The Poetry of John Henrik Clarke, Pt. II.


Poem

When leaves hang sleepy
From the trees,
And no sound is heard
Not even the hum of busy bees,
I creep quietly from my cottage
Into the glowing moonlight
And steal some lines for a sooner
Out of the stillness of the night.

(J.H.Clark „Rebellion in rhyme“, p.93)

The Poetry of John Henrik Clarke, Pt. I.






To a Magnolia

You look so restful and kind
Lovely flower of Spring,
Without a mind to think evil thoughts,
Or eyes to see evil things.
I wish I were like you
Lovely Magnolia,
Smiling in the early morn;
Unlike Humans, you die
As sinless as you were born.

(J.H.Clark „Rebellion in rhyme“, p.86)

"Rebellion in Rhyme" John Henrik Clarke (Decker Pres 1948)

Most of the poems of this volume were written when I was between the age of 18, in the summer of 1933, and the age of 26, in the summer of 1941. These poems reflect my early beginnings as a social thinker and as a young man, straight out of the South during my early years in Harlem reflecting on the African condition and the awareness learned from associating with a diversity of politically-left movements I was a member of the Harlem History Club then functioning out of the Harlem YMCA on 135th street. (...)

I was discovering the world and social change and wondering what role my people would play in the change for a better world. The writing of these poems at this juncture in my personal development was a form of therapy, a ventilation of my inner-self, an airing of my grievances and a celebration of the fact of my being alive. I developed a possessive love for my own people and their place in history at this time that was to stay with me for the rest of my life. (...)

"Osm dní" Jaroslav Seifert, Kresby Josef Čapek




Sbírka básní "Osm dní“ (název podle posledních 8 dní v životě T.G.Masaryka) je věnována našemu prvnímu prezidentovi, kterého J.Seifert považoval za svůj vzor. Sbírka obsahuje několik kreseb od Josefa Čapka.


Rozhovor s orientalistou Lubošem Kropáčkem (5. září 2011)

Jméno tohoto arabisty a odborníka na islám můžeme vídat už od počátku 70. let, kdy vydal dvoudílnou publikaci nazvanou Moderní islám a odstartoval tím svou vědeckou dráhu v oblasti arabistiky a historie islámských zemí. Na konci 60. let studoval na Filosofické fakultě UK arabistiku u profesora Karla Petráčka, a postgraduálně afrikanistiku u dr. Ivana Hrbka.V roce 1968 se zúčastnil devítiměsíční cesty pražských vysokoškoláků třinácti africkými zeměmi do gabonského Lambaréné, v témže roce získal titul PhDr. V letech 70 - 74 pracoval jako odborný asistent na tehdejší katedře věd o zemích Asie a Afriky FF UK.

V období 74 až 89 byl nucen opustit fakultu a živil se jako překladatel a tlumočník z arabštiny. V roce 1990 se vrátil na Filosofickou fakultu UK a obhájil svou kandidátskou práci "Dárfúrský sultanát: studie o státu, obchodu a kultuře" a habilitoval se jako docent.V letech 2008 - 2010 byl vedoucí katedry religionistiky na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. V současnosti působí jako emeritní profesor Ústavu Blízkého Východu a Afriky Univerzity Karlovy, kde vyučuje předměty, klasický islám, moderní islám a islámskou filosofii a mystiku.

Rozhovor s arabistkou Zuzanou Kudláčkovou (Ostřanskou) (5. září 2011)


V mini-projektu, který se snaží představit české arabisty a odborníky na islám, jak muslimské komunitě v ČR, tak i české společnosti, byla oslovena mladá arabistka Zuzana Kudláčková, která letos dala o sobě vědět svým knižním počinem Z průpovědí arabských", mapující překlady z arabského jazyka od roku 1945 do současnosti.

Na Filozofické fakultě UK vystudovala obor arabistika a překladatelství-tlumočnictví (se specializací angličtina). Arabský jazyk dále studovala na stipendijních pobytech v Tunisu a Káhiře, a v současnosti jej vyučuje na Jazykové škole Březinka.

Rozhovor s indologem Janem Markem (14. září 2011)

Pohled na převážně arabský svět, ale částečně i na jih Španělska (al-Andalus) byl zastoupen panem profesorem Kropáčkem. Následující rozhovor představuje odborníka na oblast, která se nachází dál na východ od Arabského poloostrova, řeč bude o Afghánistánu, Pákistánu, Indii, ale i Íránu a vyprávět o nich bude orientalista Jan Marek.

V 50. letech studoval na FF UK hindskou a urdskou filologii a perštinu u prof. J. Rypky. Postgraduálně studoval v Indii na univerzitách v Dillí a Alígarhu (1959-60). V letech 1958-90 pracoval v odd. jižní a jihovýchodní Asie OÚ ČSAV. Externě vyučoval v kursech hindštiny a perštiny na Jazykové škole v Praze, na UK přednášel urdskou literaturu, perštinu a středověké indické dějiny. Od října 1990 působil na Indologickém ústavu UK, 1992 se habilitoval pro dějiny a kulturu muslimské Indie a Pákistánu.

Tématicky se ale nezabývá jen historií, ale rovněž se věnuje překladům poezie, beletrie a kulturním dějinám obecně této asijské oblasti. Psal o poezii duchovního otce Pákistánu Muhammada Ikbála (disertace 1960) a překládal jeho verše. Do češtiny přeložil ukázky z děl Míra Ammana, Abdurrahmána Džámího, Krišana Čandara, Faize Ahmada Faize aj. (viz níže).

Od roku 1969 je členem Ghalib Academy, Dillí, od 1992 členem Iqbal Foundation Europe. Je nositelem medailí pákistánské vlády a Paňdžábské univerzity (1977), 1983 mu byla udělena medaile maďarské orientalistické společnosti Körösi Csomy. V letech 1965-81 byl předsedou pákistánského výboru Čs. společnosti pro mezinárodní styky, 1973-88 místopředsedou ČSO.

"Moderní islám, díl II." Luboš Kropáček (Praha 1972)




Druhý díl monografie Moderní islám uzavírá téma reformismu v muslimském myšlení a politice od počátku 20.století do konce 60. let. Závěrečný díl lze rozdělit na dvě části.  

"Moderní islám, díl I." Luboš Kropáček (Praha 1971)


Do určité míry ojedinělá a dnes již raritní monografie na téma moderní islám se zaměřuje na reformní a moderní směry v muslimské společnosti. V úvodu prof. Kropáček upozorňuje na publikaci Karla Petráčka (Myšlenkové proudy v současném Egyptě, Praha 1969), na kterou se snaží svou prací částečně navázat.

"Duchovní cesty islámu" Luboš Kropáček (Vyšehrad 1993)




S islámem se potýkají a stýkají křesťanské národy a státy již od jeho vzniku v 7. století, kdy v Mekce vystoupil prorok Muhammad. Protože se však tyto dva světy většinou setkávaly na polích válečných, získaly o sobě obraz velice pokřivený a v obou zakořenily hluboké předsudky, které vyvolávaly vzájemné antagonismy. Jejich nebezpečnost vzrostla právě v moderní době, jež všechny země tolik sblížila intenzivními vztahy ekonomickými i politickými.

"Islámský fundamentalismus" Luboš Kropáček (Vyšehrad 1996)



Po neobyčejně úspěšné knize „Duchovní cesty islámu“ (Vyšehrad 1993) předkládá autor, orientalista, docent Filozofické fakulty UK, další význačné dílo, věnované tentokrát aktuálnímu tématu současného islámského světa – fundamentalismu.

Tento jev se snaží analyzovat ve vší jeho komplexnosti, a to jak z hlediska filozofického, sociologického a historického, tak i v jeho současných konkrétních projevech.Pro přesnější pochopení autor navrhuje rozlišovat fundamentalistické tendence v myšlení a praxi od politického islámu (islamismus) a od extremismu, sahajícímu až k teroristickým akcím, které strhávají na sebe nejvíce pozornosti sdělovacích prostředků.

"Příběhy čtyř dervíšů" Mír Amman z Díllí (Mladá fronta 1963)

Rámcový cyklus vyprávění o čtyřech dervíších je rozšířen v Indii a Íránu. Patří mezi sbírky lidových pohádek, podobně jako arabská Tisíc a jedna noc, indické Papouškovy povídky nebo perské Příběhy čtyř vezírů. Jeho původ přesně neznáme.

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)



Monografie Zuzany Kudláčkové představuje skutečně úctyhodný badatelský počin, jenž s důslednou přesností a systematickou přehledností mapuje vývoj překladů umělecké prózy z arabštiny a zároveň poskytuje kompletní bibliografický přehled českých uměleckých překladů z arabštiny, publikovaných knižně - hlavní zásluhu na zprostředkování arabské literatury českým čtenářům měla nakladatelství Odeon a Dar ibn Rushd - i časopisecky v Novém Orientu a Světové literatuře. Sledované období je rozděleno do čtyř etap (viz níže).

"Súfismus : dějiny islámské mystiky" Luboš Kropáček (Vyšehrad 2008)



Dlouho očekávané dílo předního českého arabisty, autora řady čtenářsky i odborně úspěšných publikací o dějinách a kultuře islámských zemí, přináší ucelený pohled na téma mystiky v islámu: téma považované právě tak za bohaté a podnětné jako někdy za kontroverzní.

V šesti větších oddílech rozkrývá autor fenomén islámské mystiky v jeho dějinném, myšlenkovém i geografickém kontextu, předkládá portréty nejvýznačnějších postav súfismu a jejich názorů, zkoumá vývoj a rozdíly spirituality hlavních směrů či škol (tzv. „taríq“).

"Islám a západ : historická paměť a současná krize" Luboš Kropáček (Vyšehrad 2002)



Po zhroucení socialistického tábora a ukončení studené války postupně vyvstával před západní společností nový protivník: svět islámu. Stupňující se napětí mezi Židy a Palestinci, útoky proti americkým velvyslanectvím a posléze události z 11. září 2001 jakoby existenci tohoto nebezpečí učinily reálnou.

"Blízký východ na přelomu tisíciletí" Luboš Kropáček (Vyšehrad 1999)



Kniha postihuje a analyzuje politické, hospodářské a sociální přeměny, k nimž v různé míře a různým tempem dochází v 80. a 90. letech v arabských zemích, a ukazuje, že převládající obecný směr odpovídá globálním tendencím: jde o transformaci směrem k hospodářské a politické liberalizaci a k větší míře hospodářské integrace v regionu i nad jeho rámec. 
Zvláštní pozornost je věnována rozborům víceznačné role islámu i vzájemným vztahům mezi Blízkým východem a Evropou. Pět oddílů práce – obecný úvod, předpoklady a perspektivy sledovaných přeměn, politické systémy, islám (i s podrobným výkladem o postavení islámských komunit v Evropě) a vývoj v 90. letech od rozpadu bipolárního světa až po současné zablokování mírového procesu – vychází všestranně vstříc zájemcům o Blízký východ a o islám i o perspektivy demokracie a lidských práv v celé této oblasti.