Uplynulo 20 let od nepokojů v Los Angeles



Nepokoje v Jižním centru Los Angeles vyvolal osvobozující verdikt v případu napadení Rodney Kinga Los Angelskou policií, který se udál 2. března 1991. Obžalovaní policisté (Laurence Powell, Stacey Koon, Timothy Wind, Theodore Briseño) byli 29. dubna 1992 zproštěni viny. Nepokoje si vyžádaly 55 mrtvých, 2300 zatčených a škodu za 1 miliardu dolarů.

Případ byl znovu otevřen v roce 1993 a King znovu vypovídal jako svědek. Nový verdikt zněl trest odnětí svobody na 30 měsíců pro  Laurence Powella a Stacey Koona, další dva policisté (Timothy Wind, Theodore Briseño) byli zproštěni viny. Odškodné pro Rodney Kinga bylo téměř 4 milióny dolarů.

Od útoku v roce 1992 do současnosti, měl King nejméně 4 další problémy se zákonem způsobené jeho závislostí na alkoholu. V roce 2009 šel na léčení do Pasadena Recovery Centra. 
Zákrok kalifornských policistů opět otevřel téma Afroameričanů v americké společnosti, a jako téma se tato událost objevila v textech amerických rapperů, kteří ve většině případech byli na straně Kinga (viz níže Ice Cube), byli ale i případy opačného postoje, jaké vyjádřil např. Willie D, člen Houstonské kapely Geto Boys, ve skladbě "Fuck Rodney King", kde říká: "Rodney King, god damn sell-out, On TV crying for a cop, The same mothafuckas who beat the hell outcha"

Napadení Rodney Kinga je nepochybně nejvýznamnější událostí od nepokojů ve čtvrti Watts (Los Angeles) ze srpna 1965 a nebo nepokojů ve více jak 100 měst v USA, které následovaly po atentátu na M. L. Kinga Jr. v dubnu 1968.






"to get some respect we had to tear this m*******er up, so what the F***k?"


PS: Ice Cube "
We had to tear this M.F. up


"Já také jsem Amerika" Grafická úprava Libor Fára



"Já také jsem Amerika" přední strana obálky



"Já také jsem Amerika" zadní strana obálky 


 "Já také jsem Amerika" úvodní strana




Grafická úprava Libor Fára

"Skandál v Káhiře" Nadžíb Mahfúz (Odeon, 1968)

Román současného egyptského spisovatele, pokládaného za jednoho z největších romanopisců dnešního arabského světa. Román z tzv. druhé etapy autorovy tvorby, zaměřený na společenskou problematiku káhirských středních vrstev mezi dvěma válkami. Hrdinou románu je universitní student filosofického směru, který se nedlouho před dokončením studia dostává pro těžké otcovo onemocnění do finanční krize. Když se mu s největším úsilím podaří absolvovat filosofickou fakultu, uvědomuje si svůj materiální stav a za této situace v něm uzrává jeho filosofie cynika a kariéristy, kterému není nic svaté a který se musí dostat nahoru stůj co stůj.

"Cesta na sever" Saleh at-Tájjib (Odeon, 1986)

Tím, kdo ke konci období, kdy Súdán ještě patřil k britské říši, podniká onu cestu na sever, to jest do Anglie, aby tam studoval, vyučoval, sváděl anglické dívky a nakonec se octl ve vězení, je mladík ze súdánské vesnice Mustafa Sa´íd - jenže jeho cesta ani návrat netvoří osnovu vyprávění, ale jeho pozadí. Sa´ídovy osudy, hlavně jeho vnitřní život, jsou záhadou pro vypravěče tohoto příběhu, ani ne tak záhadou kriminální, záhadu faktu, jako záhadu existenciální, již se vypravěč snaží dobrat a nakonec se sám stane její součástí - pro sebe i pro čtenáře. U samého dna té záhady je zřejmě otázka: dají se hodnoty moderní civilizace, dravé a nezadržitelné, smířit se setrvačnými hodnotami súdánského života a prožitku světa?

"Méně výstav a více umění" Josef Čapek (Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 1999)



Josef Čapek patří k těm klasikům české literatury, které známe i neznáme. Dosud nedostatečně zmapovaná je například jeho rozsáhlá aktivita výtvarně kritická. Čapek byl svou občanskou profesí vlastně novinář, od počátku Masarykovy republiky ho referentství živilo, a přesto tato jeho práce zůstává dnes prakticky neznám, protože většinu Čapkových referátů je nutno hledat v knihovnách a archivech.

"Moderní výtvarný výraz" Josef Čapek (Československý spisovatel, 1958)

Tato kniha je výběrem teoretických článků a statí Josefa Čapka z tématické oblasti, která představuje v autorově mnohostranné činnosti podíl zvláště významný, počet velmi rozsáhlý a přece čtenářům dosud nejnesnadněji přístupný. Zkoumavý zájem teoretika a kritika výtvarného umění, jejž Josef Čapek sdílí s několika druhy své malířské generace

"Islám - umění a architektura" Markus Hattstein a Peter Delius (Slovart, 2006)

Islám je sice nejmladší, ale druhé největší z významných světových náboženstvích, od svého založení Prorokem Muhammadem v 7. století n.l. rozhodujícím způsobem určoval a měnil tvář světa. V "domě islámu" se pod záštitou společného náboženství v rozmanitosti, a přitom v jednotě setkávají nejrůznější druhy kulturního a uměleckého vyjádření.

Tato kniha sleduje historický vývoj islámských regionů a jejich vládnoucích dynastií a ilustruje úžasně proměnlivé způsoby uměleckého výrazu od vzniku náboženství až do současnosti.

"Islámské umění" Ernst J. Grube (Artia, 1973)

Svět islámu je nám sice povědomý, současně je však i podivně vzdálený. Dr. Grube ve svém poutavém přehledu dějin a umění etnicky i tradicemi odlišných oblastí, jež tvoří svět islámu, ukazuje s pomocí 200 názorných ilustrací bohatství a rozmanitost islámského výtvarného projevu.

Za vlády Umajjovců, první velké islámské dynastie (661 - 750 n.l.), působila nová kulturní síla na svět, který dosud podléhal vlivu antiky. Pak s rostoucím vlivem Abbásovců (po r. 750) tradice Západu a Střední Asie se střetly a splynuly. Turecké, perské a arabské prvky se prostupovaly a vzájemně se ovlivňovaly pod patronací islámu.

"Přehled politických a kulturních dějin islámských zemí... , Díl I." Rudolf Veselý (Karolinum, 1991)

S islámem vešel na počátku 7. stol.n.l. do světových dějin nový činitel, který světové dějiny pronikavě a natrvalo ovlivnil. Islám se stal základním civilizačním stimulátorem společenského a politického života zemí Západní Asie a Severní Afriky. Je nepochybné, že od svého vzniku dodnes hraje islám podstatnou úlohu ve vývoji zemí Západní Asie a Severní Afriky, zemí, jež nazýváme Předním, Blízkým či Středním Východem.

V následujících kapitolách shrneme na pozadí společensko-ekonomického pohybu základní rysy tohoto politického vývoje od vzniku islámského učení a jeho první politické aplikace v Muhammadově medínské obci až do konce 18. století.

"Přehled politických a kulturních dějin islámských zemí... , Díl II." Rudolf Veselý (Karolinum, 1991)

S islámem vešel na počátku 7. stol.n.l. do světových dějin nový činitel, který světové dějiny pronikavě a natrvalo ovlivnil. Islám se stal základním civilizačním stimulátorem společenského a politického života zemí Západní Asie a Severní Afriky. Je nepochybné, že od svého vzniku dodnes hraje islám podstatnou úlohu ve vývoji zemí Západní Asie a Severní Afriky, zemí, jež nazýváme Předním, Blízkým či Středním Východem.

V následujících kapitolách shrneme na pozadí společensko-ekonomického pohybu základní rysy tohoto politického vývoje od vzniku islámského učení a jeho první politické aplikace v Muhammadově medínské obci až do konce 18. století.

"Muži na slunci a jiné povídky" Ghassán Kanafání (Svoboda, 1982)



Ghassán Kanafání, významný palestinský spisovatel, se narodil roku 1936 v městě Akka v severní Palestině, avšak již ve 12 letech byl nucen se svou rodinou opustit vlast v důsledku izraelské okupace, podobně jako statisíce jiných rodin palestinských Arabů. Po krátkém pobytu v Libanonu přesídlila rodina do Sýrie a Ghassán se svými sourozenci prodělával těžké mládí palestinského vyhnance a pomáhal od mládí živit rodinu. Přitom navštěvoval večerní školu, později i střední a po jejím absolvování se stal učitelem v táborech pro uprchlíky.