrt může uhasit!
Josef Čapek 1887 - 5. a 24.4.1945*
*Nejzazší datum, k němuž s…

"Skutky" FXŠ

Obrázek
"Všechna hmota, příroda, vesmír sám jsou jen dějiny a podobenství duše lidské. Co zůstávilo v nich stopu, byla pouze tvorba: tj. skutky v pravém slova smyslu, něco nesobeckého a nadsobeckého; všecko ostatní jest pohlceno, a veliké jest mlčení po tom. Kdo nerozbíjí zděděnou formu a netvoří vším úsilím své bytosti formu novou, širší, vyšší, volnější - při stejné, aneb větší zákonnosti - jest ztracen; příživníka minulosti nezná ani přítomnost, ani budoucnost." F. X. Šalda  (*22.12.1867 - †04.04.1937)




zdroj: * Soubor díla F. X. Šaldy *

Z dějin literatur Asie a Afriky VII“ Karel Petráček a Svetozár Pantůček (Karlova univerzita v Praze , 1963)

Obrázek
V tomto svazku pojednáváme o slovesnosti a literatuře v oblasti severní a severovýchodní Afriky až k jižním okrajům Sahary, Egypt s republikou Súdánem a krajiny na jih odtud, Etiopii a celé Somálsko.

"Polemika islámu s judaismem a hebrejskou biblí ve středověku" D. Boušek, Ibn Hazm, S. al al-Magribí (Academia, 2013)

Obrázek
První část knihy tvoří editorova studie pojednávající o historickém vývoji polemiky, kterou islám od svého vzniku vedl s „vlastníky Písma“, tj. křesťany a především Židy. V průběhu staletí se tato polemika, kterou započal už Korán, soustředila na tři protichůdné a vzájemně se překrývající teze: Židé i křesťané zfalšovali Bibli, islám abrogoval předchozí monoteistická zjevení a Bible obsahuje předpovědi příchodu Muhammada a islámu.

"Židovský stát" Theodor Herzl (Acadamia, 2009)

Obrázek
Spisem Židovský stát z roku 1896 se vídeňský novinář Theodor Herzl (1860 - 1904) pokusil nalézt jasnou odpověď na tzv. židovskou otázku, která byla jednou z mnoha palčivých "otázek" konce 19. století. Přímým popudem pro hledání "moderního řešení" mu byla Dreyfusova aféra i neúnosná situace Židů v tehdejším světě a obzvlášť v Rusku. 


"Kultura individualismu" Małgorzata Jacyno (Sociologické nakladatelství, 2012)

Obrázek
Polská socioložka se v této knize zabývá každodenním životem ve světle tzv. kritické sociologie (zejména P. Bourdieua). Ústředními tematickými motivy práce, jež jsou sevřeny ústředním pojmem (a proměnami pojetí) individualismu, jsou zejména transformace vkusu, tzv. kulturní narcismus, vztah životního stylu a tržní ekonomiky, ale také „medikalizace“ našich životů (zdraví jako předmět osobní péče a současně objekt „tržní kultury“) apod. 


"The Ice Opinion - Who Gives a Fuck?" Ice T, 1994

Obrázek

"Povolené a zakázané v islámu" Júsif al-Qaradáwí (Islámská nadace v Praze, 2004)

Obrázek
Cílem této publikace je rozptýlit nejasnosti panující ohledně islámského práva šarí´i a naplnit základní potřeby muslimů v této době. S odkazy na Knihu Boží (Korán) a sunnu jeho posledního Posla (mír s ním) se zde objasňuje, co je v islámu povolené (halál) a co a proč je zakázané (harám). 


"Orientálcova vzpoura" Pavel Barša (Dokořán, 2011)

Obrázek
Nejobecnějším tématem této knihy je vztah většin k menšinám. Titul odkazuje na specificky moderní figuru odlišnosti, kterou představují neevropští cizinci, s nimiž musíme žít dohromady na jedné planetě, a stále více i na evropském kontinentě. 


"Tvůrčí imaginace v súfismu Ibn ’Arabího" Henry Corbin (Malvern, 2010)

Obrázek
Monumentální dílo filosofa, orientalisty a religionisty Henryho Corbina (1903-1978) zásadním způsobem ovlivnilo naše poznání filosofie islámu. Díky svému vzdělání dokázal otevřít pole svých znalostí i filosofické interpretaci. Svými vydáními arabských a perských textů zpřístupnil i samotným Íráncům hlavní autory jejich mystické poezie a filosofie. 

"Křížové výpravy očima arabských kronikářů" Francesco Gabrieli (Argo, 2010)

Obrázek
Výběr z kronik sedmnácti arabských historiků (např. Ibn al-Athír, Bahá'-ad-Dín, Abú Šámá, Abú 'l-Fidá', Usáma ibn Munkiz, Ibn al-Qalánisí, Kamal-ad-Dín, Ibn Wásil či Maqrízí) líčí události spjaté s křížovými výpravami a dobýváním Svaté země. Mezi popisovanými událostmi nechybí dobytí Jeruzaléma, pád Tripolisu, bitva u Hattínu či dobývání Akkonu, přičemž největší prostor je věnován osobnosti sultána Saladina a třetí křížové výpravě - tyto pasáže se vyznačují zvláštní obrazností a živostí. 

"Muharramské rituální performance a koncept mučednictví v Íránu" Libor Čech (Univerzita Pardubice, 2011)

Obrázek
Kniha se zabývá rituálními performancemi na svátek ášúrá v Íránu, ktere se každoročně konaji v desátý den prvniho islamskeho lunarniho kalendaře. Ašúra je zde podrobena zkoumaníi z mnoha zorných uhlů , ať už z hlediska svých funkci pro společnost (náboženských, sociálních, psychologických, etno-nacionálnich, sociálněekonomických, kulturních, ideologických), tak z hlediska forem politických strategií spějícím ke svržení dosavadního řádu revolucemi, protesty či reformami. 

„České země ve stínu půlměsíce: Obraz Turka v raně novověké literatuře Českých zemí“ Tomáš Rataj (Scriptorium, 2002)

Obrázek
Stereotypní představy o Turku - pohanovi rezonovali ještě na počátku 20. století. Kde je původ tohoto nazírání na představitele jiného kulturního prostředí. Váže se jistě na první bližší kontakt s kulturou evropskou v 15. století, kdy se Osmanská říše začíná rozpínat směrem na západ. Od té doby se stal Turek zosobněním obecné hrozby, trestu božího, spřažencem pekla. Naše země neležely sice na území bezprostředního styku, ale v rámci geopolitických vazeb byli do této problematiky vtaženy.